Johann alias Jack Unterweger
spisovatel a vrah
Narozen 16. srpna 1950 v Judenburgu - Steiermark (Rakousko)
zemřel ve věznici soudu ve Štýrském Hradci 29.6.1994 (sebevražda)
Jack Unterweger, který spáchal 11 vražd v sérii se narodil jako nemanželský syn. Ve stáří několika měsíců byl umístěn do pečovatelského zařízení, pak byl v péči svého dědečka, později se o něj starali i jiní příbuzní. Skončil nakonec v dětském domově. Absolvoval celkem 7 tříd základní školy a v září 1965 nastoupil do učení jako číšník. Učení předčasně ukončil a začal střídat zaměstnání. Byl pomocným dělníkem, diskžokejem, pracoval u benzínové pumpy i jako pomocník v domácnosti. Do roku 1974 byl celkem 10krát trestán za majetkové, mravnostní a násilné delikty.
Pak přišel 11. prosinec 1974 a Unterweger spáchal svou první vraždu. Obětí byla 18letá studentka ze sousedství, kterou společně se svou přítelkyní - příležitostnou prostitutkou, vlákal do svého auta a zavezl ji do lesa. Zde ji svázal, okradl o peníze a klíče od bytu. Pak ji donutil svléknout do naha a začal ji bít ocelovým prutem do hlavy. Nakonec ji rukama začal škrtit a kolem krku ji omotal podprsenku, kterou zauzloval. Dívka po krátké chvíli zemřela. Při odchodu z místa činu na mrtvou naházel větve. Po spáchané vraždě odjel do jejího bytu a odcizil ji peníze a dámské ošacení. Za tuto vraždu a dalších 16 kriminálních skutků byl v roce 1976 odsouzen k doživotnímu vězení.
Ve vězení se Unterweger pustil do psaní. Kromě pohádek pro děti, rozhlasových her pro mládež a divadelních inscenací napsal román s názvem "Očistec aneb cesta do kriminálu", který se stal bestsellerem. Tím na sebe upozornil nejen známé literáty, ale i celou kulturní veřejnost, kteří ve prospěch "vězně-básníka" uspořádali podpisovou akci na jeho propuštění a Unterweger byl pak skutečně 24. dubna 1990 podmíněně propuštěn. Jeho životní příběh byl dokonce zfilmován.
Po propuštění se začal objevovat v pochybných vídeňských lokálech a vyhledával kontakty s podsvětím. V rámci svého vlastního literárního projektu "Wortbrücke" (Slovní mosty) také navazoval četné známosti se ženami, zvláště pak s prostitutkami. Některé rakouské časopisy otiskly jeho články a reportáže, ve kterých popisoval prostředí prostituce.
Unterweger v televizním pořadu
Oběť Jacka Unterwegera Blanka Bočková
Necelých pět měsíců po jeho propuštění z vězení začala 15. září 1990 pražská kriminální policie vyšetřovat vraždu 29leté Blanky Bočkové z Prahy, která byla nalezena uškrcená v korytě Břežanského potoka na předměstí Prahy. Byla zcela nahá, jen na nohách měla silonové podkolenky a na prstě ruky prstýnek. Část jejího těla, která vyčnívala z vody byla zaházena větvemi... Bezprostřední příčinou její smrti bylo uškrcení. Bočková byla prodavačkou a příležitostně i prostitutkou. Den před nálezem její mrtvoly byla s přítelem ve vinárně a po slovním konfliktu z vinárny odešla. Její poslední výskyt byla zaznamenán v ulici V Jámě.
