Jiří Straka ve věku 16 let napadl v době od 17. února do 16. května 1985 celkem 11 žen. Tři ženy jeho útok nepřežily. Na dvou ženách se o vraždu pokusil. Motivem jeho útoků byla abnormální sexuální agresivita se sklonem k sadismu až nekrosadismu. Kromě těchto útoků byl souzen také pro pět skutků znásilnění, tří loupeže a šest krádeží. Všechny vraždy, které Straka spáchal vyvolaly značný neklid pražských žen a zvláště pak žen mimopražských, které se měly zúčastnit nácviku spartakiády. Z tohoto důvodu je také nazýván "spartakiádním vrahem". Jako mladistvý byl Jiří Straka odsouzen k nejvyššímu možnému trestu, který mu mohl být uložen - odnětí svobody v trvání 10 let. Zároveň mu bylo uloženo ochranné psychiatricko - sexuologické léčení. Pokud by byl v době činu o dva roky starší, byl by zřejmě odsouzen k trestu smrti.
Jiří Straka pocházel ze tří sourozenců a z úplné a spořádané rodiny. Otec byl zedníkem, který často pracoval v zahraničí a matka skladovou dělnicí. Převážně byl vychováván matkou, která byla na něho přísná. Často byl za různé přestupky tělesně trestán. Přestože měl nadprůměrné inteligenční schopnosti (IQ = 125), základní školu absolvoval s průměrným prospěchem. V září roku 1983 nastoupil do internátního hornického učiliště ve Stochově u Kladna v oboru horník - mechanizátor. Jeho studijní výsledky byly průměrné. V učilišti se dopustil též několika drobných krádeží.
Prvního útoku proti ženě se dopustil 17. února 1985 kolem 21. hodiny v Praze na cestičce v zalesněné rokli v blízkosti ul. Novodvorská. Po krátkém sledování napadl 20letou restaurátorku, povalil ji na zem a začal ji škrtit. Žena se usilovně bránila. Asi po pěti minutách zápasu v aktivním útoku Straka ustal, ale zůstal na ženě ležet. Napadené se podařilo navázat se Strakou verbální kontakt a přemluvila ho, aby šel s ní do bytu. Tak se dostali na osvětlené místo a k prvním obytným domům s rozsvícenými okny. Když se jí snažil rozepnout zimní bundu, vyhrnout sukni a líbat, vykřikla. Straka se zalekl, že by mohl přijít napadené někdo na pomoc a od dalšího ataku upustil a z místa beze slova odešel. Pak odjel nočním vlakem na internát. Strakovo jednání napadená žena vůbec nepovažovala za nebezpečné a policii útok vůbec nehlásila. V souvislosti s pátráním po pachateli pozdějších vražd byla kriminalisty tato žena zjištěna a poskytla policii podrobný popis Jiřího Straky, který napomohl k jeho dopadení.
Téměř na stejném místě 8. dubna 1985 (na Velikonoční pondělí) zezadu napadl 23letou ženu a začal ji škrtit až upadla do bezvědomí. Odtáhl ji mimo cestu mezi stromy a křoví. Protože se začala hýbat, nacpal ji do úst hlínu a listí. Pak ji svlékl a vykonal na ni soulož. Protože po násilné souloži ještě vykazovala známky života, listím ji ucpal nosní dírky a do úst ji přidal hlínu, kamení a nakonec i kalhotky. Než z místa činu odešel, oběť otočil na břicho, z krku ji strhl stříbrný řetízek a zaházel listím. Šaty oběti prohledal. Našel pouze zapalovač, který si ponechal. Řetízek pak nosil na svém krku. Po činu odjel na nádraží a poté ranním vlakem na učiliště.
O necelý měsíc později - 4. května 1985 jel po půlnoci tramvají. V tramvaji všiml si ženy. Když zastávku před konečnou v Praze - Hloubětíně vystoupila, vystoupil také a začal ji sledovat. Když se blížila ke svému domovu a začala hledat klíče od bytu, zezadu na ní zaútočil, začal ji škrtit a odtáhl za zaparkované dodávkové auto s plachtou. Pak ji přineseným provazem omotal krk a provaz zavázal na dva uzly. Ženu v bezvědomí vtáhl pod plachtu dodávkového auta. Ještě předtím ji však stáhl z ruky dva stříbrné náramky, dva prsteny a digitální hodinky. Protože zjistil, že žena je mnohem starší, než si představoval (54 let), od znásilnění upustil. Ženě vzal igelitovou tašku a kabelku a odešel k tramvajové zastávce. Pod pouliční lampou zkontroloval tašku a kabelku. Vzal si pouze cigarety a 950,- Kčs. Šperky odhodil do křoví, kabelku a tašku vhodil do kanálu a odjel tramvají do města. Ve stanici Sokolovská vystoupil. Ženě se naštěstí podařilo se škrtidlem na krku, které nepomhla vlastními silami odstranit zazvonit na domovní zvonek jednoho domu a přivolat pomoc.
