Jack Ripper - Jack Rozparovač

Londýn 1888

Jack Rozparovač je podezřelý, že ve špinavých uličkách chudinské čtvrti Whitechapel na východě Londýna (East End) v průběhu několika týdnů roku 1888 zavraždil pět prostitutek. Všechny žily v okruhu sotva pětiset metrů od sebe, tři z nich ve stejné ulici, dvě dokonce ve stejném domě. V této čtvrti žilo kolem 1200 prostitutek. První zavražděnou byla Mary Ann Nicholsonová. Bylo jí 42 let a byla známá pod jménem Polly. Své zákazníky si vodila do noclehárny, kde postel stála jednu penci na hodinu. Byla nalezena v kaluži krve před jednou z barabizen na Buck‘s Row. Vrah jí uřízl hlavu a rozpáral nožem břicho. Stejným brutálním způsobem rozpáral další tři prostitutky.

Zavražděné prostitutky

Marry Ann Nicholsonová Annie Chapmanová Elizabeth Strideová Marry Jane Kellyová Catherine Eddowesová

Přestože pravá identita Jacka Rozparovače byla Scotland Yardem zjištěna, dodnes jí málokdo věří. Během více než 110 let různí "badatelé" a žurnalisté podezírají z těchto zločinů na základě vlastních verzí celkem 73 osob včetně příslušníka královské rodiny prince Alberta. Nechybí mezi nimi ani verze o královském spiknutí. Dokonce se vyskytla teorie, že vrahem byl královský lékař sir William Gull, který jednal na pokyn samotného předsedy vlády lorda Salisburyho. Zavražděné prostitutky prý věděly o tom, že 24letý vnuk královny Viktorie - princ Albert - se tajně oženil s jednou z jejich kolegyň, s níž dokonce zplodil syna, a pokusily se údajně vydírat královský dvůr.

Jack Rozparovač musel být podle pitevních nálezů lékařem a jeho zvláštností bylo, že byl levákem. Asi sedm týdnů po nalezení poslední zavražděné ženy byla vylovena z Temže mrtvola lékaře, který měl u sebe různé pitevní nástroje. Jeho fotografie byla zveřejněna ve všech tehdejších anglických listech. Na výzvu se přihlásili jeho známí, kteří prohlásili, že utopeného poznávají a že se jim zdál pomatený. Jeho jméno znělo Montague John Druitt a byl alkoholikem. Po jeho smrti přestaly vraždy v rozparovačském stylu. Krátce nato policie oznámila, že vrah známý pod jménem Jack Rozparovač se utopil.

Údajný deník Jacka Rozparovače

Údajný deník Jacka Rozparovače

Jack Rozparovač musel být podle pitevních nálezů lékařem a jeho zvláštností bylo, že byl levákem. Asi sedm týdnů po nalezení poslední zavražděné ženy byla vylovena z Temže mrtvola lékaře, který měl u sebe různé pitevní nástroje. Jeho fotografie byla zveřejněna ve všech tehdejších anglických listech. Na výzvu se přihlásili jeho známí, kteří prohlásili, že utopeného poznávají a že se jim zdál pomatený. Jeho jméno znělo Montague John Druitt a byl alkoholikem. Po jeho smrti přestaly vraždy v rozparovačském stylu. Krátce nato policie oznámila, že vrah známý pod jménem Jack Rozparovač se utopil.






Osoby nejvíce podezřelé z vražd

Princ Albert Joseph Barnett Thomas Dream Frederik Deming Dr. O. Stephenson James Kelly Jill the Ripper Severin Klosowski
John Druitt Aaron Kosminski Francis Thompson  Michael Ostrog Královské spiknutí James Maybrick James Stephen  Francis Tumblety

K záhadám, které Jacka Rozparovače doprovázejí, v roce 1988 přibyla další. Scotland Yard v tomto roce obdržel obálku s dokumenty k případu "Jack Rozparovač", které se z jeho archívů ztratily před desítkami let. Nikdo neví, kdo je kdysi ukradl, a neznámá zůstala i osoba, která je zčista jasna vrátila.

