Jaroslav Stodola a Dana Stodolová
vraždící manželé - 8 obětí - doživotní trest
Jednou z mála černých kapitol v dlouhé historii československé či později české kriminalistiky je případ manželů Stodolových, kteří v době od poloviny listopadu 2001 do 1. prosince 2002 - tedy za 1 rok a 14 dnů - zavraždili celkem 8 lidí ve věku 62 až 81 let. Obětí vražedných útoků se stali i manželé Královi ve věku 62 a 66 let. Jako zázrakem unikla smrti 91letá Božena Cerháková z obce Brněnec u Svitav. Její dcery Helena Cerháková (52) a Dagmar Weissová (62), žijící společně s matkou, takové štěstí neměly. Dalších 5 osob napadli. Celkem se dopustili 17 závažných násilných trestných činů.
Pod tuto černou kapitolu kriminalistiky se podepsala nejen nezkušenost mladých policistů a lékařů na místech činů, kde došlo ke smrti člověka, ale i zcela rutinní přístup k pitvám, které měly zjistit pravou příčinu smrti. Téměř ve všech případech se vycházelo z verze, že jde o sebevraždu nebo náhlé úmrtí. Všechny oběti totiž trpěly zdravotními problémy a samotný vražedný pár také místo činu upravoval tak, aby budil dojem sebevraždy.
První obětí vraždícího páru se 16. listopadu 2001 stal Stanislav Šanda ze Slavošova u Kutné Hory. Jaroslav Stodola se k 75letému důchodci vypravil již ve tři hodiny po půlnoci. Téměř celou noc před tím probíral se svou ženou všechny možné eventuality přepadení důchodce i způsob hledání jeho peněz. Při plánování přepadení Jaroslav Stodola - podle svých slov - vypil téměř tři litry domácího vína. Krátce před odchodem na místo činu mu manželka pomohla nasadit paruku s dlouhými černými vlasy a přes obličej pak natáhnout silonovou punčochu, aby nebyl nikým poznán. Dohoda zněla tak, že Jaroslav Stodola přepadne a sváže starce, pak prohledá dům a s odcizenými penězi přijde domů. Svázaný muž měl být ponechán osudu. Úkolem Dany Stodolové bylo hlídat vlastní matku, u které tehdy se svým manželem bydlela, aby nezaregistrovala jeho odchod na loupežnou výpravu.
Fotografie mrtvého Stanislava Šandy z místa činu
Při příchodu k domku Stanislava Šandy spatřil Jaroslav Stodola, jak majitel vyšel ze dveří domku a zamířil do chléva, přičemž nechal dveře do domku otevřeny. Stodola tak vnikl nepozorovaně do domku a schoval se v předsíni za závěs. Když se majitel domku vrátil ze chléva, Stodola muže srazil na podlahu a nutil ho k vydání peněz. Napadený muž předal Jaroslavu Stodolovi 40.000,- Kč. Při předávání peněz se podařilo napadenému strhnout Stodolovi z hlavy paruku i punčochu. Stodola dostal strach, že byl poznán, a muže rukama uškrtil. Pak tělo mrtvého uložil do postele, přikryl peřinou a kolem postele rozmístil svíčky, které zapálil, a z domku odešel. Po jeho odchodu došlo od zapálených svíček k požáru, který byl likvidován hasiči. Zákrok hasičů zákonitě poškodil či zničil řadu stop (např. po obuvi, stopy pachové a pod.). Jak bylo později zjištěno, kromě peněz z domku zmizela i elektrická vrtačka, dvě vkladní knížky s celkovým vkladem 54.000,- Kč, cibulové hodiny, několik masových konzerv, skleněná dóza i 4 litry vína...
