banka

Za největší loupež v dějinách české kriminalistiky do roku 1989 je považováno přepadení poštovního vozidla, ku kterému došlo 19. března 1976 v Brně. V podvečerních hodinách na ulici s tehdejším názvem Kim-Ir-senova byla pod hrozbou střelné zbraně odcizena částka 1 664 700 Kčs. Z činu bylo obviněno pět osob s příbuzenskými vztahy. Po téměř měsíčním soudním procesu byly vyneseny rozsudky v rozmezí od dvanácti do patnácti let vězení. Přestože byla po roce 1989 na základě stížnosti odsouzených provedena revize případu, vina i výše trestu byla stvrzena.

Dosud největší loupež v dějinách české kriminalistiky se odehrála 16. září 2002 krátce před devátou hodinou na Evropské třídě v Praze 6. Tři ozbrojení lupiči v černých kombinézách zablokovali pancéřovaný vůz bezpečnostní agentury Group 4 Securitas (G4S) a pod hrozbou střelných zbraní a výbuchu donutili posádku vystoupit. Všechny tři členy posádky potom uzavřeli v zadním prostoru obrněného vozu a s tímto vozem odjeli k Jivinskému rybníku poblíž Řeporyjské spojky. Zde přemístili peníze do připraveného osobního vozidla golf tmavé barvy. Pracovníky G4S zanechali v pancéřovaném voze. Policisté o necelé dvě hodiny později nalezli hořící osobní vozidlo značky VW Golf u obce Nenačovice v okrese Beroun. Pancéřovaný vůz agentury Group 4 Securitas převážel více než 100 miliónů korun z centrály Citibank. Později byla odcizena částka upřesněna na konečných 150 milionů korun.

Druhá největší poštovní loupež v historii České republiky se stala v pátek 31. října 1997 na rohu Kafkovy a Svatovítské ulice v Dejvicích v Praze 6. Tři pachatelé přistavili pod otevřené okno v prvním patře pošty nákladní vozidlo Avia, které mělo v horní části vyříznutý otvor. Otvorem vystrčili žebřík k otevřenému oknu a po žebříku vnikli přes okno do místnosti pošty. Dva přítomné pokladníky spoutali a do přinesených pytlů z otevřeného trezoru odcizili 27 087 635 korun v hotovosti. Z okna pošty pak vyskočili na plachtu ávie. Z místa činu odjeli osobním autem a nákladní ávii zanechali pod okny pošty. Policie pachatele vypátrala, ale soud je v červenci 2002 pro nedostatek důkazů osvobodil.

Třetí dosud největší poštovní loupež v České republice se stala 6. prosince 1998 kolem 15:00 hod. v Olomouci. Dva maskovaní muži v kuklách vnikli přes záchodové okénko do místnosti pošty. Zde byli postupně vyrušeni čtyřmi zaměstnanci, které pod pohrůžkou zbraně donutili lehnout na podlahu. Pak je spoutali a oči jim přelepili lepící páskou. U plechových skříní přestřihli zámky a odcizili z nich celkem 19 426 203,- Kč. V tomto případě byl jeden z pachatelů, bývalý zaměstnanec pošty odsouzen k 13 a půl roku vězení, jeho komplic pak ke 13 letům vězení. Podezřelí se radí s obhájci

Pachatelé loupeže na olomoucké poště

Chladnokrevně a bezcitně se zachoval Pavel Čech (47) a David Stříška (27) při přepadení spořitelny v Loděnicích u Berouna dne 23. ledna 1997. Odcizeným vozidlem a maskovaní kuklami přijeli před spořitelnu a po vystoupení z vozidla vypálili do vzduchu dávku ze samopalu. Poté se další dávkou ze samopalu pokusili "odstřelit" zámek u dveří spořitelny, která byla z důvodu polední přestávky uzamčena. Střelbou byla zasažena pokladní spořitelny Miroslava Landová (50), která později na následky zranění zemřela. Dveře nakonec vyrazili a ze spořitelny odcizili 83.100,- Kč. Na cti oběma lupičům nepřidá ani skutečnost, že si vůbec nevšimli trezoru, ve kterém bylo téměř půl milionů korun. Odcizené vozidlo pak několik kilometrů od místa činu podpálili. Česká spořitelna vypsala na dopadení pachatelů loupeže odměnu ve výši 250.000,- Kč. Již několikrát trestaný Pavel Čech byl odsouzen ke 14 letům a David Stříška k 11 letům vězení.

Střelba při loupežích v bankách, poštách a ve směnárnách není ojedinělá. Tak například 18. ledna 2001 byla přepadena pobočka Investiční a poštovní banky v Tuklatské ulici v Praze 10. Při útěku s kořistí 60.000,- kč lupič postřelil dva klienty banky - muže a ženu. Padesátiletý muž, zasažený do hrudníku, při převozu do nemocnice zemřel. V Mělníku byla 22.března 1999 v pravé poledne zastřelena pracovnice směnárny. Poté pachatel odcizil téměř půl milionů korun.

