Rudolf Polák starší, narozen 8.12.1911 Huta Voivozi (Rumunsko)
Rudolf Polák mladší, narozen 19.2.1944 Huta Voivozi (Rumunsko)
Otec a syn popraveni 22. prosince 1962 v Praze v jeden den pro čtyřnásobnou vraždu a tři nedokonané vraždy ve fázi pokusu.
Po roce 1945 bylo doosídlováno jihočeské pohraničí, neboť na základě Benešových dekretů byli původně němečtí obyvatelé vystěhováváni do Rakouska a Německé (tehdy spolkové) republiky. Místo nich přicházeli lidé z různých míst nejen z Československa, ale i občané z Rumunska, Bulharska, Polska apod.
Z Rumunska, z oblasti rumunské župy Bihor přišli do Čech a na Slovensko etničtí Češi a Slováci se svými rodinami. Mimo jiné uměli česky nebo slovensky, měli své české nebo slovenské školy, udržovali tradice a kulturu. Jedná část rodin se usadila v bývalém okrese Český Krumlov. Byl mezi nimi Rudolf Polák starší (horní foto), jeho syn Rudolf Polák mladší (spodní foto) a manželka Poláka staršího. Usadili se na samotě v Běleni čp. 18. Přitom měl Polák starší celkem 8 dětí.
Na vánoční svátky v roce 1961 navštívil Rudolf Polák st. a jeho syn svého švagra a strýce Josefa Gondeka, který bydlel se svou rodinou na samotě blízko Horní Světlé čp. 27 v obytném domě. Josef Gondek, ač nikdy nepil, se přivedl do podnapilého stavu a chlubil se Polákovi st., že má tolik peněz, že by si mohl koupit nějaký domek. Polák st. tušil, že jeho švagr peníze má. Gondek totiž koupil své 20leté dceři nový automobil zn. Škoda Felícia.
Ještě během návštěvy se v něm rozhořela myšlenka, že by ze svého švagra mohl vytáhnout nějaké peníze. Zatím nevěděl jakým způsobem. Proto pozval Josefa Gondeka na oplátku k sobě na Nový rok. Gondek rád vyhověl. Při jídle a pití Polák st. zavedl řeč na svou finanční situaci a Gondekovi namluvil, že se bude stěhovat a že si koupil domek za 80.000,-Kčs. Gondek se mu naopak svěřil, že má doma přes 50.000,- Kčs a na vkladní knížce dalších 10.000,- Kčs. To Polákovi stačilo.
Hned druhý den ráno si zavolal syna Rudolfa, který přechodně bydlel na ubytovně ve Větřní a pracoval v místních papírnách. Domů k rodičům jezdil hlavně o nedělích a svátcích a měl to z Větřní do Horní Plané autobusem 27 km. Polák st. se svěřil synovi se svým plánem. Chce ukrást Josefu Gondíkovi peníze, které má doma. Oba půjdou ke Gondekům ráno, až Gondek s manželkou Annou budou v práci a jejich děti ve škole. Odcizí peníze, zakryjí stopy a bleskurychle zmizí. S tím se také rozešli.
Další den, zřejmě po důkladném rozboru situace změnil Polák st. dohodnutý plán. Odůvodnil to tím, že prý pro peníze ke Gondekům jít nemohou, protože v lese za domem by mohl být hajný, který by je uviděl a "vyzradil" by je. Řekl synovi, aby zatím nic nepodnikal, že prý to ještě promyslí. Ať přemýšlel - jak chtěl, nepřišel na to, jak loupež bezpečně provést.
Začátkem března se Polák st. definitivně rozhodl, že peníze musí získat i za cenu, že budou muset zastřelit Gondeka a bude-li to třeba i jeho manželku a děti, aby jejich čin zůstal neodhalen. Stalo se...
