Milan Lubas - sexuální agresor a vrah

První vrah v České republice usvědčený metodou DNA - 1990

struktura DNA

První aplikaci metody analýzy lidské DNA pro účely kriminalistiky provedl v roce 1987 britský genetik Alec Jeffreys z Leicesterské univerzity. Předcházela tomu vražda 15leté Lindy Mannové, která byla nalezena 21.listopadu 1983 mezi britskými vesnicemi Narborough a Enderby. Krátce před svou smrtí byla znásilněna. Pro další možné účely bylo z oblasti genitálií zavražděné zajištěno sperma pachatele, které bylo zmraženo a uchováno. Policie však vraha nedopadla.

O tři roky později byla v blízkosti místa vraždy Lindy Mannové nalezena další zavražděná, 15letá Dawn Ashworthová. I ona byla před smrtí znásilněna. K činu se doznal sedmnáctiletý vrátný z ústavu pro duševně choré a byl vzat do vazby. Protože obě vraždy měly mnoho společného, vzniklo podezření, že by mohl být i vrahem Lindy Mannové. Tuto vraždu však kategoricky popřel. Policie se proto v roce 1987 obrátila na Aleca Jeffreyse, zda-li by nemohl provést genetické srovnání spermatu nalezeného kolem genitálií zavražděných dívek s krví mladíka. Výsledek byl pro policii zdrcující. Sperma v obou případech pocházelo od jednoho vraha. Vrahem ale nebyl sedmnáctiletý vrátný, který se k vraždě Dawn Ashworthové přiznal. Podezřelý mladík musel být proto z vazby propuštěn.

Britský genetik Alec Jeffreys

genetik Alec Jeffers

Policie pokračovala v pátrání po vrahu a rozhodla se odebrat vzorky krve dalším více než 4.500 mužům z okolních vesnic. Vrah se však mezi nimi opět nenašel. Teprve o sedm měsíců později policie zjistila, že jistý pekař Colin Pitchfork z Narborough přemluvil svého kamaráda, aby si nechal odebrat krev na jeho jméno. Proto mu byla dodatečně odebrána krev a Alec Jeffreys zjistil, že jeho profil DNA je shodný s "otiskem" DNA ze spermatu, zajištěného u zavražděných dívek. Po tomto důkazu se Colin Pitchfork k oběma vraždám doznal a později byl odsouzen ke dvěma trestům doživotního vězení.

Zavražděná studentka

zavražděná studentka

Dne 27. června 1990 kolem 7:30 hod. byla na dámském WC Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně zavražděna 19letá studenta této školy Jana Krkošková. Její identifikace nebyla složitá. Na radiátoru ústředního topení totiž ležela sportovní taška s učebnicemi a jejími doklady. Na podlaze kolem zavražděné i na obkladačkách se pak nacházely rozsáhlé krevní šmouhy. Zvláštní druh krevních stop byl zjištěn ve formě kapek na jednom místě kachliček. Tyto kapky budily dojem, že byly vytvořeny otřepáním zakrvavené ruky. Proto byly zajištěny. Kriminalisté totiž nemohli vyloučit, že vrah se při útoku nožem na tělo oběti mohl zranil. Mohla to být ovšem také krev samotné oběti. Stejně tak při zajišťování dalších stop vznikla obava, že vzhledem k místu činu, kam mělo volný přístup poměrně velké množství těžko zjistitelných žen, bude celá řada stop nevyužitelných. Již z prvního pohledu na tělo oběti bylo patrné, že se jednalo o vraždu se sexuálním motivem. Brněnské studenty i veřejnost případ vraždy vzorné studentky a juniorské reprezentantky biathonu přímo ve škole pobouřil.

bodné rány na těle oběti

bodné rány na těle oběti

Pitvou bylo na těle zavražděné studentky zjištěno celkem 31 bodnořezných ran v oblasti hrudníku, zad a hýždě. Všechny byly způsobeny v době, kdy fungoval krevní oběh. V krajině konečníku a genitálu byl zjištěn řezný defekt, kterým byla rozťata hráz mezi konečníkem a genitálem. Mužské pohlavní buňky, ani jejich fragmenty nebyly v genitálu ani kolem něho prokázány. Způsob útoku byl velmi brutální a pokračoval i přesto, že pobodaná oběť se snažila z místa napadení utéci. Před smrtí dívka trpěla mučivými útrapami.

