Irena Liptáková, rozená Kociánová
trest smrti za vraždu snachy - Slovensko
narozená 27. ledna 1897 v Ludáni (okres Lučenec) – popravena 21. února 1958 v Praze
Irena Liptáková byla nejstarší z pěti žen, popravených po roce 1918 za čistě kriminální činnost – za promyšlenou vraždu své snachy Drahomíry Liptákové. V době popravy měla 61 let – jde tedy o nejstarší ženu, která byla v celé historii Československa popravena.
K vraždě došlo 20. března 1956 v přízemí jednopatrového rodinném domku, který obýval ing. Pavel Lipták se svou ženou Drahomírou a dvěmi dětmi ve věku 4 a 2 let. V prvním patře pak bydleli rodiče ing. Liptáka – Irena Liptáková a ing. Vladimír Lipták.
Ten den ráno krátce po sedmé hodině přišla Irena Liptáková do ložnice manželů Liptákových v přízemí, kde ještě spala snacha Drahomíra se svými dětmi. Obě děti vzala do náruče a odnesla je do svého bytu v prvním poschodí. Pak vzala prádelní šňůru o délce 6 metrů, kuchyňský nůž, přišla ke spící snaše a začala ji škrtit do doby, než se přestala bránit. Pak snachu, která nejevila známky života stáhla s postele a přes chodbu a dolů schodištěm dovlekla do sklepa. Zde na obličej snachy hodila modrý hadr, protože se nemohla dívat své oběti do tváře. Připraveným nožem oběť jednou píchla do hrudi a jednou do dutiny břišní. Jak později soudní pitva prokázala, byla tato zranění bezprostřední příčinou smrti Drahomíry Liptákové. Pak oběti amputovala v kolenách obě nohy. Pokusila se i o amputaci levé ruky v oblasti loketního kloubu, ale pro únavu tento "úkon" nedokončila. Potom mrtvolu ve sklepě zakopala a přikryla naštípaným dřívím.
Před svým synem ing. Pavlem Liptákem se snažila nepřítomnost jeho ženy Drahomíry v domácnosti odůvodnit tím, že prý ji viděla, jak odešla s neznámým mužem ke své sestře do Krupiny. Sotva si Lipták mladší ověřil, že se tvrzení matky nezakládá na pravdě, obdržel anonymní, ručně psaný dopis s přiloženými klíči, které používala jeho žena a její snubní prsten. V dopise bylo uvedeno, že Drahomíra utekla do Rakouska s bratrem anonymního pisatele a chtějí se tam vzít. Dále v dopise bylo uvedeno, že manželka Liptáka mladšího byla těhotná, ale ne s ním, ale s bratrem pisatele. Často se prý scházeli v Čáslavi a v Kežmarku. Liptáka si brala jenom proto, že byl bohatý. Na závěr dopisu pisatel uvedl, že je důstojníkem armády a proto chce zůstat v anonymitě.
Svatební fotografie zavražděné Drahomíry Liptákové
Celkem sedm dnů trvalo, než se ing.Lipták rozhodl oznámit pohřešování své manželky tehdejší Veřejné bezpečnosti v Kežmarku. Bylo mu prý nepříjemné, kdyby skutečně jeho manželka odešla s jiným mužem do Rakouska či do nějakého jiného města v republice. Nakonec přece jen uvedl několik adres, kde by se mohla zdržovat – u své matky v Čáslavi, u kamarádek a známých v Bratislavě a v Prešově. Připustil, že důvodem jejího odchodu od rodiny mohly být nedobré, až nepřátelské vztahy mezi jeho ženou a jeho matkou. Ještě týž den byla na uvedených adresách učiněna prověrka, avšak bezvýsledně.
O den později oznámil Pavel Lipták, že se jeho žena našla mrtvá ve sklepě jejich domu. Když na místo přijely bezpečnostní orgány, našly Irenu Liptákovou ležet na divanu se známkami otravy. Proto byla převezena k lékařskému vyšetření v Kežmarku. Bylo zjištěno, že spolykané léky (tehdejší název Somnyl) nebyly schopny vyvolat smrt. Byla však u ní diagnostikována značná deprese, která mohla vyústit do nervových záchvatů. Na doporučení lékařů pak byla umístěna na neurologické oddělení nemocnice v Levoči. Tím se mělo zabránit i možnému pokusu o sebevraždu Ireny Liptákové.
Později využila svůj pobyt na neurologickém oddělení ve svůj prospěch. Ve vazbě začala předstírat duševní chorobu, aby se vyhnula trestní zodpovědnosti. Teprve shodné znalecké posudky několika psychiatrických ústavů duševní chorobu u Ireny Liptákové vyloučily.
Na místě činu vraždy Drahomíry Liptákové bylo nalezeno množství takových důkazů, které prakticky vyloučily možnost, že vrahem mohl být i někdo jiný, než její tchýně Irena Liptáková. Vyšetřování také prokázalo, že Irena Liptáková se na vraždu své snachy několik měsíců připravovala. Byla zajištěna korespondence mezi ní a její sestrou bydlící v Maďarsku, kterou žádala, aby ji opatřila jed pro psy. Nedokázala uspokojivě vysvětlit, k čemu jed potřebovala, když žádného psa nikdy nevlastnili. Znalecké posudky, stejně jako výslechy svědků prokázaly, že k vražednému jednání Ireny Liptákové vedl jediný motiv – hluboká nenávist k manželce vlastního syna…
Amatérský portét zavražděné Drahomíry Liptákové
Autor Muzea zločinu se vší úctou děkuje blízkým příbuzným Drahomíry Liptákové za poskytnutí fotografií z jejího civilního života.
UPOZORNĚNÍ
V textu se úmyslně vyskytuje několik věcných chyb, které nijak nezpochybňují věrohodnost této skutečné události. Jde o opatření k zabránění krádeží informací z této stránky a jejich následném publikování v jiných médiích bez uvedení zdroje, čímž dochází k porušování autorských práv. Umožňuje také orgánům činným v trestním řízení získat důkazy o krádeži informaci v konkrétním místě tohoto textu. Upozorňuji, že nelze získat informace o tomto činu žádným jiným způsobem, protože se na internetových stránkách vůbec nevyskytují. Toto upozornění platí například pro redaktory časopisu KRIMI-REVUE, kteří pouze v jediném čísle (srpen 2011) uveřejnili 9 případů z Muzea zločinu, včetně 27 obrázků, aniž by uvedli skutečný zdroj informací. Totéž platí pro redaktory šasopisu TÝDEN Ondřeje Freje, Jakuba Kvasničky a Davida Jaroše, pod přímým dohledem výkonného ředitele Daniela Köppla. V čísle 37 časopisu TÝDEN vykradli z "Muzea zločinu" 8 fotografií a zařadily je do svého článku "Nejbrutálnějsí vrazi české historie" bez uvedení pravého zdroje fotografií. Také stojí za to navštívit stránku s Martinem Leciánem , aby návštěvníci "Muzea zločinu" viděli, jak se manipuluje s fakty... Na tuto kritiku, adresovanou doporučeně výkonnému ředitele Danielu Köpplovi, tento "výkonný ředitel" vůbec neodpověděl...
Na ostatní seriozní redaktory, kteří dodržují zákon a uvádějí pravý zdroj informací se toto upozornění nevztahuje.