Svůj rekord má i Slovenská republika. Tři muži, kteří se vůbec nenamáhali zakrýt svou identitu vyloupili 16.července 1997 bratislavskou pobočku rakouské Lidové banky (Volksbank) na náměstí Slovenského národního povstání přímo v centru města a odnesli 51 milionů slovenských korun, z toho 31 milionů ve valutách. Lupiči pod záminkou vkladu větší sumy vešli do prostoru trezorů banky. Tam si natáhli na hlavy kukly, namířili na pracovnice banky zbraně a spoutali je. Ukradenými penězi pak naplnili 4 kožené kufříky a odešli s komplicem čekajícím před bankou. Vůbec největší krádež peněz na Slovensku se ale odehrála v lednu 1996, kdy z pobočky Všeobecné úvěrové banky v Nitře bylo bez použití násilí a ne zcela jasných okolností odcizeno 173,5 milionů slovenských korun.

Českým rekordmanem v bankovních loupežích je muž z Kutné Hory, zatčený v prosinci 2001 podezřelý z 9 bankovních loupeží v 8 okresech. První loupež spáchal v červnu 1999, poslední pak v listopadu 2001 v Počátkách na Pelhřimovsku. Zde ho také zaznamenala bezpečnostní kamera. Portrét lupiče byl vysílán v televizním pořadu “Na stopě”. Byl poznán kamarádem z rockové kapely - povoláním policistou...

Zvláštní pozornost v Maďarsku získal díky médiím bankovní lupič Attila Ambrus (32), který byl viněn z 29 loupeží s celkovou škodou 200 miliónů forintů (asi 40 miliónů korun). Tento bývalý prvoligový hokejový brankář páchal loupeže se zbraní v ruce plných 6 let (1993–1999). Poslední banku vyloupil 18. října 1999 v Budapešti a vynesla mu kořist ve výši 64 miliónů forintů (téměř 18 miliónů korun). I poslední přepadení - stejně jako mnohé jiné - bylo velmi dramatické. V bance vystřílel asi třicet nábojů, jednoho zákazníka použil jako živý štít a člena bankovní ochranky vzal dočasně jako rukojmí. Rovněž i při odchodu z banky střelbou ohrožoval náhodné kolemjdoucí. O 9 dnů později byl zadržen speciálním 60členným policejním komandem. Ambrus byl sice již jednou začátkem roku 1999 zatčen, ale po 6 měsících vazby se mu podařilo uprchnout. Ve vazební cele zanechal rozepsané “paměti”. Místní novinář je publikoval a kniha se okamžitě stala bestsellerem. V ní se chlubí svými “odvážnými” skutky. Před každou loupeží si údajně dával v nejbližším baru whisky. Odtud získal přezdívku “whiskový lupič” či “whiskyman”. Ačkoliv bral rukojmí, střílel na policisty, kteří ho zatýkali, a při jedné loupeži zranil bankovní úřednici, byl bulvárním tiskem chválen, že při jeho loupežích nikdo nepřišel o život ... Údajně dokonce přinesl pracovnici jedné z přepadených bank květiny za to, že nekladla odpor a on nemusel použít násilí. Veškeré lupem získané peníze utratil v hernách, za luxusní auta a dovolené. Dne 14. prosince 2000 byl "bankovní gentleman" odsouzen za loupeže a pokus vraždy k 15 letům vězení.

Zcela bez gentemanských gest skončila bankovní loupež v maďarském městečku Mór 5. května 2002. Dvojice mužů ve věku 22 až 25 let okamžitě při vstupu do peněžního ústavu Erste Bank začala střílet ze samopalů na zaměstnance a klienty banky a odcizila sedm milionů forintů (asi 870.000,- Kč). Šest lidí zahynulo okamžitě, další dva podlehli zraněním v nemocnici.

Identikit pachatelů vydaný Interpolem
Bankovní lupiči při přepadení banky použili střelivo slovenské výroby, což vedlo k domněnce, že pachatelé pochází ze Slovenska. Maďarská policie okamžitě vypsala na dopadení pachatelů odměnu 10 milionů forintů, kterou později zvýšila na 25 milónu forintů. Předseda vlády Orbáni v souvislosti s bankovní loupeží, která nemá v dějinách Maďarska obdoby zahájil diskuzi o znovuzavedení trestu smrti... Mezi podezřelé z bankovní loupeže patřil i Maďar Szilárd Horváth (28) po němž se rozběhlo intenzivní pátrání, do kterého se zapojilo i maďarské kriminální podsvětí. Zvýšená policejní aktivita při rozsáhlém pátrání po lupičích totiž zcela umrtvila kriminální činnost maďarských zločinců. Podezřelý Horváth se z obavy o svůj život dobrovolně vydal ve spodním prádle budapešťské policii. Jak se později ukázalo, na loupeži v bance se vůbec nepodílel..

