Trojnásobná vražda objasněná po 13 letech
pachatel Jaroslav Gančarčík (1968) - Klučov
objasněno analýzou lidské DNA
Gančarčík v době činu v roce 1990 a po 13 letech v době zatčení
Noc z 30. dubna na 1. květen je odpradávna zasvěcena tradici "pálení čarodějnic" s různými místními zvyky doprovázenými bujarým veselím. Nejinak tomu bylo i v roce 1990 v Klučově - v malé vesnici s osmi sty obyvateli, vzdálené necelých 40 km od Prahy. V nabitém sále místní sokolovny probíhala 29. dubna v duchu těchto tradic vesnická zábava a jak už to tak na vesnických tancovačkách bývá, padlo i pár facek. Nezůstalo však jen u nich. Necelých sedm hodin po odchodu posledního účastníka tancovačky byly ve svém domě nalezeny tři ubodané ženy…
O totožnosti obětí brutálního vraha nebylo pochyb. Jednalo se o Ivanku Kudláčkovou (55) a její dvě svobodné dcery – Ivanu (22) a Miroslavu (17). Všechny tři ženy bydlely pod jednou střechou jednopatrového rodinného domu. V domě žila ještě 72letá Ivančina matka, ta však byla v době trojnásobné vraždy hospitalizována v jedné z pražských nemocnic. Nikdo další v domě nežil. Na těle každé oběti bylo patrno několik bodných ran. Poloha mrtvých žen a jejich od pasu dolů svlečené spodní prádlo pak jednoznačně svědčily o tom, že vrahem byl muž a útočil ze sexuálních pohnutek.
Ivanka Kudláčková
V blízkosti mrtvol byly nalezeny čtyři zakrvácené řeznické nože o délce čepele 16 až 20 cm, které nebyly majetkem žádné z žen. Dva z těchto nožů měly ulomenou čepel. V blízkosti kuchyňského dřezu stály dva šálky z drahé keramické soupravy se zbytky mleté zrnkové kávy (tzv. turka). Jak bylo později zjištěno, žádná z žen kávu neměla ráda a běžně by si ji neuvařila. Šálky z drahé keramické soupravy ženy používaly pouze ve zcela výjimečných situacích.
O venkovní zeď domu – v těsné blízkosti koupelnového okénka o rozměrech 40x40 cm byl opřený žebřík. Okénko bylo otevřené a ochranná síťka proti hmyzu byla zvenčí odtržena. Pokud by vrah do domu vnikl tímto malým okénkem, muselo by jít o muže s velmi malými tělesnými proporcemi a hmotností. Jiné stopy po násilném překonání dveří či oken domu nebyly zjištěny. Silný, několikadenní déšť pak smyl všechny možné stopy v širším okolí domu. Ještě v průběhu ohledání místa trojnásobné vraždy, dostali kriminalisté hlášení o vloupání do jednoho z domků v těsném sousedství zavražděných. Bylo zjištěno, že vloupání bylo provedeno v pozdních večerních hodinách a kromě peněz se z domku ztratilo i zlato a elektronika.
Soudní pitvy zavražděných žen jen potvrdily předpokládanou příčinu smrti. U všech se jednalo o mnohačetná bodná zranění, která zasáhla důležité hrudní orgány s následným vnitřním krvácením. Útok byl veden značnou intenzitou, o čemž svědčil nález ulomené čepele jednoho z řeznických nožů hluboko v těle matky. Matka také - jako jediná ze všech tří žen, měla pořezané zápěstí, z čehož se dalo usuzovat, že se vražednému útoku nožem aktivně bránila.
Nejstarší dcera Ivana Kudláčková
Rozhodujícím a po letech jediným důkazem bylo sperma, nalezené soudními znalci v genitáliích nejmladší ženy – 17leté Miroslavy. Sperma kriminalisté našli i na jejím šátku a na dalších předmětech ležících v jejím okolí. Znalci však nedokázali zodpovědět otázku, zdali vrah sperma zanechal před smrtí oběti, v době smrti či až po její smrti. Doba smrti pak byla znalci stanovena na den 30. dubna v rozmezí od 1:00 hod. po půlnoci do 4:00 hod. ranní. Řada svědků potvrdila, že když se kolem 3:00 hod. ranní vraceli domů, v domě ještě svítila světla. Sperma, jakož i další biologické stopy z místa činu putovaly do mrazících boxů Ústavu soudního lékařství k dalšímu možnému využití.
Pátrání po pachateli trojnásobné vraždy, která neměla a dosud nemá v širokém okolí obdoby, bylo vedeno několika směry. Všechny vycházely ze zjištěných a ověřených faktů. Prvním podezřelým byl přítel Ivany Kudláčkové. Byl nejen jediným mužem, který dům mohl kdykoliv navštívit, ale i mužem, který byl v noci spatřen svědkem v přítomnosti zavražděné. Dokonce ji hodinu po půlnoci doprovázel domů. Prověrkou jeho výpovědi i prověrkou alibi však byl jako možný vrah zcela vyloučen.
Krátce na to byl zatčen muž, který provedl v osudnou noc vloupání do domku v těsném sousedství zavražděných žen. K vloupání se neobvykle rychle a plně doznal a také dobrovolně vrátil část odcizených věcí. Jak uvedl, měl strach, že bude policií podezírán jako pachatel vražd. Sám také ochotně předložil několik důkazů, které vylučovaly jeho účast na trojnásobné vraždě. Přestože se jednalo o několikrát trestaného recidivistu, propuštěného z vězení na základě rozsáhlé amnestie tehdejšího prezidenta Václava Havla neexistovala jediná indicie o tom, že by jako vrah připadal v úvahu.