Hned druhý den po vraždě byl zadržen u své družky tehdy 26letý Milan Lubas. V době zadržení měl obvázanou dlaň pravé ruky a s policisty do policejní budovy odjel bos. Ke své obuvi doslova uvedl: "Nevím, jak je to možné, ale přišel jsem družce bos"... Jeho zadržení nebylo dílem náhody. Bydlel kdysi blízko místa činu, kde také bydlel kriminalista, který v minulosti vyšetřoval jeho kriminální činy.

V roce 1981 byl Milan Lubas jako mladistvý souzen za znásilnění, kterého se dopustil společně se svými příbuznými (strýci) a dále pak za krádež, loupež a podílnictví. Za tyto činy byl odsouzen k k 2,5 rokům odnětí svobody. Krátce po propuštění, v roce 1983 bezdůvodně a zcela nahodile napadl břitvou ženu, kterou sledoval z hromadného dopravního prostředku do místa jejího bydliště a pořezal ji obličej. Jen zcela náhodou nedošlo k smrtelnému následku, protože byl vyrušen přicházejícím chodcem. Soud kvalifikoval jeho jednání jako úmyslné ublížení na zdraví a byl mu uložen trest jako nebezpečnému recidivistovi ve výši 6,5 roku odnětí svobody. V lednu 1990 byl na základě amnestie z výkonu trestu propuštěn.

Při vyšetřování podezřelý Lubas jakoukoli účast na vraždě studentky popřel. Ke svému zranění na dlani uvedl, že si ho způsobil o plech na stavbě. Soudní lékaři však takový mechanismus zranění zcela vyloučili. Poté změnil výpověď a uvedl, že se zranil při obraně o nůž, kterým na něho neznámí muži zaútočili. Místo útoku však odmítl uvést. Byla mu odebrána krev a porovnána se stopami krve, které vznikly na místě činu jakoby otřepáním zakrvavené ruky. Rovněž byl při domovní prohlídce zajištěn jeho oděv se stopami krve (rifle a ponožky vytažené z hrnce na prádlo plného vody a saponátu). Výsledky porovnání všech krevních stop byly pro kriminalisty zklamáním - Lubas měl stejnou krevní skupinu jako jeho oběť... Obhájce po tomto zjištění okamžitě žádal o jeho propuštění z vazby a zastavení trestního stíhání.

Doc. RNDr. Vladimír Ferák, CSc.v roce 2006

Doc. RNDr. Vladimír Ferák, CSc

Protože kriminalisté byli na základě indicií a rozporů v jeho výpovědích přesvědčeni o jeho vině, rozhodli se požádat pracoviště katedry genetiky a molekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě o provedení identifikace krevních stop metodou DNA. Přestože se na této katedře prováděla analýza lidské DNA pouze experimentálně, její vedoucí pracovník RNDr. Doc. RNDr. V. Ferák, CSc, se rozhodl analýzu DNA z krevních stop se svými spolupracovníky provést.

Dne 24. října 1990 - necelé čtyři měsíce od vraždy - obdrželi kriminalisté znalecký posudek o třech stranách. Z něho vyplynulo, že krev zajištěná na dámském WC pedagogické fakulty byla zanechána Milanem Lubasem. Stopy krve na ponožkách a riflích Milana Lubase pocházely z těla zavražděné Jany Krkoškové...

Milan Lubas byl odsouzen na 23 let do vězení. Dne 4. února 1993 spáchal ve výkonu trestu sebevraždu. Že byl skutečně vrahem studentky přiznal jen jednou a to nepřímo jinému obviněnému, se kterým obýval vazební celu. Z cílem získat od něho rady k účinné obhajobě mu sdělil, že šel do pedagogické fakulty s úmyslem odcizit z kanceláří nějaké věci. Dveře kanceláří si chtěl otevřít nožem. Omylem prý otevřel záchod a na radiátoru uviděl ležet sportovní tašku. Nehledě na nepravděpodobnost možnosti otevřít nožem vložku FAB, sportovní tašku na radiátoru mohl spatřit jen ten, kdo byl na místě činu...

Zhruba 300 metrů vzdušnou čarou od brněnské budovy pedagogické fakulty stojí Augistiánský klášter. Na nádvoří kláštera v malé zahrádce o rozloze čtyř metrů čtverečních prováděl své pokusy s křížením hrachu mnich Johann Gregor Mendel, aby pak v roce 1865 zformuloval první genetické zákonitosti. Je až symbolické, že při svých procházkách kolem řeky Svratky chodil doslova po místě, kde o 125 let dojde k vraždě a právě genetika přispěje k usvědčení vraha. Neméně potěšující je také skutečnost, že česká kriminalistika drží krok se světem...

© JUDr. Miloslav Jedlička