Dovolte mi, abych se Vám představil. Jsem autorem těchto stránek a tvořím je s přesvědčením, že je nutné lidem na skutečných případech přiblížit nebezpečí zločinu. Zločin se totiž může dotknout každého a co je mnohem horší, útočí zcela nečekaně. Jsem také bytostně přesvědčen, že v této zemi žije drtivá většina slušných lidí. Pouze malé procento lidí se rozhodlo vstoupit na dráhu zločinu. Jejich aktivita je však děsivá. Je to dáno především tím, že gauneři páchají zločiny v sériích a často organizovaně. V mnohých případech se i po vykonaném trestu znovu vrací na dráhu zločinu (recidiva), navíc poučeni a vyškoleni spoluvězni. Je úděsné, že podle statistky se během 5 let každý člověk, včetně nemluvňat stal obětí zločinu. Škody spáchané zločinem jdou do miliard...
Dalším důvodem, proč jsem se rozhodl tyto stránky zřídit je neuvěřitelný amatérimus a diletanství některých novinářů. Vůbec málokterý novinář v této zemi má alespoň základní kriminalistické nebo právní vzdělání, aby mohl porozumět složitým kriminalistickým metodám a právně-procesním úkonům a postupům. Vždyť i sportovní novinář musí mít alespoň základní znalosti pravidel o sportu, o kterém píše... Řada z nich také zpochybňuje nebo úmyslně zatajuje skutečnosti a objektivní důkazy, jen proto, aby byl článek "čtivý". Své neznalosti z kriminalistiky a práva pak mnozí nahrazují ničím nepodloženými spekulacemi, které jsou schopny ovlivňovat mínění veřejnosti v neprospěch kriminalistiky a práva - všude ve světě uznávaných nástrojů v boji proti zločinu. Policejní i soudní praxe dokazuje, že neseriózní informace novinářů často maří vyšetřování závažných skutků nebo narušuje jejich objektivitu. Mnozí lidé byli také bez jediného důkazu novináři označeni za zločince a mnohé zločince představili veřejnosti jako úctyhodné občany... Skutečností zůstává, že policie a justice nemá nebo nenašla způsoby, jak těmto novinářským mýtům, spekulacím nebo neseriózním informacím účině čelit.
Třetím důvodem vzniku těchto stránek je vzdát hold všem policistům, kriminalistům, státním zástupcům a soudcům, kteří se odvážně, důsledně a s plným nasazením rozhodli proti zločinu bojovat. Mnozí z nich svou profesí doslova žijí. Bez nich by také bylo mnohem více mrtvých, okradených, podvedených a znásilněných. Každý z nich si mohl vybrat mnohem klidnější a možná i výnosnější povolání. Jejich profesí trpí i jejich rodiny. Drastická místa činů, povinná účast na soudních pitvách, těžká práce se zločinci a mnohdy i s obhájci a nespočet probdělých nocí se podepisuje na jejich zdraví. Nad jejich režimem stravování a životosprávě lékařům šediví vlasy. A protože boj se zločinem je bojem skutečným jsou mezi nimi i mrtví a těžce zranění. Těch několik jedinců, kteří se provinili proti zákonům či policejní etice nebo právnímu kodexu na tom nic změnit nemůže. Navíc jsou nadosmrti odsouzeni i svými kolegy...
Prostřednictvím muzea zločinu jsem chtěl také dokázat, že česká kriminalistika patří mezi ty nejlepší v Evropě, ne-li ve světě. Kriminalistické metody, postupy a operace používané v České republice jsou naprosto a bez výjimky srovnatelné s metodami, postupy a operacemi v kterékoliv vyspělé zemi. Dokonce jsme v některých směrech mnohem dále, než například v USA nebo v Británii. Ostravský nebo brněnský policista či kriminalista není o nic horší, než policista nebo kriminalista v Chicagu, v Sydney či v japonském Naganu. Svědčí o tom i spolupráce s jinými policejními sbory při objasňování zločinů s mezinárodním prvkem. Patříme mezi země s nejvyšším procentem objasněnosti vražd. V zahraničí jsme vysoce ceněni za úspěšný boj proti gangům pašujících přes Českou republiku do Evropy drogy. Na rozdíl od jiných rezortů, nežádá česká policie o dotace z EU. Dali jsme světu zakladatele genetiky. Metoda analýzy DNA (genetické identifikace) se dnes využívá v každé vyspělé zemi. Daktyloskopii jsme zavedli o 14 let dříve, než Francie. Byli jsme u zrodu dnešního Interpolu (v roce 1923 ve Vídni) a členy Interpolu jsme i dnes. S politováním lze konstatovat, že tyto věci nikoho nezajímají...
Plných 30 let se zabývám kriminalistikou a její historií, včetně historií samotného zločinu. Proto rád odpovím na jakýkoliv dotaz týkající se této problematiky. Zvlášť budu potěšen plodnou diskuzí o zločinu, kriminalistice a trestním právu. Všem přeji, aby každý jejich den byl bez přítomnosti zločinu či zločince. Opravdu není o co stát..
S upřímným pozdravem
JUDr. Miloslav Jedlička