Budova č.p. 27 na samotě v Horní Světlé, kde došlo k tragédii
V neděli 13. března 1962 ve 4:00 hod. ráno obdržel dozorčí útvaru Obvodního oddělení VB Český Krumlov telefonické hlášení z Městského národního výboru v Malšíně, že na samotě v Horní Světlé došlo k postřelení jistého Josefa Gondeka. Po příjezdu příslušníků VB na lesní cestu, která odbočuje ze silnice k samotě stál člen PS VB (pomocná stráž VB) a bratr poškozeného František Gondek, který uvedl, že kolem půlnoci se k němu dostavil jeho bratr Josef Gondek celý zakrvácený. Dále jeho bratr, který často díky utrpěným zraněním upadal do bezvědomí uvedl, že se v noci k němu do bytu dostavil Polák ml. a při rozhovoru s ním pojednou vytáhl zbraň a začal střílet. Když se Gondek snažil utéci a přivolat pomoc, Polák ml. sice znovu vystřelil, ale nezasáhl ho.
Příslušníci VB s přivolaným lékařem na místě činu zjistili, že v bytě Josefa Gondeka je všechno zpřeházeno a rozbito. Na postelích v kuchyni leželo pět dětí, z nichž byly tři mrtvé a dvě těžce zraněné. Na posteli ležela jejich mrtvá matka. Z běžného pohledu bylo patrné, že oběti byly zraněny nebo usmrceny střelnou zbraní. Obě těžce zraněné děti (Charlota a Martin) byly za pomoci lékaře naloženy a odvezeny do nemocnice. Jiným autem byl po ošetření a za stálého bezvědomí převezen do nemocnice i Josef Gondek, který se nacházel v další samotě u bratra Františka. Jediný, kdo zůstal naživu a bez zranění byla dcera Františka Gondíka Františka (18) její sestra Tereza (20). Obě byly přes noc na návštěvě v nedalekém Vyšším Brodě...
Zároveň byla vyhlášena pátrací akce za účasti příslušníků VB společně se členy PS VB na dopadení údajného vraha Rudolfa Poláka ml. a došlo k uzavření prostorového okruhu, kde by se hledaný mohl vyskytovat - místo bydliště a pracoviště. Členové PS VB totiž měli - na rozdíl od příslušníků VB vynikající osobní a místní znalost, protože pocházeli takřka z okolí místa činu. Byly vyslány pátrací hlídky do předpokládaného směru útěku domnělého pachatele. Zároveň byla provedena domovní prohlídka v bytě podezřelého a došlo k výslechu domácích osob, včetně Rudolfa Poláka st., při kterém bylo zjištěno, že Rudolf Polák ml. byl naposledy doma ve večerních hodinách 9. března 1962, kdy si vzal prádlo, nějaké jídlo a měl se vrátit zpět do přechodného bydliště ve Větřní. Všechna opatření byla bez úspěchu.
Kuchyň zpustošena Rudolfem Polákem ml.
Úspěch měla druhá pracovní skupina vyšetřovatelů a techniků při ohledání místa činu. Kromě popisu místa činu byla zajištěna řada stop. Kromě stop balistických (nábojnice, střely) to byly biologické stopy (krev), trasologické stopy (po obuvi a stopy po pneumatikách motocyklu), táhnoucí se do vzdálenosti 4 km od místa tragédie), mechanoskopické stopy (sekyra, část rozbitých dveří) a daktyloskopické stopy (na cylindru petrolejové lampy), která upadla na podlahu v době masakru a zhasla. Byla pořízena fotodokumetace, náčrtek a plánek s rozmístěnými stopami.
Budova č. 27 stála na samotě v katastrálním území Horní Světlá. Kolem budovy byla louka a pastvina. Přístup do jednoposchoďové budovy byl pouze z jihu neuzavřeným dvorem. V předsíni budovy byly nalezeny krevní stříkance, u vstupních dveří přízemního bytu Josefa Gondeka dvě nábojnice ráže 9 mm. V kuchyni ležela mrtvola 13letého chlapce Josefa s průstřelem hlavy na pěti místech. Jak bylo později zjištěno, vrah přiložil zbraň na hlavu chlapce a pak vystřelil. Totéž se stalo i jeho stejně starému bratrovi Silvestru (byli dvojčata). V posteli ležela mrtvola asi 40leté (jak bylo při pitvě zjištěno těhotné) ženy s dvěma průstřely hlavy a hrudníku. V posteli byla také nalezena mrtvola 4letého děvčátka se čtyřmi průstřely hlavy a hrudníku. Celá postel byla silně zakrvácena. V celém bytě byl značný nepořádek. Dveře do pokoje byly rozbité, zámek vypáčený, dveře i zárubně byly silně umazané od krve. Rovněž dveře od skříně v pokoji byly rozbité, šatstvo a prádlo bylo vyházené na podlahu.