Žádný výsledek k dopadení vraha nepřineslo ani vypátrání majitele řeznických nožů. Nože byly řezníka, který 21. dubna 1990 na dvorku v domě obětí zabíjel prase. Nejstarší z žen požádala řezníka o zapůjčení nožů na několik dnů, aby mohla maso vykostit a naporcovat. Vrah si tedy nože na místo činu nedonesl, ale našel je v kuchyni domu obětí.
Jedna z kriminalistických verzí hovořila o tom, že vraha je také možné hledat mezi účastníky taneční zábavy. Žádná ze zavražděných žen se taneční zábavy nezúčastnila. Navečer přijela vlakem do Klučova skupina mužů různého věku, která se nahrnula do restaurace a sálu sokolovny. Nikdo z místních obyvatel je neznal a řada z nich se domnívala, že se jednalo o amnestované vězně. Na zábavě se nějací muži pokoušeli prodat riflovou bundu s bílým beránkem. Jeden z mužů pak vyprovokoval rvačku v restauraci.
Nejmladší dcera - teprve 17letá Miroslava Kudláčová
Na základě těchto informací bylo zjištěno celkem 127 mužů ve věku od 15 do 50 let. Nezapomnělo se ani na majitele chat a rekreačních objektů v blízkém okolí Klučova i přilehlých vesnic a osad. Všem byly také odebrány vzorky krve k porovnání krevní skupiny s krevní skupinou určenou ze spermatu pachatele. Následnými prověrkami byli všichni muži – jako možní pachatelé postupně vyloučeni. Další zločiny odstavily případ trojnásobné vraždy v Klučově na vedlejší kolej…
Na jaře 2003 zatkli brněnští kriminalisté Jaroslava Gančarčíka (35), kterého podezírali ze série znásilnění brněnských žen. V minulosti byl celkem jedenáctkrát trestán pro mravnostní a násilné trestné činy. Bydlel osamoceně v jednom z pavlačových domů nedaleko ulice Vídeňská a ženy – budoucí oběti si vyhlížel brzy ráno v blízkosti hustých porostů v Bohunicích.
O několik měsíců později byl za čtyři trestné činy znásilnění, případně pokusy o znásilnění odsouzen - jako zvlášť nebezpečný recidivista - k deseti letům vězení. V průběhu trestu mu byly odebrány sliny k určení genetického profilu a zanesení tohoto profilu do celonárodní databáze DNA. Ta vznikla na základě zákona v roce 2001 a shromažďují se v ní genetické profily obviněných a odsouzených osob, které se dopustily závažných trestných činů násilného a mravnostního charakteru. Krom toho se do databáze zařazují profily DNA neznámých mrtvol a geneticky analyzované biologické stopy z dosud neobjasněných závažných trestných činů. Byl tam zařazen i genetický profil spermatu z Klučova…
Dům, ve kterém došlo k trojnásobné vraždě
Sotva byl genetický profil Jaroslava Gančarčíka vložen do databáze, oznámil přístroj shodu tohoto genetického profilu s případem trojnásobné vraždy v Klučově. Tak se podařilo i po třinácti letech zjistit muže, který byl skutečným trojnásobným vrahem. Málomluvný, hojně tetovaný, dlouhovlasý, 187 cm vysoký a 86 kg vážící vrah však zapíral. Přesto se podařilo na základě důkazů poměrně přesně zrekonstruovat průběh událostí i objasnit některé tajemné okolnosti případu, včetně významných stránek jeho života.
Měl problémy s docházkou do školy i s kázní. V ničem nevynikal a také se ani nevyučil. Nejdříve pracoval jako pomocný dělník v železárnách a na šachtách v Ostravě. Poprvé byl trestán za krádež v sedmnácti letech. Pak následovalo dalších deset trestů nejen za krádeže, ale i za znásilnění. Byl dvakrát ženatý a má jedno dítě. Přiznával nadměrný alkoholismus i požívání drog. Ke svému alkoholismu doslova uvedl: "Víno piju na litry, pivo přes dvacet denně, taky kořalku."
Dne 4. ledna 1990 byl na amnestii propuštěn na svobodu. Jako trvalé město pobytu si zvolil Brno, ale často zajížděl do Prahy. V Praze byl i v pondělí 30. dubna 1990, kde se opil. Když jel opilý vlakem, neměl jízdenku a byl průvodčím vysazen v nějaké vesnici. Rozhodl se něco ukrást a získat tak peníze na vlak. Také se mu něco podařilo ukrást a dostat se zpátky do vlaku.
Do domu oběti chtěl nejdříve vniknout okénkem do koupelny. Pak ale zjistil, že vstupní dveře nejsou zamčené. Bez násilí do domu vešel a zřejmě pod nějakou záminkou navázal kontakt s nejstarší ženou, která s ním v kuchyni dokonce vypila kávu. Nevšiml si, že v obývacím pokoji spí 18letá Miroslava. Zřejmě ji uviděl teprve poté, co se hodinu po půlnoci vrátila domů 22letá Ivana. Když zjistil, že v domě je pro krádež mnoho svědků, rozhodl se zaútočit.
Směšný rozsudek
Dne 15. června 2006 potvrdil Vrchní soud v Praze rozsudek Krajského soudu, který uložil Gančarčíkovi trest za tři brutálně spáchané vraždy v délce 16 roků a 3 měsíců ve věznici se zvýšenou ostrahou. Tedy pouhých 65 měsíců vězení za každou vraždu. Jiní zločinci by dnes za podobný čin dostali doživotí. Gančarčík měl prostě štěstí. V době, kdy spáchal vraždu, doživotní trest neexistoval. Existoval pouze trest v délce 25 let vězení. Jelikož byl již předtím pravomocně odsouzen za čtyři znásilnění – součet všech trestů, včetně pobytu ve vazbě nesměl překročit 25letou hranici…