Jozef Slovák

pětinásobný vrah
narozen 7. dubna 1951 - doživotní trest

V letech 1990 - 1991 zavraždil Jozef Slovák v Čechách a na Slovensku čtyři mladé ženy. Policií byl podezříván i z dalších vražd, které se však nepodařilo v přípravném řízení prokázat. Za vraždu byl souzen již v roce 1982. Trest v délce 15 let si odpykával v Leopoldově. V roce 1990 byl podmínečně - na základě rozsáhlé amnestie prezidenta republiky z vězení propuštěn. Za další čtyři prokázané vraždy byl v srpnu 1993 Městským soudem v Bratislavě odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody.

Jozef Slovák byl celkem osmkrát soudně trestán. Přestože má nadprůměrné intelektové schopnosti, byl soudními znalci označen za psychopatickou osobnost. Převládajícími rysy jeho osobnosti je agresivita, výbušnost a zvýšený egocentrismus. Ačkoliv útočil výhradně na ženy velmi mladého věku, nebyla u něho zjištěna žádná sexuální deviace nebo úchylka. Nebyly rovněž zjištěny ani sklony k alkoholismu či návykovým látkám. Z kriminalistického hlediska jsou zajímavé motivační činitele Jozefa Slováka. Kromě sexuálního motivu to byl motiv finanční, pomsta a odstranění nepohodlného svědka.

První vraždu spáchal 22. srpna 1978 v lesním porostu v Bratislavě - Železné Studienke. Obětí byla občanka Jugoslávie 21letá Blažica P., se kterou se náhodně seznámil ve vlaku. Vylákal ji do lesa a pokusil se o soulož. Protože se začala bránit a křičet, chytil ji za krk a uškrtil ji. Tělo odtáhl hlouběji do lesa a zakryl větvemi. Část oděvů na místě spálil a osobní věci zavražděné daroval přítelkyni. Z vězení byl za tuto vraždu propuštěn 10. března 1990.

Za necelé čtyři měsíce (4. července 1990) po propuštění z vězení spáchal svou druhou vraždu. Obětí se stala teprve šestnáctiletá Monika Ondíková z Moldavy nad Bodvou (Slovensko). Seznámil se s ní v Praze a společně odjeli na Konopiště u Benešova. Tam ji vylákal do zámecké obory a osmkrát na ni vystřelil z plynové pistole s neuroparalytickým střelivem. Poté ji několika údery holí usmrtil. Zemřelé pak odcizil 2 400 US dolarů, 800 německých marek, více než 16 000 rakouských šilinků, prsten a kosmetiku. Tělo zatáhl hlouběji do lesa a přikryl větvemi. O sedm dnů později se na místo činu vrátil a do kapsy kalhot zavražděné vložil vlakovou jízdenku z Českých Budějovic. Tímto způsobem chtěl zmást policii.

O 17 dnů později spáchal Jozef Slovák další vraždu v Bratislavě. Obětí se stala osmnáctiletá Vladislava Maříková z Chebu, se kterou se seznámil ve vlaku na cestě z Plzně do Bratislavy. Dívka jela do městečka u Bratislavy za svým přítelem. V Bratislavě vylákal svou oběť k televiznímu vysílači Kamzík a úderem lokte do krku ji usmrtil. Poté oběť odtáhl do lesa a opět přikryl větvemi. K této vraždě se o rok později sám doznal a policii přivedl k místu, kde byly nalezeny kosterní pozůstatky Vladislavy Maříkové.

Dne 15. října 1990 byl Jozef Slovák dodán k výkonu trestu odnětí svobody v délce osmi měsíců za trestný čin nedovolené ozbrojování. Propuštěn byl 14. června 1991 a o dvanáct dnů vraždil potřetí. Obětí se tentokrát stala sedmnáctiletá Diana Opúchová z Bratislavy. Kontakt na Dianu Opúchovou získal Jozef Slovák od spoluvězně - přítele Diany Opúchové. Oběti se představil se jako kapitán tehdejšího Sboru nápravné výchovy a slíbil ji za částku 250,- Kčs setkání s vězněným přítelem. Pak ji odvedl do lesa v bratislavské části Záhorská Bystrica a zde ji usmrtil několika údery do krku a tělo mrtvoly zaházel větvemi.

Poslední prokázanou vraždu spáchal 16. července 1991 - měsíc a dva dny po propuštění z vězení za nedovolené ozbrojování. Vražednému útoku Jozefa Slováka se tentokrát neubránila osmnáctiletá Anna Královičová z Bratislavy, se kterou se seznámil v bytě její matky. Oběma ženám se představil pod cizím jménem a prokázal se padělanými doklady. Matce zavražděné Anny Kralovičové pak nabízel šperky, které pocházely z krádeží. V den vraždy se náhodně setkal v prostoru Železné studánky s Annou Kralovičovou, kterou napadl klackem a pak uškrtil páskem. Tělo hodil do vysoké trávy a zaházel větvemi. Čin se stal v místech, kde v roce 1978 spáchal svou první vraždu. Není bez zajímavosti, že několik hodin po vraždě Anny Královičové navrhl její matce pohlavní styk... O dva dny později byl Jozef Slovák v Bratislavě zatčen. Na jeho těle byly zjištěny oděrky, které mu způsobila v sebeobraně Anna Kralovičová. Kromě toho byla u něho zajištěna pistole v nelegálním držení. K úmyslnému usmrcení Anny Kralovičové se doznal a policii, která o vraždě dosud nevěděla zavedl na místo činu. Na nalezené mrtvole byly patrny stopy po násilné manipulaci s genitálem.

Padělané doklady

Při vyšetřování, stejně jako u soudu Jozef Slovák uplatňoval své nadprůměrné intelektové schopnosti a bohaté kriminální a vězeňské zkušenosti ke své obhajobě. Přiznával se také k činům, které nemohl spáchat a křivě obviňoval bývalé spoluvězně s přímé účasti na vraždách. Snažil se tím zmást policii a komplikovat vyšetřování. Přesto se podařilo prokázat Jozefu Slovákovi nejen čtyři vraždy, ale i další trestné činy.

Důležitou roli při náročném a složitém vyšetřování zločinů Jozefa Slováka sehrál "modus operandi" (charakteristický způsob jednání pachatele). Ve všech případech se jednalo o ženy v mladém věku (21 - 18 - 18 - 18). Oběti lákal zásadně na odlehlá místa v lese. Po činu mrtvoly zakrýval větvemi, kameny nebo trávou či listím. Všem obětem chyběly na nohách boty. Na místa činů se vracel a snažil se zahladit stopy. Důvěru všech žen si získával tím, že se představoval jako vysoký policejní důstojník kriminální policie či kontrarozvědky s tajným a nebezpečným posláním či příslušníkem Sboru nápravné výchovy. K tomuto účelu si vyrobil pět různých průkazek, které měli prokázat jeho příslušnost k mravnostnímu oddílu či protiteroristickému komandu. Nechyběla mu ani průkazka pražské Krajské prokuratury s jeho fotografií... Městským soudem v Bratislavě byl Jozef Slovák 20. srpna 1993 odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. Za stejný počet zavražděných žen byl k trestu smrti odsouzen Ladislav Hojer.

© JUDr. Miloslav Jedlička