1
Výročí a události - červenec

1.
 
července 1927 v 6:06 hod. byl v Plzni na dvoře divizního  soudu popraven 24letý František Sandtner, který v noci  9.dubna 1926 v osadě Doyscherhof u Mariánských Lázní  sekerou zavraždil sedláka Döllnera, jeho manželku, dvě  jejich děti a služku. Z usedlosti odnesl 270,- Kč v hotovosti, šest vajec a půl kilogramu másla.

 
téhož dne v roce 1994 byl v Praze 4 - Lhotce zastřelen člen protidrogové jednotky tehdejší Ústředny   kriminální policie,  26letý   Tomáš Bittner. Z vraždy byl obviněn zedník Jan Holzhauser (1967), který byl později Městským soudem v Praze odsouzen k 8 rokům vězení s ostrahou.

2.
července 1925 byla podepsána smlouva mezi Československou republikou a USA o vzájemném vydávání zločinců k potrestání. V platnost tato smlouva vstoupila 9.března 1926 zákonem č. 48/1926 Sb. Smlouva byla v 29. dubna 1935 dodatkovou smlouvou doplněna a aktualizována.

7.

července 1930 zemřel vyčerpáním anglický lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle, autor literárního hrdiny soukromého detektiva Cherlocka Holmese a jeho pomocníka dr. Watsona. Mezi jeho nejznámější díla patří Studie v šarlatové, Pes baskervillský nebo Dobrodružství Serlocka Holmese. Napsal též několik historických románů, Praktického rádce pro včelaře a několik prací "o cigaretovém popelu a otiscích prstů jako důkazech zločinu". Narodil se 22. května 1859 v Edinburgu. 


sir Conan Arthur Doyle

Obálka knihy se slavným detektivem

9.
července 1963 v 3.00 hod. provedla skupina 15 osob loupežné přepadení vlakového poštovního vozu poblížstanice Cheddington na trati Glasgow - Londýn. Z poštovního vozu bylo odcizeno 2,5 milionů liber, z nichž se našla pouze nepatrná část. Zločinci se připravovali na přepadení vlaku déle než jeden rok.  Snad právě proto byli tiskem označeni za „lupiče - gentlemanech ze staré školy“ a samotní zločinci si získali u části obyvatelstva Velké Británie a nakonec i celého  světa sympatie. Přitom policie na místě činu našla bohatý seznam otisků prstů. Pověst o gentlemanství a galantnosti zločinců také vyvrací čin Ronalda „Bustera“ Edwardse. Ten při přepadení vlaku udeřil strojvůdce železnou tyčí do hlavy. Strojvůdce později na následky zranění zemřel. Londýnský soud odsoudil 12 členů bandy k celkovému vězení v délce 307 let. Samotný proces stál 500.000 liber. Vlakovému lupiči Ronaldu Biggsovi se podařilo z vězení uprchnout. Dlouhá léta žil v Brazílii a v roce 2001 se vydal anglické spravedlnosti.  Další dva účastnící vlakové loupeže byli znovu trestání - za pašování 500 kg drog. Jeden z účastníků byl pak ve Španělsku zavražděn. Případ je celosvětově znám jako „Velká vlaková loupež“, byl několikrát zfilmován a dokonce vznikla opera a muzikál.


10.
července 1973 krátce před 14 hodinou na Strossmayerově náměstí v Praze úmyslně najela 22letá Olga Hepnarová nákladním autem na nástupní ostrůvek a usmrtila 8 lidí  a dalších 11 těžce zranila. Za svůj čin byla odsouzena k trestu smrti a 12. března 1975 v Pankrácké věznici popravena.


popravená Olga Hepnarová


15.
července 1927 vznikly ve Vídni pouliční nepokoje, při kterém byl zapálen vídeňský justiční palác. Důvodem nepokojů bylo propuštění tzv. schaffendorsfských vrahů. Během zákroku policie, která použila střelné zbraně bylo usmrceno 88 osob, včetně tří policistů a jednoho náhodně procházejícícho důstojníka armády v civilním oděvu. 