Jacku Rozparovači jsou připisovány i další vraždy žen

Fairy Fayová Ada Wilsonová Annie Farmerová Elizabeth Jackson Alice McKenziová
Carrie Brownová Frances Colesová Emma Smithová Martha Tabramová Rosse Mylettová

S novou teorií o pravé identitě Jacka Rozparovače přišla před nedávnem ve své knize "Portrét vraha: Jack Rozparovač - případ uzavřen" americká autorka detektivních bestsellerů Patricia Cornwellová (nar. 1957). Podle ní vraždy spáchal impresionistický malíř Walter Sickert (1860-1942), jehož díla visí v londýnské Tate Gallery, pařížském Louvre či newyorském Guggenheimově muzeu. Autorka za šest miliónů dolarů nakoupila další Sickertova plátna, jeho dopisy a nechala je analyzovat s korespondencí připisovanou Jacku Rozparovači. Podle Cornwelové Sickert dokonale zapadá do psychologického portrétu vraždícího maniaka:

Na rozdíl od většiny hledačů pravdy o Jacku považuje Cornwellová stovky dopisů, v nichž se Rozparovač vyjadřuje ke zločinům a vysmívá se policii, za pravé. Údajný vrahův dopis z roku 1888 byl zjevně napsán na papíře se stejným vodoznakem, jaký používali Sickert a jeho žena. Vzorky DNA na dvou Jackových dopisech a známkách se navíc shodují s několika dopisy Sickerta a jeho manželky Ellen. V některých Sickertových obrazech našla Američanka "zamaskovaná" místa činu. Kromě toho se Sickertovy obrazy podle ní vyznačovaly až "hrůzostrašnou podobností" s fotografiemi obětí. Hlavním trumfem autorky se stalo malířovo přiznání, že mu jako malému chlapci jeden pseudolékař při barbarské operaci poškodil penis. Jako motiv vražedného jednání Jacka Rozparovače alias Waltera Sickerta vidí v "jeho impotenci a životních traumatech"…

S novou a zcela zaručenou identitou Jacka Rozparovače přišel v roce 2005 soukromý detektiv Trevor Marriott z Velké Británie. Po deseti letech bádání došel k závěru, že vraždící maniak byl námořník z obchodní lodi a své oběti si vybíral v místech, kde loď kotvila. Jeho přesvědčení je založeno ve spojení podobných případů sériových vražd, které se v té době staly v Německu a v Nicaragui…

Poslední zpráva o Jacku Rozparovači hovoří o tom, že vrahem Londýnských prostitutek byl Polák Aron Kosminski. Pocházel z polského městečka Klodawa nedaleko Lodže a jeho totožnost byla zveřejněna až po 126 letech. K odhalení napomohly stopy DNA, nalezené na šátku Catherine Eddowesové, čtvrté z jeho obětí.

Šátek, ze kterého byly vzorky odebrány, sebral v roce 1888 přímo na místě činu jeden z policistů pro svou ženu. V roce 2007 onen šátek koupil na aukci v Londýně britský podnikatel Russell Edwards. O čtyři roky později ho nechal prozkoumat Jarim Louhelainenem, světoznámým odborníkem na získávání genetického materiálu z předmětů pocházejících z míst zločinů spáchaných před dlouhou dobou. Vědce velmi překvapilo, že šátek za celou dobu nikdo nevypral, díky čemuž se prý zachoval důkazní materiál. „Výsledky testů jednoznačně potvrdily, že stopy DNA nacházející se na šátku patřily jak oběti Catherine Eddowesové, tak i sériovému vrahovi, tehdy třiadvacetiletému Kosminskemu. Vzorky DNA oběti i možného vraha byly porovnány s DNA jejich současných příbuzných. V případě Kosminskeho s genetickými vzorky pravnučky jeho sestry,“ napsal Fakt.

Kosminski patřil už před 125 lety mezi šest hlavních podezřelých, policii se ale nepodařilo jeho podíl na sériových vraždách prokázat. Pozdější výzkum ukázal, že se sestrou a dvěma bratry žil jen pár metrů od místa úmrtí své třetí oběti Elizabeth Strideové. Tu spolu se čtvrtou Eddowesovou zabil a zohavil během jedné noci. Tento vyučený kadeřník byl v roce 1891 kvůli své paranoidní nenávisti k ženám a vražedným sklonům umístěn do ústavu pro choromyslné, kde ve věku 54 let v roce 1919 zemřel.
Přetištěno ze serveru Novinky" 7. září 2014

Jazyková úprava: Jan Zachrla, Česká Lípa
Jan Zachrla

© JUDr. Miloslav Jedlička