Frederick Harold Shipman

lékař - patnáctinásobný vrah
narozen 14. ledna 1946 v Nottinghamu (Velká Británie) - zemřel 13. ledna 2004 (sebevražda)

Frederick Harold Shipman byl privátním praktickým lékařem a svou praxi vykonával v britském městečku Hyde poblíž Manchesteru, které má 30.000 obyvatel. V září 1998 byl zatčen pro podezření, že 24. června téhož roku pomocí injekční stříkačky naplněné smrtící dávkou nezjištěné drogy úmyslně usmrtil svou pacientku 82letou Kathleen Grundyovou a padělal její závěť. Proto byla mrtvá exhumována (vyzdvižena z hrobu) k provedení soudní pitvy. Pitva pak skutečně potvrdila, že tělo zemřelé obsahuje narkotikum v koncentraci, která je neslučitelná s lidským životem. Při domovní prohlídce bylo v domku lékaře nalezeno neobvyklé množství injekčních ampulí s narkotiky. Podle propočtů by množství nalezených narkotik stačilo k usmrcení 1.500 lidí. Policie z těchto skutečností vyvodila hypotézu, že lékař mohl tímto způsobem usmrtit další své pacienty. O necelé dva roky později byl Harold Shipman soudem uznán viným z 15 vražd svých pacientů...

Shipmanův dům

"Doktor Smrt" - jak byl britskými bulvárními médií nazýván, se narodil v Nottinghamu jako druhý ze tří dětí. Jeho otec byl řidičem kamionů. V sedmnácti letech mu zemřela matka na rakovinu plic. Měla čtyřicet tři let. Na vlastní oči viděl, jak byla udržována při životě pouze injekcemi morfia. Ve dvaceti letech, ještě jako student medicíny na univerzitě v Leedsu, se oženil se sedmnáctiletou aranžérkou, se kterou vychoval čtyři děti. Po zahájení lékařské praxe v nemocnici v Pontefractu jeho kolegové zjistili, že je závislý na derivátu morfia - pethidinu. Omamnou látku získával paděláním dokladů, za což byl lékařskou etickou komisí potrestán pokutou ve výši 600 liber a musel se podrobit odvykací léčbě. Po zaplacení pokuty a absolvování dvouleté psychiatrické léčby mohl v lékařské praxi bez jakéhokoliv omezení pokračovat. V roce 1977 se usadil v městečku Hyde a začal pracovat v blízké nemocnici v Manchesteru. V roce 1991 si jako rodinný lékař otevřel přímo ve středu městečka ordinaci a brzy si získal pověst mimořádně populárního a oblíbeného lékaře s dokonalým vztahem k pacientovi. V kartotéce měl evidováno přes 3.000 jmen - tedy každý desátý občan městečka Hyde, včetně nemluvňat, byl v jeho "péči". Dokonce byl vyhledáván i pacienty ze vzdálených, mnohem větších měst Velké Británie. Dostat se do jeho kartotéky, bylo v posledních letech prakticky nemožné. Jeho obliba mezi pacienty nepoklesla ani poté, když ošetřovatelé těžce nemocných a přestárlých lidí o doktoru Haroldovi Shipmanovi začali mluvit, aniž by měli nějaké podezření jako o "doktoru Smrti". Vykazoval totiž, na rozdíl od jiných lékařů, neúměrně vysoké procento úmrtí svých pacientek...

Noční exhumace jedné z obětí

Exhumace a následná pitva dalších 10 těl žen, jenž byly v péči doktora Shipmana, potvrdila policejní verzi o smrti následkem vysoké koncentrace narkotik. Dalším vyšetřováním se policii podařilo prokázat smrt dalších čtyř žen, které zemřely ze stejných příčin - vysokou dávkou narkotik. U všech 15 obětí byly také zjištěny další společné znaky. Vždy šlo o ženy staršího věku, které žily osmaměle. Všechny zemřely ve svém bytě nebo domě. Nejmladší obětí vraždícího lékaře byla Bianka Pomfretová (49) a nejstarší Laura Wagstaffeová (81). Všechny oběti byly před svou smrtí vitální a nevykazovaly žádné známky, které jsou pro blížící se smrt charakteristické (celková apatie, agónie, bezvědomí, halucinace, silné bolesti a pod.). Pro sousedy či příbuzné obětí byla jejich smrt vždy překvapením. Dokazuje to i úmrtí nejstarší oběti - Laury Wagstaffeové. Ráno 9. prosince 1997 prý byla v dobré kondici. Odpoledne ji navštívil Harold Shipman, který o třicet minut později zaklepal u sousedů se slovy: "Paní Wagstaffeová je mrtvá...".

Zatčení dr. Shipmana

Policejní tým, složený z 60 policistů zjistil při zkoumání lékařských záznamů řadu nesrovnalostí, včetně falšovaných údajů o zdravotním stavu pacientů a příčinách úmrtí. Všechny tyto skutečnosti, bez ohledu na objektivní vyšetřování a zjištěné důkazy, vedly novináře ke spekulacím o celkovém počtu úmyslně usmrcených. Proto vláda ustanovila zvláštní komisi, jejíž cílem bylo prověřit celou Shipmanovu lékařskou činnost. Výsledek téměř dvouleté práce komise však byl pro policii a další vyšetřovací orgány více než sporný a v žádném případě nenapomohl k objektivnímu určení skutečného počtu Shipmanových zločinů. Komise totiž při určování počtu obětí vycházela především ze statistického porovnání počtu úmrtí pacientů doktora Shipmana se statistikou jeho kolegů pracujících v podobném prostředí za období 24 let (1974-98). Během své praxe tak mohl Shipman podle komise zavraždit až 297 pacientek... Problematické a sotva objektivně kriminalisticky či právně využitelné jsou i další údaje komise, podle níž většinu z 297 potencionálních obětí tvořily ženy starší 75 let a 236 jich zemřelo doma, což je "nezvyklé". Dalším matematickým postupem (dělěním) totiž vyjde najevo, že Shipmanovi ročně v průměru zemřelo v domácím prostředí 9-10 osaměle žijících pacientů starších 75 let, což není v žádné zemi žádnou nezvyklostí.