Domek Stanislava Šandy krátce po uhašení požáru
Na místo činu byl přivolán lékař, který konstatoval smrt Stanislava Šandy a jako pravděpodobnou příčinu smrti uvedl uhoření s poznámkou "nejspíš sebevražda" a nařídil zdravotní pitvu. Ta byla provedena na oddělení patologie Nemocnice v Pardubicích. Pitvající lékař zjistil tržně zhmožděná poranění v čelní krajině, spánkové a temenní, ale pitvu nepřerušil a nevyrozuměl policii, tak jak mu ukládala vyhláška o postupu při úmrtí a pohřebnictví. Kromě toho přehlédl zlomeninu jazylky a v jejím okolí ložiskové zakrvácení měkkých tkání. Tato zranění vždy svědčí o násilí vedenémm na krk zpravidla rdoušením. Proto bylo vyšetřování tohoto skutku ponecháno příslušnému Obvodnímu oddělení Policie ČR - tedy tomu nejnižšímu článku české policie. Navíc bylo svědecky dokázáno, že Stanislav Šanda po smrti své ženy veřejně prohlašoval, že: "má problémy se syny, které se týkají majetku rodiny, a proto raději vše zapálí". Případ byl v lednu 2002 odložen s odůvodněním, že nejde o podezření z trestného činu. Nedostatky zdravotní pitvy odhalila teprve exhumace a soudní pitva provedená až o 1,5 roku později. Není bez zajímavosti, že při pohřbu Stanislava Šandy zvonil Jaroslav Stodola na kostelní zvon a také se zúčastnil pohřební hostiny. Při odchodu z hostiny obdržel od pozůstalých i výslužku.
Jaroslav Stodola na figuríně předvádí škrcení Růženy Skohoutilové
Druhou vraždu spáchali manželé Stodolovi už společně, a to jen 12 dnů po vraždě Stanislava Šandy. Obětí se stala 69letá Růžena Skohoutilová ze Slavošova, která bydlela ve svém rodinném domě hned vedle zavražděného Stanislava Šandy a jen pár kroků od domku matky Dany Stodolové, u které v té době manželé Stodolovi žili. Oběť znali osobně a věděli, že nosí šperky, a předpokládali, že bude mít v domě ukryty i peníze. Iniciátorkou vraždy byla Dana Stodolová, která svého manžela několik dnů k útoku na Růženu Skohoutilovou přemlouvala. Dokonce v den vraždy jeli budoucí vrazi s obětí autobusem do Kutné Hory.
Na vražednou výpravu se oba manželé vydali 28. listopadu 2001 po 20:00 hodině. Jako první vnikla do domu Dana Stodolová, která přineseným tesařským vytahovačem hřebíků rozbila sklo u vstupních dveří a otočila klíčem, který byl zastrčen z vnitřní strany dveří. Oběť se v tu chvíli dívala na televizi. Ta hrála velmi hlasitě, protože oběť byla silně nedoslýchavá. Když Jaroslav Stodola přes okno viděl, jak do pokoje vběhla jeho žena a několikrát udeřila Růženu Skohoutilovou do hlavy, vběhl do pokoje a společně se svou ženou oběť nalezenými šátky svázal. Přitom oba prohledávali dům a neustále ženu nutili, aby prozradila místo, kde má ukryté peníze a šperky. Protože oběť odmítala uvést místo ukrytu peněz a cenností, Jaroslav Stodola ženu usmrtil tak, že ji škrtil šátkem a dusil polštářem. V ložnici pod postelí našel 50.000,- Kč přikrytých kobercem. Na zahradě jejího domku pak potmě vykopali v místě bývalého kompostu mělký hrob, kam uložili zavražděnou společně s jejími věcmi denní potřeby. Tím chtěli vzbudit dojem, že Růžena Skohoutilová z místa bydliště na delší dobu odjela. Z domu pak navíc odcizili ložní prádlo, různé utěrky, ale i prací prášek a další předměty osobní potřeby, včetně šperků v hodnotě 5.500,- Kč. Zakrvácený polštář, který použil Stodola k dušení oběti, uschoval na zahradě za králíkárnou. Na místě vraždy si dokonce uvařili kávu. O "železných nervech" Dany Stodolové svědčí skutečnost, že když byla oběť mrtvá, zazvonil v domě telefon a Stodolová přes kapesník komunikovala s volající - dcerou oběti.
