|
|
| 6.9 |
|
října
1927 v 6:06 byl na dvoře divizního soudu v Olomouci popraven 27letý voják
Martin
Lecián z Předměstí u Uherského Ostrohu. Obžaloba ho vinila,
že spáchal nejméně 10 vražd zčásti dokonaných a z částí nedokonaných,
70 krádeží a dalších 20 případů trestných činů. Za tři týdny po vynesení
rozsudku trestu smrti zavraždil strážného, sebral mu zbraň a snažil se
prostřílet na svobodu. Po přestřelce v budově posádkové věznice se hlídkujícím
vojákům vzdal a za dva dny na to byl urychleně popraven. Lecián začínal
svou zločineckou kariéru jako kasař.
|
| 10. |
|
10.
říjen 1889 se v Denveru narodil Han
van Meegeren, který proslul paděláním obrazů holandského mistra JanaVermeera
van Delfa. Jeho obraz s názvem "Kristus a cizoložnice" koupil jako pravý
samotný fašistický pohlavár a milovník starých obrazů Hermann Goring.
V roce 1947 byl Megeeren souzen za spolupráci s nepřítelem a hrozil mu
vysoký trest. Teprve poté se přiznal k padělatelství. Zemřel 30. prosinec
1947 krátce před vyhlášením milosti.
|
Meegerenův padělek
| 13. |
|
října
1902 si v Paříži nechal ing. Luis Fouche patentovat "tavící hořák". Krátce
na to byl nový patent použit při vyloupení Říšské banky v Lipsku.
|
| 15. |
|
října
1917 byla popravena Mata Hari (vl. jm. Margarete Gertruida MacLeodová).
Ve svých 41 letech byla odsouzena za údajnou špionáž pro Německo v době
I. světové války. Špionážní činnost jí nikdy nebyla spolehlivě prokázána,
šlo spíše o zpravodajskou hru ze strany Britů. Nové výzkumy nasvědčují,
že Němcům předala pouze jednu neaktuální informaci. Trest smrti zastřelením
byl vykonán na vojenském cvičišti ve francouzském Vincennes. Její
příběh se stal námětem několika románů a byl i zfilmován.
|
Mata Hari
|
15.
|
|
Téhož
dne, avšak v roce 1866 se konala v Chrudimi poslední veřejná poprava v
tomto městě, při které byl oběšen vysloužilý voják František Hauerschild.
Při návratu z terezínské pevnosti, kde si odpykal dvanáctiletý žalář, přepad
u Chroustovické Lhoty mladého tovaryše, kterého oloupil a utloukl
holí.
|
| 16. |
|
října
1809 byla ve Vídni popravena Terezie Kuldová "jedna z nejkrásnějších vídeňaček",
která ubila sekerou svého muže. Novináři veřejnost informovali, že byla
"popravena v bílých atlasových šatech s výstřihem".
|
| 21. |
|
21.
říjen 1833 se narodil Nobel Alfred Bernhard Filip, švédský chemik, průmyslník
a vynálezce. Zabýval se výzkumem a výrobou výbušin; vynalezl dynamit (1867),
třaskavou želatinu, balistit (jeden z prvních bezdýmných střelných prachu),
třaskavou rtuť, roznětku, rozbušku aj. Získal přes sto patentů z různých
oboru chemické technologie. Na jejich základě vydělal obrovské jmění a
v roce 1895 založil fond (Nobelova nadace), z něhož je udělována Nobelova
cena. Zemřel 10. 12. 1896
|
Alfred Nobel
| 23. |
|
října
1899 byl popraven Rudolf Mlejnek, který zavraždil z loupežného motivu v
posádkové zahradě v Josefově u Jaroměře svého kamaráda ze 64. pěšího pluku
Antonína Václavíčka. Mrtvola oběšence byla po popravě pochována vedle mrtvoly
oběti. Matka zavražděného po léta zdobila oba hroby květinami.
|
|
|
|
Téhož
dne, ale v roce 1983 dva nákladní vozy muslimských teroristů naložené trhavinou
vjely na budovu amerického námořnictva a poblíž stojící francouzské ústředí
v libanonském Bejrútu. Výbuch usmrtil 241 amerických a 58 francouzských
vojáků;
|
| 27. |
|
října
1901 byla v Praze vykonána dvojnásobná poprava - poslední v rakouské Praze
- na bratrech Antonínu a Václavu Slaníčkových. Společně a po domluvě se
svou matkou zavraždili svého otce.
|
| 31. |
|
října
1929 v 6:30 hod. byl v Bratislavě katem Broumovským popraven Ludovít Bognár,
který se s bandou zločinců, vedených lupičem Andrássym zúčastnil loupežného
přepadení Agrární a průmyslové banky v Povážské Bystrici. Při loupeži byl
zabit účetní Andrej Gajdošík, který do banky přišel zcela náhodou. Lupiči
odcizili 95.062,- Kč. Při pronásledování bandy zločinci zastřelili
četnického strážmistra Františka Kratochvíla a strážmistra Františka
Alschingera. Při divoké přestřelce mezi zločinci a četnictvem v lesích
u Velké Udiče byli zabiti 3 zločinci a jeden občan, který se zúčastnil
pronásledování lupičů dobrovolně. Později bylo zjištěno, že vůdce bandy
Andrassy nebyl četnictvem zastřelen, ale během přestřelky spáchal sebevraždu.
Loupež si vyžádala celkem 7 lidských obětí. Bognár byl popraven den před
svými 40. narozeninami. Pro kata Broumovského to byla první poprava v jeho
životě.
|
|
|
|
Téhož
dne, avšak v roce 1984 byl spáchán atentát na indickou ministerskou předsedkyni
Indíru Ghándiovou.
|
((C) JUDr. Miloslav Jedlička
|
říjen
|
|