Neuvěřitelných 23 let (od roku 1975 do roku 1998) páchala trojice mužů - na veřejnosti vážených německých obchodníků - ozbrojené bankovní loupeže. V době zatčení (20. červenec 1998) jim bylo 59, 62 a 66 let. Za dobu 23 let provedli nejméně 19 bankovních loupeží a získali tak téměř 18,5 milionů marek. Z těchto peněz se podařilo německé policii zajistit pouze 1,7 milionů marek. Při domovních prohlídkách byly mimo jiných důkazů zajištěny také zbraně, kukly a bankovky svázané páskami označené posledně vyloupenou bankou. Mezi důkazy patřil nejen videozáznam, ale i zvukový záznam rozhovoru pachatelů pořízených policií v jedné pizzerii v Mannheimu, kdy se o poslední loupeži zcela otevřeně bavili. Den nato byli zatčeni ... Řada trestných činů těchto zločinců byla vzhledem k době spáchání ze zákona promlčena. Kromě “klasických” přepadení bank se zbraněmi pachatelé také provedli několik únosů příslušníků rodiny bankéřů (dětí a manželek), bankovních kurýrů a prokuristů. Za propuštění pak žádali vysoké výkupné. Při jednom přepadu spořitelny použili i policejní uniformy. Peníze z bankovních loupeží utratili kromě nákupu motorových vozidel, jachet, nemovitostí a za cestování také za riskantní burzovní spekulace. Zemský soud v Ulmu odsoudil v březnu 1999 tři pachatele pro trestné činy loupeží, vydírání a braní rukojmí spáchaných v sérii ke dvěma trestům vězení v trvání 13,5 roku a k jednomu trestu vězení v trvání 7,5 roku ...

Nejvíce bankovních loupeží během jediného dne jednou osobou bylo zaznamenáno 7. března 2001 v Mnichově. V době od 10:23 hod. do 13:14 hod. - tedy během necelých tří hodin - přepadla se zbraní v ruce 35letá žena, která se nijak nemaskovala a byla navíc velmi nápadně oblečena, celkem 6 bankovních filiálek v centru města. Pouze ve dvou případech loupeží nezískala ani fenik. Ze zbývajících čtyř bank si odnesla několik desítek tisíc marek. Přes nápadné oblečení (černý plášť do deště s nápadnými žlutými a bílými trojúhelníky a červenou kabelkou) a extravagantní zjev (dlouhé rusé vlasy nápadně spletené do copu) nebyla bezprostředně po žádné loupeži zadržena. Teprve po nasazení více než stovky policistů do pátrací akce byla žena podle popisu ve večerních hodinách zadržena v kadeřnictví. Případ ještě není uzavřen ...

Věková hranice, stejně jako zdravotní stav nehraje při bankovních loupeží žádnou roli. Na třináct let do vězení byl začátkem října 2000 ve městě Jupiter na Floridě (USA) odsouzen 80letý bankovní lupič “Forest Woody” Tucker, a to i přes velmi těžkou invaliditu. Muž, který se velmi obtížně pohybuje pomocí chodítka a byl soudem označen "nebezpečím pro společnost” přepadl se zbraní v ruce v dubnu 1999 banku a odnesl si odtud 5 600 dolarů. Při příchodu do banky měl pouzdro s pistolí volně zavěšené na chodítku. Když byl o několik dnů později zatýkán policií, pokusil se ve svém autě uprchnout. Zadržen byl až po divoké honičce, při které narazil do stromu. V kufru Tuckerova auta nalezla policie mimo jiné několik zbraní, pouta a řadu převleků. Soudce neobměkčil ani fakt, že Tucker byl ve vazbě postižen infarktem, který jeho zdravotní stav zhoršil. První bankovní loupež spáchal v roce 1930. Během mnohaletého věznění za banovní loupeže se mu podařilo osmnáctkrát uprchnout. Dvanáct dalších pokusů o útěk zmařili policisté. Útěk se mu také málem podařil v roce 1956, když vykonával trest v proslulém Alcatrazu. Vězeňská stráž ho tehdy eskortovala do San Franciska k operaci ledvin. Přestože měl na rukou pouta, při převozu na operační sál se mu podařilo uprchnout. Policistům tehdy trvalo pět hodin, než ho znovu dopadli.

Iniciátorkou ozbrojené loupeže pobočky České spořitelny v Senici na Hané v dubnu 1999 byla teprve 19letá dívka z Prostějova. Samotnou loupež provedl její 20letý přítel, který s kuklou na hlavě a s pistolí v ruce přinutil vedoucí spořitelny odblokovat poplašné zařízení a odemknout trezor. Vedoucí spořitelny pak uzamkl na záchodě a z trezoru odcizil 88 000,- Kč. Dívka se svým vozidlem čekala poblíž spořitelny a po loupeži svého přítele z místa činu odvezla. Policistům se podařilo zajistit necelých 57 000,- Kč.

JUDr. Miloslav Jedlička o stránku zpět