Krátce po této vraždě začal "kvapík" také u kriminální policie v Gratzu a posléze i u dalších policejních složek v celém Rakousku. Od ledna 1991 do dubna 1992 se totiž našlo v zalesněných oblastech různých částí Rakouska 7 mrtvol ženského pohlaví a všechny měly hodně společných znaků. Především se tyto ženy před svou smrtí živily prostitucí. Všechny byly nalezeny nahé nebo bez podstatné části oděvu. Ve všech případech byly šperky mrtvolám ponechány na těle, doklady a osobní potřeby a majetek chyběly. Každá z nich byla uškrcena podprsenkou, kalhotkami nebo dámskými punčochovými kalhotami, které vždy patřily oběti. Rovněž i polohy mrtvol měly společné znaky - byly v poloze jako při koitu. Mnohé mrtvoly byly přikryty větvemi... Proto rakouská kriminální policie vedená legendou rakouské kriminalistiky 52letým Wernerem Windischem dospěla k závěru, že vraždy sedmi žen provedl jeden vrah...
Unterweger v rozhovoru o své literární práci
V květnu 1991 upozornil kriminalista ve výslužbě své aktivní kolegy na 44letého muže, který byl r. 1976 odsouzen k doživotnímu vězení. Kromě přesného popisu uvedl i jméno - Jack Unterweger. Dalším vyšetřováním bylo zjištěno, že v blízkosti míst, kde k vraždám prostitutek došlo se skutečně pohyboval, případně byl s oběťmi těsně před jejich smrtí viděn. Unterweger však nemohl být vyslechnut, protože odjel do USA. Dalšími prověrkami jeho pohybu po propuštění z vězení vyplynulo, že byl také v Praze. Na žádost svých rakouských kolegů pražští kriminalisté zjistili, že se den před vraždou pohyboval na Hlavním nádraží v Praze a navazoval tam kontakty s prostitutkami, narkomany a amnestovanými zločinci. Představoval se jim jako novinář, kterého zajímá prostituce. Tlumočnici mu dělala česká studentka, která bydlela společně s další studentkou a kamarádkou z Rakouska v jednom pražském bytě. Prostitutkám a amnestovaným platil za informace 100,- Kč. Svůj bílý osobní automobil BMW 728 měl zaparkovaný u Národního divadla. Tlumočnice pak odjela kolem půlnoci taxíkem domů. Poslední jeho výskyt byl zaznamenán v ulici V jámě. Byla to stejná ulice, kde skončily stopy Blanky Bočkové, vracející se domů v mírně podnapilém stavu z blízké vinárny...
Bohaté informace pražských kriminalistů byly vodítkem k dalšímu postupu k usvědčení sériového vraha. V prvé řadě se rakouští kriminalisté zaměřili na vůz BMW, se kterým byl Unterweger v Praze. Jenže ten nechal Unterweger na vrakovišti zešrotovat. Přesto objevili sedačky, které byly před zešrotováním z auta demontovány. Pod ošoupanými potahy sedaček našli 3 vlasy. Analýza DNA prokázala, že patřily Blance Bočkové...
Mezitím byla americká FBI požádána o zatčení Jacka Unterwegera a jeho předání do Rakouska. Zároveň se žádostí byly FBI poskytnuty kompletní informace k jeho osobě i k obětem a způsobu jejich usmrcení, včetně chování pachatele na místě činu (souhrn těchto aspektů se nazývá modus operandi). Jak se ukázalo, Jack Unterweger v USA nezahálel. Za 10 dnů stejným způsobem jako v Rakousku a v Praze zavraždil v Los Angeles tři prostitutky, z toho jednu přímo v Hollywoodu. FBI našla na krku každé prostitutky jejich vlastní podprsenky. I ostatní znaky (šperky na těle, poloha oběti, přikrývání větvemi) nesly "rukopis" Unterwegera. Navíc bydlel v hotelích v bezprostřední blízkosti jejich obvyklých "štací"...