16.
července 1926 byla v Tatrách zavražděna Margita Vorosmartyová. Z vraždy byli obviněni 3 muži - Ján Michalko z Vážce, Mikuláš Sikorski z Košic a MUDr. Jan Klepetář z Prahy. Pod slibem zásnub a manželství s Jánem Michalkem z oběti vylákali a prohýřili 95.000 Kč. Poté zinscenovali fingovanou svatbu, při které MUDr. Klepetář sehrál roli oddávajícího úředníka. Když po dvou dnech oběť na podvod přišla a chtěla věc oznámit úřadům, vylákali ji pod záminkou "svatební cesty" do Tater a tam byla Michalkem a Sikorskim uškrcena, okradena o cennosti a zahrabána. MUDr. Klepetář místo činu hlídal, aby vrahové nebyli rušeni. O deset měsíců později se na místo činu všichni tři vrátili, mrtvolu vykopali, rozdupali a zbytky těla naházeli do řeky. Detektivové na místě později našli jen několik kostí a sponu do vlasů. V roce 1928 byl po celoměsíčním soudním projednávání Ján Michalko odsouzen k trestu smrti provazem, MUDr. Klepetář k doživotnímu trestu vězením a Mikuláš Sikorski k 15 letům vězení. Později byl rozsudek revidován. Michalkovi byl trest změněn na doživotí a MUDr. Klepetářovi na 15 let vězení. Trest u Sikorského zůstal nezměněn - 15 let vězení. Případ vzbudil pozornost celé Evropy a novináři z Německa, Rakouska a Maďarska předkládali svým čtenářům ze soudního jednání každý den celostránkové reportáže. 

17.
července 1889 se v Maldenu v americkém státě Massachusetts narodil právník a spisovatel Erle Stanley Gardner, autor literární postavy soukromého detektiva Perry Masona. Patřil k neuvěřitelně plodným autorům. Za svůj život napsal kolem 130 knižních titulů. Svůj první román "Případ sametových drápků" z roku 1932 dokončil za pouhých tři a půl dne. Zemřel 12. března 1970. 

19.
července 1902 v Hradci Králové popraven Josef Jaroš pro vraždu z vilnosti, které se dopustil 29. listopadu 1901 na 15leté Marii Lusbachové ze Sendráže. Její tělo pak rozřezal a spálil. 

20.
červenec 1838 se narodil Juan Vucetich (zemřel 25. 1edna 1925) argentinský kriminalista, průkopník daktyloskopie, tvůrce klasifikace otisků. V roce 1892 jako první na světě usvědčil před soudem pachatele podle daktyloskopických stop. Napsal příručku pod názvem "Srovnávací daktyloskopie".


Juan Vucetich


23.
července 1889 se v Chicagu narodil spisovatel detektivních románů Raymond Chandler, autor literárního detektiva Philipa Marlowa. Od roku 1943 začal spolupracovat s filmovými ateliéry v Hollywoodu. Napsal na tu dobu mistrovské scénáře k filmům "Dvojnásobné odškodnění", "Neznámá ve vlaku" a "Modrá jiřina". Zemřel 26. března 1959.

27.
července 1871 byl přijat zákon o postrku, který měl represivně řešit otázku tuláctví. Podle tohoto zákona měl být každý zadržený tulák dopraven za asistence četnictva do své domovské obce. 

27.
Tentýž den, avšak v roce 1929 vydalo ministerstvo vnitra výnos, podle kterého byl vůdce se služebním psem zahrnut do systematizovaného stavu četnických pátracích stanic. Od té doby byl služební pes trvalým inventářem policie.


Hlídka s policejním psem

27.
července 1599 se konala v Českém Krumlově poprava Jana Ledenického, zvaného také Podlahy a Kryštofa Kuchyňky. Oba byli odsouzeni za podvody a krádeže, kterých se v místním kraji dopustili. Petr Vok jim nejprve odpustil, ale později svoje rozhodnutí revokoval. 

28.
července 1914 vyhlásilo Rakousko - Uhersko Srbsku válku. Důvodem byl  atentát spáchaný 28. června 1914 v Sarajevu na následníka rakousko - uherského trůnu Ferdinanda d Este a jeho manželku. Atentát posloužil jako záminka k rozpoutání 1. světové války.

František Ferdinand d` Este
 



29.
července 1679 popravil v Tovačově olomoucký kat děvečku Annu Kelčákovou z Držovic, která ze msty k hospodáři a z hněvu proti pacholkovi Urbanovi založila v Čelčicích a Vrahovicích požáry, při nichž zemřelo několik lidí.