Ve čtvrtek 13. března 1962 v 11:15 hod. byl Polák ml. zadržen v blízkosti podnikové ubytovny ve Větřní a okamžitě předveden k výslechu. Veškeré podezření však popřel. Bylo zjištěno, že má motocykl umístěný v Šebanově v blízkosti obce Větřní. Byla proto provedena demontáž zadní pneumatiky a odebrány jeho otisky prstů ke zkoumání. Otisky prstů byly také odebrány zavražděným i Josefu Gondekovi, který ležel v nemocnici. To proto, aby mohlo být stanoveno, zda nalezený otisk na cylindru petrolejové lampy neměla naposledy v ruce některá z domácích osob.
Rodina Gondekova (šipkou jsou označení oběti)
na obrázku chybí střelbou těžce zraněný Martin Gondek
Pak byla provedena prohlídka oděvu a těla Rudolfa Poláka ml. Na jeho těle bylo zjištěno, že má na hřbetu levé ruky čerstvou oděrku, což podezřelý zdůvodňovat tím, že se poranil ráno 13. března při opravě motocyklu v Šebanově. Za jeho nehty byla zjištěna zaschlá krev. Tak zvaná benzidinová zkouška vykazovala pozitivní reakci na krev (po této zkoušce není možná další analýza krve). Stopy krve byly zajištěny i na jeho bundě. Tvrdil, že tyto stopy na bundě vznikly tím, že se zranil při opravě motocyklu a krev si otíral do bundy. Všechny uvedené věci (bunda, kalhoty i obuv) byly zaslány k biologickému zkoumání.
Mezi tím byla vyhodnocena daktyloskopická stopa zajištěná na cylindru petrolejové lampy. Porovnáním otisků všech osob (i mrtvých) s otiskem zajištěným na cylindru lampy v bytě Josefa Gondeka bylo zjišteno, že je naprosto shodný s otiskem palce pravé ruky podezřelého Rudolfa Poláka ml.
K usvědčení Rudolfa Poláka ml. z čtyřnásobné vraždy a trojnásobného pokusu vraždy na členech rodiny Josefa Gondeka v Horní Světlé, okres Český Krumlov zbýval pouze malý krůček. Zeptat se podezřelého, kdy byl naposledy na návštěvě v bytě svého strýce Josefa Gondeka. Podezřelý uvedl, že to bylo na vánoční svátky v roce 1961. Dokonce chtěl na datum návštěvy i přísahat... Když pak byl usvědčen nezpochybnitelným důkazem otisku prstu, že byl u Gondeka také 12. března 1962 v den čtyřnásobné vraždy, změnil výpověď. Uvedl, že k Josefu Gondíkovi přišel kolem 23:00 hod. a přinesl dopis pro jejich nejstarší dceru Terezu. Prohlásil, že Gondek a Gondeková - tedy strýc a teta, jsou na jeho sestřenici velmi zlí, a proto jim chtěl pohrozit pistolí. Došlo prý k hádce, byl Gondekem napaden a proto se střelbou pouze bránil. Na otázku, proč zastřelil i 12letého chlapce 2 ranami z německé vojenské pistole P-38, ráže 9 mm, a 4leté děvčátko čtyřmi ranami už nedokázal odpovědět. Nedokázal odpovědět ani na otázku, proč sekerou, stojící vedle kamen v kuchyni rozbíjel v domácnosti dveře do pokoje a dveře od skříní a šatstvo a prádlo odhazoval na podlahu.
Aby byl případ řádně uzavřen, bylo třeba objasnit motiv činu, i původ zbraně a nábojnic. S motivem činu vypomohl lékař v nemocnici, kde byl hospitalizován Josef Gondek. Vyšetřujícím orgánům sdělil, že Gondek je již při vědomí a nesouvisle hovoří o tom, že mu byly odcizeny peníze. Ihned byl za přítomnosti lékaře vyslechnut na magnetofonový pásek. Přerývaně a s častými přestávkami zraněný Gondek vypověděl, že měl doma skutečně 60.000,- Kčs na hotovosti a vkladní knížku s vkladem 10.000,- Kčs. Více se od něj kriminalisté nedozvěděli, protože upadl zase do bezvědomí. Ale při ohledání místa činu v Gondekově bytě se žádné peníze, ani vkladní knížka nenašly.