Jaroslav Stodola s figurantkou předvádí přepravu mrtvé do hrobu na zahradě
Dne 5. prosince 2001 oznámil na Obvodním oddělení Policie ČR ve Zbraslavicích (stejné policejní oddělení, které "vyšetřovalo" vraždu Stanislava Šandy) zeť Růženy Skohoutilové, že od 28. listopadu 2001 pohřešuje svou tchyni, a vyslovil domněnku, že se stala obětí zločinu. O tři dny později bylo přistoupeno k ohledání domu pohřešované, při kterém bylo nalezeno několik stop připomínajících krev. Zahradě však nebyla věnována vůbec žádná pozornost, i když musela být vidět čerstvá hlína navrstvená na tělo zavražděné. Poslední výskyt pohřešované byl policií zaznamenán 28. listopadu 2001 v autobusu směrem do Kutné Hory a potvrzen školáky, kteří jeli do školy ve Zbraslavicích. Její výskyt v autobusu paradoxně potvrzovali policii i samotní vrazi. Vyskytla se však i informace o tom, že pohřešovaná odjela do lázní. Po Růženě Skohoutilové bylo vyhlášeno celostátní pátrání.
Zeť Růženy Skohoutilové později oznámil policii, že za králíkárnou našel nejen zakrvácený polštář, ale i postel v ložnici divně páchne. Opakovaně proto upozorňoval, že se jeho tchyně stala obětí zločinu. Krátce nato byly zahájeny úkony trestního řízení, neboť bylo zjištěno, že skupina pachatelů v okolí Kutné Hory (tedy i Slavošova) a Zruče nad Sázavou navštěvuje staré lidi a pod záminkou poskytnutí vody do chladiče vniká do jejich obydlí a dopouští se loupeží. Kriminální policie v Kutné Hoře se sice domnívala, že obětí těchto pachatelů může být i Růžena Skohoutilová, ale chyběli nejen konkrétní pachatelé, ale i přesvědčivé důkazy svědčící pro spáchání trestného činu vraždy.
Místo na zahradě, kde manželé Stodolovi zahrabali svou oběť
Obrat v dopadení vraždících manželů nenastal ani 4. května 2002. V ten den chtěl zeť na zahradě domu své zatím nezvěstné tchyně postavit fóliovník. Po jejím "zmizení" totiž začal dům využívat k rekreaci. Když se snažil zarazit kůl do země, vynořila se lidská ruka. Ihned vyrozuměl policii a na místo se dostavila tentokrát výjezdová skupina Správy středočeského kraje složená z expertů. Po odkrytí zeminy byla nalezena mrtvola Růženy Skohoutilové i další osobní věci včetně dokladů. Přestože ohledání i další šetření byla provedena se vší pečlivostí a podle osvědčené metodiky, vrazi odhaleni nebyli. Nepomohly ani relace v pořadu ČT "Na stopě". Spíše naopak.
Na základě informací od občanů byli předposlední den října 2002 zatčeni dva muži z Ukrajiny a jeden Čech, kteří pod záminkou poskytnutí vody do chladiče olupovali a okrádali starší, zpravidla osoby žijící osaměle. Těmto třem osobám (později k nim přibyla i osoba čtvrtá) bylo sděleno obvinění z vraždy Růženy Skohoutilové. Prokazatelně také oslovili Růženu Skohoutilovou a žádali po ní vodu do chladiče. Jak se později prokázalo, stalo se tak přesně týden před vraždou. Růžena Skohoutilová se o této události stačila svěřit matce Dany Stodolové a to za účasti obou vrahů... Žádné peníze, díky úkrytu, jí nebyly odcizeny. O rok později - teprve po vypuknutí skandálu byla zjištěna informace, že Růžena Skohoutilová na pohřbu svého souseda Stanislava Šandy prohlásila, že zná jeho vraha. Údajně ho viděla brzy ráno z okna svého domu... Jméno však neuvedla. Proto prý musela zemřít.