Unterweger před soudem
Jack Unterweger byl zatčen americkou FBI 27. února 1992 v Miami na Floridě. Americkým i rakouským vyšetřovatelům účast na jakékoliv vraždě popřel. Soudní proces byl zahájen 20. dubna 1994 v rakouském Štýrském Hradci a medii byl označován jako proces XX. století. Obžaloba byla téměř celá postavena pouze na indiciích a několika nepřímých důkazech. Mezi indicie patřil "modus operandi" shodný u všech 11 vražd, prokázaná přítomnosti Jacka Untewegera v blízkosti některých míst činu, případně jeho kontakt se zavražděnou. Obžaloba také argumentovala jeho nepřesvědčivým alibi. Jedinými nepřímými důkazy byly vlasy Blanky Bočkové v jeho autě a vlasy Jacka Unterwegera, které policie našla na mrtvole jedné ze sedmi zavražděných rakouských prostitutek.
Znalecké posudky psychiatrů a sexuologů, ačkoliv s nimi Unterweger odmítl spolupracovat zcela jasně vyzněly v jeho neprospěch. Byla u něho mimo jiné zjištěna mravní zpustlost, disocialita, absence hodnot jako je slušnost, spolehlivost a věrnost. Významně se u něho projevovali ve vztahu k ženám známky impulsivního sadistického jednání a brutality. Podle znalců nevraždil proto, aby se jako sexuální agresor pohlavně vybíjel, ale jen proto, aby oběť ovládl a "rozbil" její osobnost. Zarážející je pak skutečnost, že vrah jedenácti žen byl po celý život ženami obdivován a ženy nepřestal okouzlovat ani v soudní síni. Řada jeho milenek a obdivovatelek byla přítomna přímo v soudní síni. Právnička Astrid Wagnerová ze Štýrského Hradce, která byla rovněž jeho obdivovatelkou soukromě zásobovala redakce novin a časopisů materiály na jeho obhajobu. Mezi svědky patřila i Khatrin Zellichová, kterou rovněž Unterweger napadl a zlomil ji klíční kost. Advokát zastupující Zellichovou tisku uvedl, že jeho mandantka podala na Unterwegera žalobu pro těžké ublížení na zdraví teprve po dlouhém naléhání a pak ještě čtyřikrát změnila verzi o průběhu útoku. Prý ho opravdu milovala...
Unterweger krátce po vynesení rozsudku
Zemský soud ve Štýrském Hradci vynesl po dvouměsíčním zasedání 28. června 1994 rozsudek. Jacka Unterwegera odsoudil v jeho životě podruhé k doživotnímu vězení. Kladl mu za vinu, že brutálním způsobem zavraždil 9 žen, včetně Blanky Bočkové z Prahy. Dvě vraždy mu soud "odpustil". Přímo v soudní síni se proti rozsudku odvolal. Ještě v budově soudu poskytl početným novinářům interview. Vystupoval sebevědomě a znovu prohlásil, že je naprosto nevinný. O šest hodin později spáchal ve své cele sebevraždu. Oběsil se na přívodní šňůře holícího strojku. Symbolickou tečku za případem udělal tentýž den tři minuty před půlnocí výbuch plastické trhaviny, umístěné na parapetu jednoho okna soudní budovy. Škody na budově byly vyčísleny na několik milionů šilinků...
Případ sériového vraha Johanna alias Jacka Unterwegera (stejně jako další případy vrahů) vyvrací mylný názor některých "znalců lidských duší", že jednou odsouzený vrah, který si svůj trest odpykal, se dalších vražd již nedopouští... Svůj nepřímý podíl na spáchaných zločinech mají i ti, kteří se podepsali pod petici žádající pro Unterwegera svobodu.
Rakouský autor a režisér Michael Sturminger podle předlohy příběhu Jacka Unterwegera napsal hudební morytát s návzvem "Infernal Comedy" (Pekelná komedie) a podtitulem "Zpověď sériového vraha" . Dne 2. června 2011 bylo v rámci 66. ročníku pražského jara toto dílo za účasti vídeňského komorního ansámblu Wiener Akademie s dirigentem Martinem Haselböckem a sopranistek Bernardy Bobrové a Alexandry Zamojské uvedeno v pražském Rudolfinu. V roli Jacka Unterwegera vystoupil americký herec, režisér a producent John Malkovich.