Při dalším výslechu (tehdy už obviněného) Rudolfa ml. se přiznal, že dal otci z Gondekových peněz pouhých 4.000,- Kčs na advokáta, kdyby se na věc přišlo. Polák st. neustále syna ujišťoval, že se mu nemůže nic stát, že je hodně mladý...
místo bydliště Poláka st. a ml. blízko obce Běleň
Když měl označit místo, kde ukryl peníze a vkladní knížku, Polák ml. uvedl, že je schoval pod nějaký most u silnice mezi Českým Krumlovem a obcí Chvalšiny. Příslušníci VB prohledali v tomto místě všechny propusti a kanály pod silnicí. Hledání peněž trvalo více než 5 hodin. Výsledek se však nedostavil.
Proto byl obviněný znovu vyslechnut k bližšímu označení místa - úkrytu peněz, uvedl však, že byla tma, a proto že nemůže místo popsat, ale on sám by to na místě poznal. Pak byl posazen do služebního auta a při jízdě po silnici z Českého Krumlova směrem na Chvalšiny toto místo označil. V kamenné vpusti pod silnicí byla nalezena vlněná čepice a v ní bankovky v 100,- Kčs hodnotě a vkladní knížka na jméno Josef Gondek. Po přepočítání stokorunových bankovek na místě nálezu bylo zjištěno, že jde o částku, kterou postrádal Josef Gondek. Čepice zvaná "kulich" byla odeslána na expertní pracoviště se žádostí o zjištění, zda vlasy ve vlněné čepici jsou totožné s vlasy Poláka ml. či nikoliv. Později bylo provedeno mikroskopické zkoumání vlněné čepice, kde "vlasy téhož druhu, barvy a morfologických vlastností byly nalezeny ve vzorcích vlasů podezřelého Rudolfa Poláka mladšího".
Otázka německé armádní pistole P-38 byla také úspěšně vyřešena. Patřila Rudolfu Polákovi st. který si ji koupil za poslední peníze na podzim roku 1961. Patřily k ní dva plné zásobníky a plátěný sáček s 87 ostrými náboji ráže 9 mm. Synovi, jak ten uvedl při výslechu, předal zbraň s dvěma zásobníky v den masakru v bytě Josefa Gondeka 12. března 1962. Po vraždách Polák ml. zbraň odevzdal svému otci i se zásobníky. Jeden byl zcela prázdný a ve druhém se nacházely pouze dvě nábojnice.
Německá armádní zbraň P-32 použitá při vraždách
Byla provedena konfrontace mezi otcem a synem. Polák st. za účasti tehdejšího prokurátora (dnes státního zástupce) přiznal, že celý čin naplánoval a zosnoval proto, že potřeboval Gondekovy peníze. Přiznal také, kde má uschovánu pistoli, náboje, zásobníky a částku 4.000,- Kčs, které mu syn předal. Byly údajně ukryty v doškové střeše stodoly. V souvislosti se synem si posteskl, že mu syn nedal všechny uloupené peníze, ač jich měl "balík" a nechal si je pro sebe. Poté bylo vzneseno obvinění i proti Rudolfu Polákovi st. pro trestný čin vraždy.
Nejdříve - jak to vyžaduje zákon - byl proveden předběžný výslech Anny Polákové (manželky Poláka st. a zároveň matky Poláka. ml.), při kterém byla požádána, aby hledané věci vydala dobrovolně. Poláková věci nevydala a prohlásila, že o ničem neví. Proto byla vyzvána, aby s pracovníky VB odešla do stodoly u jejich domu. To postačilo k tomu, aby pochopila, že pracovníci VB již asi vědí, kde tyto věci jsou, a proto po příchodu do stodoly sama ukázala místo úkrytu hledaných věcí...
Pro soudní řízení a k posouzení celkového charakteru obou obviněných byly vypracovány zprávy o pověsti, podložené svědeckými protokoly. Tak bylo zjištěno, že obviněný Rudolf Polák st. již v době svého pobytu v Rumunsku páchal trestnou činnost (podvody, krádeže) a byl několikrát za tyto skutky soudně stíhán.