Domek manželů Králových v obci Měchonice nedaleko Slavošova
Další dvě vraždy spáchal vraždící pár 30. srpna 2002 v obci Měchonice. Oběťmi se stali manželé Marie (62) a Antonín Královi (66). Do domku vnikli manželé nemaskováni a to tak, že požádali Antonína Krále, pracujícího na zahradě, o vodu. V domku manžele rozdělili, aby se navzájem neviděli, svázali je nalezenými šátky a hadry a žádali po nich peníze. Marie Králová z obavy o život svého manžela vrahům prozradila skrýš, kde měla ukrytou částku 10.000,- Kč. Pak Dana Stodolová dala svému manželovi pokyn hlavou, aby všemu "udělal konec". Jaroslav Stodola v ložnici uřízl kabel od lampičky, zezadu přistoupil ke svázanému a na židli sedícímu Antonínu Královi a chladnokrevně ho uškrtil. Stejným způsobem připravil o život i Marii Královou. Po činu si vraždící pár sedl v kuchyni ke stolu a kouřil cigarety. Z domku pak navíc vrahové odcizili 5 videokazet, videorekordér, mobilní telefon, elektrický holicí strojek a další věci v celkové hodnotě 6.400,- Kč. Před svým odchodem z domku zbavili své oběti pout a vše připravili tak, aby vznikl dojem, že manželé spáchali sebevraždu. Jaroslav Stodola pak v kuchyni otevřel všechny kohoutky sporáku a nechal unikat plyn. Vnímaví sousedé, kteří viděli pobíhat po zahradě králíka volali na manžele, aby si ho odchytli. Protože se na jejich volání žádný z manželů z domku neozýval, vyrozuměli zetě zavražděných. Ten ještě týž den v 21:30 přivolal policii.
Stodola při rekonstrukci předvádí puštění plynu
Přivolaný lékař na místě konstatoval smrt obou manželů a jako příčinu smrti uvedl otravu plynem. Manželé totiž používali k vaření desetikolové propan-butanové láhve. Vzhledem k tomu, že smrt manželů mohla být způsobena také neodbornou instalací plynového sporáku či jiným zaviněním z nedbalosti, byly druhý den zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření z trestného činu "ublížení na zdraví z nedbalosti" (§ 224 odst.1 tr. zákona) a policejní komisař nařídil soudní pitvu a současně si vyžádal posudek znalců pro plynová zařízení.
Při pitvě znalci v obou případech nezjistili žádná poranění ani známky násilí, které by se mohly podílet na jejich smrti, nebo dokonce být jejich příčinou. Přitom musely být v krční krajině obou zavražděných patrny stopy po škrcení. Navíc téměř 2 metry vysoký Stodola vyvíjel při škrcení takovou sílu, že s bránící se obětí (Antonínem Králem) upadl na zem. Za konečnou fázi smrti znalci považovali "akutní selhání srdeční činnosti a otok mozkové tkáně v důsledku zadušení v prostředí s výrazným nedostatkem kyslíku".
Verzi o sebevraždě otravou propan - butanem či smrti obou manželů "nešťastnou souhrou náhod" zpochybňoval i posudek znalců pro plynová zařízení. Znalci totiž vypočítali, že pokud by byla desetikilová láhev plná, uvolnilo by se po otevření všech hořáků sporáku celkem 4,583 metrů krychlových plynné směsi. Navíc je plyn těžší než vzduch a znalci v této souvislosti považovali za nepravděpodobné, že by se nedýchatelná atmosféra vytvořila v ložnici (kde byl nalezen Antonín Král), kuchyni (kde byla nalezena Marie Králová) a spojovací chodbě mezi ložnicí a kuchyní (kde byla kamna a propan-butanová láhev). Závada na instalaci plynového zařízení byla také vyloučena.
Z kriminalistického hlediska je neomluvitelná skutečnost, že vyšetřující policisté nevěnovali žádnou pozornost věcem, které z domku zmizely (videorekordér, mobilní telefon s nabíječkou, troje náramkové hodinky, rádio a pod.). Za podezřelou skutečnost se vždy považuje i nález nedopalků cigaret, zvláště když zemřelí jsou známí jako zapřisáhlí nekuřáci. V tomto případě byly sice 3 kusy nedopalků zajištěny, ale už nebyly odeslány k expertízám. Přes všechny tyto skutečnosti byl případ 31. prosince 2002 odložen s tím, že se nejedná o podezření z trestného činu...