Po krátké chvíli Straka zaútočil znovu. Opět na stanici Sokolovské nasedl do tramvaje a opět jel směrem na Hloubětín. Vystoupil však o zastávku dříve, než před tím. Spolu s ním vystoupila 30letá lékařka. Ve vzdálenosti 10 metrů ji začal sledovat a když došla k méně frekventovanému místu, zezadu ji chytil za krk a zatáhl ji za blok domů. Protože se žena usilovně bránila, vzal do ruky její botu a podpatkem ji několikrát udeřil do hlavy až upadla do bezvědomí. Pak ji svlékl a vykonal na ni soulož. Když zjistil, že se žena z bezvědomí probírá, klekl ji na krk, z podprsenky utrhl ramínko a omotal jí ho kolem krku. Pod krkem pak udělal dva uzly. Ženě pak z kabelky a igelitové tašky odcizil 200,- Kčs a cigarety. Ostatní věci zahodil. Pak odjel tramvají zpět do města a odtud pak ranním vlakem do učiliště. Tehdejšímu prokurátorovi uvedl, že ramínko podprsenky utahoval velkou silou, protože ji chtěl zabít, aby ho "neprozradila".
Poslední vražedný útok Jiří Straka provedl 16. května 1985. Doma si vzal 70 cm cm provaz a matce řekl, že odjíždí do internátu. Zatím se potuloval po Praze. V nočních hodinách chodil po Dejvicích. Poblíž parku potkal 30letou ženu a opět ji začal sledovat. Po chvíli zaútočil. Zezadu ji chytil za krk, vtáhl ji do domu a pak do sklepa. Tam ji položil na zem a stáhl ji krk připraveným provazem. Pak ji svlékl a vykonal na ni soulož. Žena chroptěla, hýbala se, ale aktivně se nebránila. Proto ji páskem jejího svetru stáhl krk. O šest dnů později byl v učilišti zatčen. Více než stovka výslechů, znaleckých posudků a dalších šetření dokazovalo, že Jiří Straka - pokud by nebyl zatčen - vraždil by znovu...
Kromě těchto útoků napadl 15. března 1985 večer 18letou studentku, kterou chtěl pouze okrást. Když odemykala vstupní dveře domu, udeřil ji zezadu dlažební kostkou do hlavy. Když dívka upadla na zem a začala volat o pomoc, vytrhl ji igelitovou tašku a utekl. V tašce našel 260,- Kčs, 10 tuzexových bonů a sušenky, které hned za rohem domu snědl. Ostatní věci z tašky zahodil.
O deset dnů později v úmyslu odcizit ženě kabelku, napadl v noci 19letou studentku tím způsobem, že ji zezadu sevřel kolem paží, povalil na záda a snažil se jí strhnout kabelku z ramene. Studentka však kabelku pevně držela a volala o pomoc. Kabelku se mu podařilo vytrhnout až na potřetí. Navíc ho studentka pronásledovala a teprve o několik ulic od místa přepadení se mu podařilo zmizet s očí pronásledovatelky.
Další napadenou byla 18letá dívka, kterou se Straka pokusil znásilnit dne 2. dubna 1985 po půlnoci. Dívka však v tomto případě Straku přímo na tramvajové zastávce oslovila s dotazem, kdy jede tramvaj. Straka jí nabídl doprovod, "aby se jí něco nestalo". Před domem ji bránil vejít do dveří a začal ji osahávat. Když křikla, že zavolá pomoc, Straka ji pustil. Když však strčila klíč do zámku, Straka ji chytil zezadu za krk a tiskl ho až do jejího bezvědomí. Když se probrala, zjistila, že je svlékána a navrhla mu, aby šli do domu. Na chodbě domu využila chvilkové nepozornosti útočníka, vběhla do zvýšeného přízemí a zazvonila na zvonky nájemníků. Straka ji vynadal a vyběhl z domu. Přitom ji však odcizil tašku s doklady a peněženku s 500,- Kčs.
Jiří Straka při vyšetřování svých skutků spolupracoval a podrobně a ochotně popisoval jednotlivé útoky, aniž by pociťoval jakoukoliv lítost. Podle psychiatrů byla jeho zvláštní vlastností úplná amorálnost a absence citu, přičemž ve zjištěném rozsahu jsou tyto vlastnosti vzácné i u jiných dospělých pachatelů vražd. Strakovu nebezpečnost zvyšovala velmi dobrá inteligence, rychlá orientace, pohotové jednání, nebojácnost, dobré tělesné vybavení a klamný zevnějšek (v době činu 16 let). Při jedné z rekonstrukcí na místě činu žádali občané policisty o vydání Jiřího Straky k "lynčování". Napaden byl také ve věznici. Spoluvězni mu údajně rozkopali genitálie.
V květnu 1994 byl Straka z vězení propuštěn (díky amnestii prezidenta Václava Havla o rok dříve) a umístěn do uzavřeného sexuologického oddělení psychiatrické léčebny v Praze - Bohnicích, kde se podrobuje ochranné psychiatrické a sexuologické léčbě. Ještě ve věznici se podrobil kastraci. Stereotaktickou operaci (chirurgický zákrok na mozku) však odmítl. V současné době má Jiří Straka možnost dlouhodobých (i několikadenních) vycházek. Pomocí inzerátu si našel o dva roky starší přítelkyni, která je matkou tří dětí. Ve věznici se vyučil pekařem, dal se pokřtít a začal se zajímat o evangelickou víru. Rodiče se po soudním verdiktu odstěhovali z Prahy na Moravu a nikdy se nevyrovnali s činy svého syna. Ze dvou nezávislých zdrojů bylo zjištěno, že na vycházkách udělených lékaři psychiatrické léčebny zkoušel drogy..
Na základě rozhodnutí opavského Okresního soudu byla Jiřímu Strakovi zrušena ústavní léčba a 24. prosince 2004 byl z opavské psychiatrické léčebny propuštěn.
© JUDr. Miloslav Jedlička