Rudolf Polák starší
Rudolf Polák mladší
Byl svárlivé povahy, lakotný, alkoholik a "osobou práce se štítící". I když byl otcem a živitelem mnohačlenné rodiny, do práce nechodil, posílal do ní svoji manželku, která musela pracovat na silnici, kde krátký čas pracoval jako cestář. Sám se vymlouval na různé nemoci a dělal vše, aby nemusel pracovat. Doma manželce bral vše, co se dalo zpeněžit, a peníze propíjel. Měl zálibu ve zbraních, kupoval a prodával pistole a revolvery, o nichž prohlašoval, že je má na sebeobranu. Na veřejnosti rád vyhledával hádky a rvačky v hospodách a všude tam, kde se objevil. Na svou rodinu byl nemilosrdný. Zmlátil každého pro sebemenší přestupek nebo zprotivení. V tomto duchu vychovával i své syny a dcery. Syna Rudolfa vychoval nakonec tak, že "co řekl táta, bylo pro něho svaté". K jeho oddanosti k "tátovi" přispěl i motocykl Jawa - ČZ 175 ccm, který mu krátce před činem Polák st. koupil.
Kromě Poláka st. a Poláka ml. byla souzena a také odsouzena i Anna Poláková pro nadržování k trestu odnětí svobody na 2 roky nepodmíněně. Krom toho byl odsouzen stejným senátem i Ludvík Müller, který se snažil opatřit pro Poláka ml. vymyšlené alibi, i když věděl, že je již stíhán pro vraždu. Dostal 3 roky nepodmíněně.
Obvinění Rudolf Polák st. a ml. byli odsouzeni k trestu smrti. Po odvolání obhájců obviněných byl trest smrti vykonán 22. prosince 1962 v Praze na Pankráci. První na řadu šel Rudolf Polák st., pak Rudolf Polák ml. V historii trestního soudnictví jde o druhý případ, kdy otec a syn byli popraveni za kriminální skutek ve stejný den. Prvním takovým případem byl Jan Dvořák (otec nar. 9.10 1880 ve Stříteži okr. Třebíč) a jeho syn Jan Dvořák, (nar. 27.2. 1921 Kožichovice o. Třebíč) pro trestné činy velezrady, sabotáže a vraždy. Stalo se tak 6. května 1953. O události, která se stala v Horní Světlé 12. března 1962 dnes už skoro nikdo neví, ač je to jeden z nejbrutálnější zločinů v poválečné historii Československa...
Autor děkuje Mgr. Filipovi Šislerovi za informace k místu narození Polákových a tehdejší situaci etnických Čechů a Slováků v Rumunsku.
Jazyková úprava: PhDr. Hana Dombrovská
Upozornění autora Muzea zločinu:
V textu se úmyslně vyskytuje několik věcných chyb, které nijak nezpochybňují věrohodnost této skutečné události. Jde o opatření k zabránění krádeží informací z této stránky a jejich následném publikování v jiných médiích bez uvedení zdroje, čímž dochází k porušování autorských práv. Toto upozornění platí například pro redaktory časopisu KRIMI-REVUE, kteří pouze v jediném čísle (srpen 2011) uveřejnili 9 případů z Muzea zločinu, včetně 27 obrázků, aniž by uvedli skutečný zdroj informací. Rovněž to platí pro redaktory šasopisu TÝDEN Ondřeje Freje, Jakuba Kvasničky a Davida Jaroše, pod přímým dohledem výkonného ředitele Daniela Köppla. V čísle 37 časopisu TÝDEN vykradli z "Muzea zločinu" 8 fotografií a zařadily je do svého článku "Nejbrutálnějsí vrazi české historie" bez uvedení pravého zdroje fotografií. Také stojí za to navštívit stránku s Martinem Leciánem , aby návštěvníci "Muzea zločinu" viděli, jak se manipuluje s fakty... Na tuto kritiku, adresovanou doporučeně výkonnému řediteli Danielu Köpplovi, tento "výkonný ředitel" vůbec neodpověděl...
Zhotoveno 27. října 2016
© JUDr. Miloslav Jedlička