Roman Kučerovský
Narozen 6. září 1956 Brno
Dne 4. dubna 1984 v odpoledních hodinách se vracel ze svého zaměstnání jeden z nájemníků domu č. 13/15 na ul. Příkop v Brně. Ve třetím poschodí spatřil z bytu 28leté Jitky Bezděkové vycházet kouř a začal zvonit a bušit na její dveře. Protože nikdo neotevíral, zavolal hasiče. Ještě před příjezdem hasičů se k bytu dostavili policisté, kteří od sousedů zjistili, že Jitka Bezděková si zřejmě odskočila do obchodu nakoupit a v bytě by se mohl nacházet její tříletý syn. Proto vyrazili dveře, proběhli silně zakouřenou kuchyní a ze zadní místnosti bytu vynesli živého chlapce.
Oběť Romana Kučerovského - Jitka Bezděková
Hasiči mezitím zjistili, že kouř pochází z doutnajících stočených koberců opřených o kamna na tuhá paliva, ve kterých hořel oheň. Když doutnající koberce vynesli z kuchyně do chodby domu a začali je rozbalovat, objevily se na kobercích červené skvrny připomínající krev. Z jednoho koberce dokonce vypadly části tkáně a kus kůže s vlasy… Vzniklo podezření, že se může jednat o části lidského těla.
Policejní výjezdová skupina, společně se znalcem z brněnského Ústavu soudního lékařství provedla detailní ohledání bytu Jitky Bezděkové, při kterém byly nalezeny lidské zuby, části mozku, ušní boltec a na několika místech bytu také rozsáhlé krevní stopy. V kamnech a v kbelíku na popel pak byly nalezeny části ohořelých kostí i kovová část menší sekyrky. Nebylo pochyb, že v bytě byl spáchán hrůzný čin. Jak se později zjistilo, stalo se tak v přítomnosti tříletého syna zavražděné…
Výslechem sousedů a otce Jitky Bezděkové byli získány informace o dvakrát trestaném 28letém muži, bývalému mistru republiky ve volném stylu, který časem propadl toluenu a s Jitkou udržoval styky. Sousedy byl dokonce v den požáru viděn, jak vychází z jejího bytu. Během necelých osmi hodin byl v jednom přízemním bytě na ul. Pekařské v Brně zadržen. Při zadržení kladl odpor, házel po policistech cihly a teprve po použití slzného granátu byl zneškodněn. Prohlídkou jeho zdevastovaného bytu, ve kterém chyběl nábytek, část podlahy, na mnoha místech omítka i dveře se zárubněmi byly v malé místnosti nalezeny kusy masa o celkové váze 22 kg. Jak později znalec zjistil, jednalo se o maso lidské. Muž v době zadržení byl oblečen pouze do dámských silonových punčoch a byl umazán od krve.
Část lidských tkání na místě činu
Samotný výslech zadrženého muže nikam nevedl. Ke své osobě tvrdil, že se ještě nenarodil a na otázku, jak se jmenuje odpověděl: "anglický král"… Několikrát se pokusil policisty i přítomné znalce fyzicky napadnout. Na další otázky odpovídal neadekvátně, zmateně nebo neodpovídal vůbec. Po skončení "výslechu" přítomný znalec prohlásil, že muž simuluje duševní chorobu. Pro objektivní posouzení jeho duševního stavu byl umístěn na uzavřené oddělení Psychiatrické léčebny v Praze – Bohnicích.
Mezitím probíhaly identifikační úkony k nálezům lidské tkáně a krevních stop z místa činu. Bylo jednoznačně prokázáno, že patří jednomu tělu ženského pohlaví (možnosti analýzy lidské DNA byly sice známy, ale nebyly dosud prakticky použity). Protože chyběly důkazy o tom, že se jedná právě o Jitku Bezděkovou, dvakrát rozvedenou ženu, která se dosud neobjevila, muselo být po ní vyhlášeno celostátní pátrání. Vedla k tomu i skutečnost, že byla evidována jako toxikomanka a v minulosti byla několikrát soudně trestána. Nešlo totiž vyloučit verzi, že tělo patří jiné ženě a zadržený muž nevraždil, ale pouze "uklízel" následky činu někoho jiného.
Části lidských tkání na pitevně
Teprve po čtyřech měsících se zadržený muž pražským psychiatrům a psychologům k vraždě doznal a uvedl další podrobnosti svého činu. Své přiznání také zopakoval i před brněnskými kriminalisty. Asi 14 dnů před vraždou se s Jitkou Bezděkovou pohádal. V den vraždy přišel k jejímu bytu, ale do bytu nebyl vpuštěn. Už při příchodu měl v kapse kalhot čepel nože. Vyrazil ramenem dveře a vnikl do bytu. Oběť ještě spala. Probudil ji a vyčítal ji její chování. Protože mu odporovala, chytil ji za vlasy, vytáhl nůž a dvakrát ji bodl do hrudníku. Pak ji čepelí uřízl hlavu. Obě části těla hodil na přikrývku a odtáhl do kuchyně. Malému chlapci přikázal, aby se schoval pod peřinu. V kuchyni našel malou sekyrku, se kterou oběť sekala dřevo do kamen. Pomocí nože a sekyrky pak její tělo rozkouskoval.
V kamnech spálil část těla i její kabát a boty. Další části těla uložil do kufru, který našel v bytě a obsah kufru vysypal poblíž pedagogické fakulty na Poříčí do řeky Svratky. Znovu se vrátil do jejího bytu, do stejného kufru vložil další části těla a odnesl si je do svého zdevastovaného bytu. Před odchodem smotal zakrvácené koberce a opřel je o kamna. Večer pak chtěl obsah kufru vysypat rovněž do řeky. Byl však zatčen. Pravdivost jeho přiznání potvrdili policejní potápěči, kteří i po čtyřech měsících našli v řece část ohořelé lidské nohy, násilně oddělené od těla…
Jak soudní psychiatři a psychologové zjistili, vrah netrpěl sexuální deviací. Byl však psychopatickou osobností se stupňujícími agresivními tendencemi ve vztahu k oběti, která byla vyvolávána pro něho flustrujícím odmítáním. V době činu se nacházel ve stavu zmenšené příčetnosti. Přestože byl několikrát hospitalizován na psychiatrické klinice a o svém chorobném stavu věděl, nikdy se nesnažil o dodržování léčby a vlastní nekázni ji porušoval. Za svůj čin byl odsouzen k 24 letům vězení. Na základě rozsáhlé amnestie v roce 1990 propuštěn. Ze svého trestu si tedy odpykal pouhých 6 let...
Neprošlo jazykovou úpravou.
© JUDr. Miloslav Jedlička