Dana Stodolová ukazuje vilku paní Čondlové
Přesně 15 dnů od vraždy manželů Králových - 15. září 2002 zavraždila Dana Stodolová zcela sama, bez účasti svého manžela či kohokoliv jiného, v Kardašově Řečici 78letou Marii Čondlovou. Den předtím Dana Stodolová zcela náhodně vystoupila z vlaku v železniční stanici Jindřichův Hradec a ptala se náhodných občanů po možnosti ubytování v soukromí. Byla jí doporučena Kardašova Řečice. Zde se pak dostala k vilce paní Čondlové, která pronajímala pokoje turistům ke krátkodobým pobytům. Stodolová jí vyprávěla vymyšlený příběh o tom, že při povodních v Praze byl poničen její byt a v Kardašově Řečici se má setkat se svou sestrou. Tímto příběhem vyvolala u jinak velmi nedůvěřivé paní takový soucit, že před několika sousedy jioznačila za "chudinku" z Prahy...
Poloha usmrcené ženy
Když se druhý den Marie Čondlová vrátila z nákupu, přistihla Danu Stodolovou, jak prohledává její byt a osobní věci. Dana Stodolová ji okamžitě napadla, svázala ji ruce a nohy, posadila na židli a škrcením páskem ji nutila k vyzrazení úkrytu peněz nebo cenností. Protože oběť odmítla vyzradit místo, kde má uložené peníze, rozhodla se Stodolová ženu usmrtit. Nejdříve ji ústa ucpala roubíkem, pak dvakrát udeřila dřevěným válečkem do hlavy a posléze ji čtyřikrát bodla do hrudníku nožem o délce čepele 21 cm.
Po tomto útoku žena zemřela. Stodolová dům prohledala a našla 20.000,- Kč. Pak důkladně zahladila veškeré stopy, a dokonce v celém domě umyla podlahu. Se svou obětí přespala pod jednou střechou a druhý den časně ráno odjela stopem do Jindřichova Hradce a dále pak do obce Brněnec za svým manželem, kterému však nic neřekla. Později ho obvinila, že vraždu Marie Čondlové spáchal právě on. Ona pouze před domem hlídala. Ačkoliv se Jaroslav Stodola snažil v průběhu vyšetřování přebírat veškerou zodpovědnost za spáchané vraždy na sebe, v tomto případě se o to ani nepokusil. Na místě činu totiž nikdy nebyl, nedovedl místo činu ani popsat a policie vyšetřováním prokázala, že v době vraždy Čondlové byl na zcela jiném místě.
Počítačově zpracovaný popis osoby - identikit
Policii, která hned od počátku nálezu mrtvoly pracovala s verzí vraždy, se podařilo získat od svědků popis Dany Stodolové, na jehož základě byl pak vypracován tzv. identikit. Případ byl navíc odvysílán v České televizi v pořadu "Na stopě" se žádostí o podání informací k podezřelé ženě. Tato snaha však korunována úspěchem nebyla.
Manželé Stodolovi pak znovu zaútočili 28. října 2002 a to ve stejné obci, kde již dvakrát vraždili - ve Slavošově. Po Stanislavu Šandovi a Růženě Skohoutilové byl tentokrát jejich obětí 81letý Josef Malina, který bydlel naproti nim a o sobě veřejně prohlašoval, že má našetřenou velkou částku peněz. Případ policii nahlásil dva dny po vraždě tehdejší starosta obce. Zdálo se mu podivné, že starý pán na jeho opakované klepání na dveře a okna nereaguje. Policie na půdě domu našla Josefa Malinu bez známek života. Měl kolem krku smyčku z telefonního kabelu a z nosu a úst mu vytékala krev. U jeho nohou ležela převrácená stolička. Přivolaný lékař rychlé záchranné služby při ohledání těla mrtvoly konstatoval smrt zadušením. Žádné stopy násilí nezjistil, cizí účast na smrti Josefa Maliny vyloučil a nařídil zdravotní pitvu.
Pitva byla prováděna na oddělení soudního lékařství ve Fakultní nemocnici na Bulovce. Když pitvající lékař zjistil na těle mrtvoly celkem 11 stop svědčících o tom, že proti tělu bylo vedeno násilí cizí osobou, telefonicky o této skutečnosti vyrozuměl Okresní ředitelství Policie ČR v Kutné Hoře. Bylo mu však sděleno, že zemřelý spáchal sebevraždu oběšením, následně se škrtidlo přetrhlo a tělo upadlo na podlahu. Protože pitvající lékař neznal situaci na místě činu a z policie dostal informaci, že případ je vyšetřován jako "jasná" sebevražda, uzavřel případ jako udušení z oběšení, přičemž do pitevního protokolu uvedl, že "popsaná atypická poranění vznikla pravděpodobně při pádu těla na zem"... Případ byl 30. prosince 2002 uzavřen jako sebevražda oběšením.
