Vyšetřování
stresu u zemřelých je svým způsobem unikátní metoda, která je zatím
používaná pouze v leteckém lékařství. Může být
však aplikována i v kriminalistice, zvláště pak v případech nejasných úmrtí,
při kterých je zjištěna účast další osoby.
ilustrační foto
Biochemické
vyšetření předsmrtného stavu zavedl v roce 1964 zakladatel leteckého soudního
lékařství MUDr. František Vorel, CSc., st. Metodu, která mnohokrát
napomohla objasnit příčiny leteckých nehod, je možné využít i v kriminalistické
praxi při vyšetřování násilných smrtí. Ústav leteckého zdravotnictví v
Praze provádí expertizní činnost v oboru leteckého lékařství, počínaje
výběremvhodných adeptů, hodnocením zdravotní způsobilosti a odolnosti leteckého
personálu vojenského a civilního letectví, až po vyšetřování leteckých
nehod. Pro účely soudně lékařské expertizy byla vyvinuta v průběhu téměř
40 let řada speciálních metod, které byly a jsou nápomocny při řešení
obtížného úkolu - posouzení možných zdravotních příčin havarijního
děje. V šedesátých letech MUDr. František Vorel, CSc., st. s kolektivem
vyvinul speciální biochemickou metodu k hodnocení somatického a
psychického stavu osádky v krátké době před smrtí.
Metodika byla mnohokrát ověřena v praxi, v 80. letech doznala určitých úprav a je využívána v leteckém soudnímlékařství dodnes. Lidský faktor se rozhodujícím způsobem podílí na vzniku, vývoji a negativním zakončení havarijní situace. Fyzický a psychický stav pilota může být v příčinné souvislosti s jeho chybným jednáním. Chyby v pilotáži mohou být vyvolány vnějšími a vnitřními faktory. K vnějším počítáme hypoxii (nedostatek kyslíku), hyperventilaci (zvýšená frekvence dýchání) s následným poklesem oxidu uhličitého v krvi, přetížení, vdechování škodlivých látek, dyskomfort v mikroklimatu kabiny apod. K vnitřním řadíme poruchy zdraví - onemocnění a poranění za letu, poruchy vědomí, nepříznivé psychofyziologické vlivy v průběhu letu. Soudně lékařskou pitvou doplněnou histologickým a toxikologickým vyšetřením lze prokázat morfologické změny a ovlivnění toxikologicky významnými látkami, ne však potvrdit či vyloučit poruchu vědomí nebo uvědomění havarijní situace. Hormony, vylučované ve stresových podmínkách, aktivují metabolické procesy, jejichž důsledky v periferních tkáních lze alespoň v hrubším měřítku zjistit a vyhodnotit. Po určitou dobu po smrti přetrvávají změny v koncentraci látek v různých tkáních jako odraz metabolismu funkčních stavů organismu. V souvislosti s psychickými a somatickými změnami dochází k rozštěpení glykogenového řetězce, zvýšené nabídce cukrů a za určitých podmínek i k nárůstu kyseliny mléčné ve tkáních. Vzestup koncentrace kyseliny mléčné provází stavy spojené s nedostatkem kyslíku ve vzduchu (výšková hypoxie, nedostatek kyslíku v uzavřeném prostoru apod.), ale též při některých chorobných změnách, šoku, otravách apod. Výrazný pokles až vymizení sacharidů ve tkáních svědčí pro předchozí hypoxický stav anebo mimořádný strach, bolest, sebevražedné úmysly, rovněž ke změnám dochází při přežívání úrazu. Za účelem biochemického vyšetření jsou odebrány při pitvě bločky mozku, jater, srdečního a kosterního svalu,které jsou bez jakékoliv další fixace zmrazeny na teplotu -2O° C. V soudně lékařské laboratoři jsou podrobeny analýze se stanovením glukózy, glykogenu a kyseliny mléčné. Při hodnocení výsledků biochemického vyšetření je nutné vycházet z celkového hodnocení situace a v kontextu všech soudně lékařských a toxikologických vyšetření. Jsou zpracovány mezní limity sumy sacharidů (součet glukózy a glykogenu) a kyseliny mléčné. Hodnocení je prováděno na základě matematicko-statistické analýzy na hladině významnosti 5 % resp. 1 %. Vzhledem k tomu, že posuzujeme změny koncentrací látek, které vznikly až po aktivaci centrálního nervového systému a vyplavení hormonů, při vlastní interpretaci hodnotíme stav organismu v intervalu do doby 20 až 30 sekund před smrtí. Praktickým využitím této metodiky se ukázalo, že není na závadu výrazná devastace těla zemřelého ani účinek vysoké teploty a polití tkání leteckými technickými kapalinami, obvyklé při leteckých nehodách. V posudkové interpretaci lze vysvětlit výsledky biochemického vyšetření, v kontextu dalších zjištění a nálezů, například účinkem velmi silné psychické zátěže (strach, bolest, úlek) eventuálně přežíváním, nedostatkem kyslíku při hypoxii, náhle vzniklou poruchou zdravotního stavu, silnou svalovou námahou před smrtí nebo vlivem G stresu (přetížení). Negativní psychická emoce musí vzniknout při vědomí, uvědomění si rizika ohrožení života. Bohužel vyšetření má svá omezení. Materiál k vyšetření nesmí být změněn hnilobou či jinými posmrtnými rozkladnými procesy, což znamená, že odběr tkání je nutné provést nejdéle v intervalu 24 hodin od úmrtí. Dalším důležitým momentem je stanovení příčiny smrti, která má být okamžitá, s vyloučením i krátkého přežívání (více nežminuty), neboť při delším přežívání metabolický odraz agonálního stavu zcela překryje eventuální stresové změny před smrtí. Významný toxikologický nález rovněž omezuje prostor pro hodnocení stresového chování. Literatura
Vorel, F., Fialka, J., Makoč, Z.: Zhodnocení výsledků biochemických vyšetření používaných při soudně lékařské expertizeleteckých katastrof. Závěrečná zpráva vědeckého úkolu, publikace č. 274, Praha, Ústav leteckého zdravotnictví 1980; Vorel, F., Fialka, J., Makoč, Z.: Expertizní využití stanovení posmrtného obsahu kyseliny mléčné a sumy sacharidů vetkáních při soudně lékařském vyšetřování leteckých katastrof. Tématický sborník "Aktuální problémy leteckého lékařství", publikace č. 287, Praha, Ústav leteckého zdravotnictví, 1981; Vorel, F., Fialka, J., Makoč, Z.: Obsah kyseliny mléčné ve tkáních post mortem a vyjádření pravděpodobnosti přiinterpretaci nálezů. Soud. lék., 27, 1982, č. 4, s. 58-63. (Udělena cena České soudně lékařské společnosti za rok 1983.); Sokol, M.: Die Flugufalluntersuchung in der Tschechischen Republik, Ref.: Symposium fuer Wehrmedizin und Wehrpolitik,1994, Dillingen, SRN; Sokol, M.:
Vyšetření stresu u zemřelých, Ref: Společnost pro kriminalistiku, 1995,
Brno.
o stranu zpět |