předsedkyně vyšetřovací komise Janet Smithová

Údaje o počtu možných obětí obsažené ve zprávě vládní komise, která měla 2.000 stran, se okamžitě staly nosným tématem bulvárního tisku celého světa. Není bez zajímavostí, že novinář jednoho z českých bulvárních periodik určil počet Shipmanových obětí na rovných 1.000... Tímto číslem tak překonal i tu nejbujnější fantazii svých kolegů v bulvárních médiích světa. Ve zprávě vládní komise, která prošetřila 888 případů úmrtí se však objevilo velmi závažné konstatování, které znejistilo veřejnost. Uvádí se v něm, že v několika Shipmanových působištích zcela selhal kontrolní systém, který by měl chránit pacienty před poškozením. "Je nanejvýš znepokojivé, že smrt tolika lidí u jediného lékaře nevzbudila podezření dříve," prohlásila předsedkyně vyšetřovací komise Janet Smithová.

V říjnu 1999 podal veřejný žalobce David Calvert-Smith žalobu na Harolda Shipmana, která ho vinila z 15 vražd, padělání a pozměňování lékařských zpráv a podvodu. Ještě týž měsíc začal v Prestonu na severozápadě Velké Británie proces, ke kterému bylo přizváno přes 120 svědků a znalců. Po celou dobu procesu byl Shipman klidný. Veškerá obvinění odmítal. Na dotazy soudců odpovídal s laskavým úsměvem a proti důkazům, které ho usvědčovaly z vražd namítal, že své pacientky chtěl pouze "ochránit před bolestmi". Soudu se tak nikdy nepodařilo objasnit pravé pohnutky, motivy a okolnosti, které vedly k jeho zločinnému jednání. "Případ Shipman" názorově rozdělil i britské vědecké kapacity z oblasti psychologie. Jedna skupina odborníků zastávala názor, že se jedná o tzv. "božský syndrom" - Shipman si vraždami dokazoval svou moc rozhodovat o životě a smrti ostatních. Jiní poukazují na traumatizující zážitky z období dospívání spojené s morfinovou léčbou nemocné matky.

Skutečností ovšem zůstává, že bezprostředně po vraždě 82leté Kathleen Grundyové padělal její závěť ve svůj prospěch a hned druhý den si nechal padělanou závěť zaregistrovat u právníka. Tímto podvodem chtěl získat majetek ve výši 386 tisíc liber (asi 19 milionů korun) původně určených domovu pro přestárlé. Na padělanou závěť přišla dcera Kathleen Grundyové, povoláním právnička, která si navíc nedovedla vysvětlit nenadálou smrt své matky. Proto předala celou záležitost policii a tím prakticky odstartovala celé vyšetřování. Po téměř třech měsících - 24. ledna 2000 měla dvanáctičlenná porota, složená ze sedmi mužů a pěti žen, rozhodnout o dalším osudu lékaře. Po poradě trvající plných šest dnů porota uznala lékaře Fredericka Harolda Shipmana viným ve všech bodech obžaloby. Prestonský soud pak 31. ledna 2000 vynesl rozsudek - 15 doživotních trestů. Kromě toho byl také vyškrtnut z registru britských lékařů...

Zástupce žaloby David Calvert-Smith

Bez ohledu na probíhající soudní proces pokračovala policie v šetření dalších 175 případů podezřelých úmrtí souvisejících s lékařskou praxí doktora Shipmana. Měsíc po odsuzujícím rozsudku policie oznámila, že získala usvědčující důkazy o dalších 23 vraždách spáchaných Shipmanem. V zápětí na to oznámil veřejný žalobce David Calvert- Smith, že nový proces by nebyl ve veřejném zájmu a nebyl by ani účelný. Dalším argumentem proti novému procesu byla obava, že soud by nemusel být nestranný vzhledem k celosvětové publicitě, které se prvnímu procesu dostalo prostřednictvím médií. Neúčelnost nového procesu však byla dána také tím, že právní systém Velké Británie nezná větší trest, než jaký dostal Shipman v procesu prvním. Svou roli v rozhodování o novém procesu zcela jistě sehrály i náklady spojené s dosavadním vyšetřováním Shipmanových zločinů, které byly vyčísleny částkou 1,200.000 liber. Britská vláda na základě zjištění vyšetřovací komise zpřísnila evidenci narkotik a dalších nebezpečných látek používaných v lékařství. Kromě toho přijala řadu opatření k prověřování úmrtí, včetně prověřování úmrtních listů.

Fotografie Shipmana nedaleko své ordinace

Výkon trestu si Shipman odpykával nejdříve ve věznici Frankland v hrabství Durham na severovýchodě Velké Británie a později ve věznici Wakefield. Je paradoxem, že se i ve vězení staral o nemocné. Zhoršující se zrak přiměl Shipmana k tomu, že se naučil číst a psát Braillovým písmem. Po více než čtyřech letech vězení byl 13. ledna 2004 nalezen vězeňskými dozorci ve své cele se smyčkou z prostěradla kolem krku. Přivolaný lékař po marných pokusech o resuscitaci prohlásil v 8:20 místního času Fredericka Harolda Shipmana alias "doktora Smrti" za mrtvého. Do 58 let mu chyběl pouze jeden den...

další místnost muzea