Poloha Josefa Maliny po jeho nálezu na půdě domu
Teprve později bylo prokázáno, že Jaroslav Stodola několikrát Malinu udeřil do hlavy a bezvládné tělo společně s manželkou vynesl po strmých schodech na půdu. Tam mu ovázali telefonním kabelem krk a pokusili se ho vytáhnout na trám. Kabel se však přetrhl a tělo upadlo na podlahu. V této poloze byl také nalezen. Přitom bylo známo, že nosil silné dioptrické brýle s čočkami o 12 dioptriích a sotva by byl schopen bez brýlí vylézt po strmých schodech, udělat z kabelu smyčku, uvázat si ji kolem krku a spáchat sebevraždu. Přitom se silné brýle v době "sebevraždy" nalézaly v kuchyni na stole.
Poslední a co do počtu napadených osob největší vražedný útok spáchali manželé Stodolovi 2. prosince 2002 v Brněnci v bývalém okrese Svitavy. Jejich vražedné řádění nepřežily sestry Dagmar Weisssová (62 let) a Helena Cerháková (52 let). Jako zázrakem přežila svou smrt jejich matka Božena Cerháková (92 let).
V tu dobu žili manželé Stodolovi na ubytovně v Brněnci, přibližně 50 metrů od domu, kde ženy bydlely. Do bytu se Jaroslav Stodola dostal horním větracím okénkem vstupních dveří. Manželé Stodolovi se totiž dozvěděli, že Helena Cerháková měla v úmyslu koupit dům, ve kterém sestry s matkou společně obývaly jeden z bytů. Předpokládali proto, že v bytě najdou peníze. Jaroslav Stodola uškrtil Dagmar Weissovou šátkem, který v jedné z místností bytu našel. Pak se vrhl na nejstarší ženu, povalil ji na postel, polštářem zakryl hlavu a celou svou vahou (90 kg) ji zalehl. Když se přestala hýbat, myslel, že je mrtvá, a pustil sevření. Se svou ženou se domluvil tak, že vše naaranžují jako vražedný souboj dvou sester, při kterém zahynula i jejich matka. Proto společně odvedli Helenu Cerhákovou do koupelny, poručili jí vlézt do vany a Stodola začal napouštět vanu. V tu chvíli se začala v zoufalství bránit. Stodola ji chytil za krk a škrtil tak dlouho, až zůstala nehybně ve vaně ležet. Pak Dana Stodolová přinesla z kuchyně nůž a Jaroslav Stodola ji pořezal na zápěstí tak, jako by šlo o sebevraždu podřezáním žil. Poté místo činu opustili s 10.000 korunami a třemi vkladními knížkami. Ještě týž den v Kutné Hoře z vkladních knížek vybrali finanční hotovost v celkové výši 39.500, -Kč.
Stodola při rekostrukci
předvádí způsob vniknutí do bytu
Z nesouvislé řeči devadesátidvouleté Boženy Cerhákové, která byla ihned po nahlášení případu převezena do nemocnice, policisté pod vedením zkušeného kriminalisty zjistili, že účastníkem na tragédii žen by mohl být několikrát trestaný Jaroslav Stodola, bydlící v nedaleké ubytovně v Brněnci zvané Kolářův dům. Nebyl však zastižen, protože okamžitě po činu odjel se svou ženou do Kutné Hory k matce Dany Stodolové. Teprve po jejich návratu Brněnce byl kriminalisty navštíven a celý překvapený a nejistý vyslovil domněnku, že ženy nyly zavražděny. Byl nejen ke kriminalistům překvapivě vstřícný, ale také prvním, kdo tuto domněnku vyslovil, ačkoliv všeobecné mínění zastávalo pouze jedinou verzi - verzi o vzájemné nevraživosti sester. Protože kriminalisté neměli k dispozici výsledky některých expertiz (důkazů), museli Jaroslava Stodolu ponechat na svobodě.
Den po rozhovoru s kriminalisty Jaroslav Stodola v podnapilém stavu fyzicky zaútočil v zaměstnání na svého mistra. Rovněž v dalších dnech napadl policisty, kteří prováděli ohledání koryta říčky nedaleko místa činu v blízkosti domu, kde ženy bydlely. I z policejních záznamů vyplynulo, že se k policistům a kriminalistům choval vždy arogantně a odmítavě. Jak později uvedl, byl v tuto dobu ve špatném psychickém stavu.
Protože při vyšetřování tohoto činu sílily důkazy proti Jaroslavu Stodolovi, podal policejní rada Krajskému zastupitelství v Hradci Králové návrh na vydání souhlasu s jeho zadržením. Tato žádost však byla zamítnuta. Devátý den po vražedném útoku v Brněnci se pokusil Jaroslav Stodola o sebevraždu. Spolykal přes 200 kusů různých tablet. V hlubokém bezvědomí byl převezen do nemocnice ve Svitavách. Lékaři našli v jeho krvi látky (sedativa, hypnotika, antidepresiva) v hladinách, které bylo možno považovat za smrtelné. Přesto se uzdravil. Jak později Stodola přiznal, "nemohl už dál" a bál se prozrazení. Na lécích, které požil v sebevražedném úmyslu, byla "závislá" jeho manželka, a proto byly v domácnosti k dispozici.
Zavražděná Helena Cerháková ve vaně
Zvrat v případě Stodolových nastal až 3. února 2002. Před osamělým domkem mezi obcemi Dolní pohleď a Horka předstírala Dana Stodolová bezvědomí a sesula se k zemi. Jaroslav Stodola požádal majitele domku Josefa Peroutku (78 let) o vodu s vysvětlením, že se jeho manželce udělalo nevolno, protože je v jiném stavu. Jakmile nic netušící Josef Peroutka vodu přinesl, vytáhl Stodola nůž a donutil seniora vlézt do sklepa. Přitom neustále žádal peníze. Činila se i náhle procitnuvší Dana Stodolová a společně s manželem prohledali domek. Když odcházeli z domu jen s ukořistěným mobilem a cukrovinkami, potkali policistu, který však Stodolu osobně velmi znal. Přepadenému se však podařilo ze sklepního zajetí vyprostit a vyrozumět policii. Díky osobní znalosti byl Stodola s manželkou druhý den uvedeným policistou zadržen a převezen do Kutné Hory. Bez obvyklého urputného zapírání se tentokrát k činu doznal a zcela dobrovolně vydal i odcizené věci.
Vyšetřovatel případu s plánem úkonů
Po různých kompetenčních sporech (vražedný rádius manželů Stodolových zahrnoval tři kraje) byl případ nakonec přidělen vyšetřovateli východočeského kraje, který na základě všech informací začal jako první podezírat Jaroslava Stodolu z účasti na vraždách starých žen v Brněnci. Na základě důkazů byl hned druhý den po zadržení obviněn z dvojnásobné vraždy. Tým zkušených kriminalistů a vyšetřovatelů pak vhodným taktickým způsobem docílil spontánního přiznání Jaroslava Stodoly ke všem spáchaným vraždám. Rekonstrukcemi, prověrkami výpovědí a dalšími kriminalistickými úkony a metodami byla vina Jaroslava Stodoly a jeho ženy Dany objektivně potvrzena.
Na základě rozkazu tehdejšího policejního prezidenta generála Jiřího Koláře byla zkušenými kriminalisty prověřena nejen všechna podezřelá úmrtí, ale byla přijata taková opatření, aby se podobným případům zabránilo.
Dne 26. dubna 2004 byli oba manželé Krajským soudem v Hradci Králové odsouzeni k doživotnímu vězení. Tento trest nezměnil žádný odvolací soud. Není také zcela bez zajímavosti, že prověrce výpovědi Jaroslava Stodoly v případě vraždy manželů Králových byla na místě činu i tehdejší státní zástupkyně Krajského zastupitelství Středočeského kraje JUDr. Renáta Vesecká, která se následně stala Nejvyšší státní zástupkyní ČR. Dne 1. ledna 2011 však byla z této funkce odvolána.