skotland

1829
ministr vnitra Robert Peel zorganizoval jako první uniformovanou policii. Kancelář pro tuto policii nastěhoval do budovy Whitehall Place č.4, jejíž zadní trakt směřoval do dvora, který se nazýval Scotland Yard. Bylo to místo, kde skotští králové přebývali při návštěvě Londýna. Doslovný překlad zní "Skotský dvůr". Na čele skupiny placených konstáblů stáli dva soudci tzv. "Commissioners". Byli jím Mazne a Rowan. Měli jen administrativní práva. Postupně se vytvořil štáb 5 civilních úředníků, 8 superintendentů, 20 inspektorů, 88 seržantů a 895 konstáblů, kteří dostávali asi 1 libru týdně. 2 šilinky se jim strhávalo na uniformu (1 libra - 20 šilinků).

Robert Peel

V roce 1824 bylo zaznamenáno několik bestiálních vražd, které otřásly veřejností. Proto ministr vnitra zřídil první londýnský detektivní sbor z 12 policejních úředníků, které současně zbavil povinnosti nosit uniformu a přidělil jim tři kanceláře. (Mezi těmito úředníky byli: Field, Smith, Jonathan Wchicher). Vzorem pro detektivní romány Charlese Dickense "Bleak Hous" byl detektiv - inspektor Bucket, který byl odchovancem Fielda.

7.12.1829
vypochodovalo do ulic Londýna 1011 jednotně oblečených policistů a 7 civilních úředníků a rozešli se do 10 policejní stanic po celém Londýně. (Zlí jazykové tvrdí, že v ten den nezvykle stoupl počet kapesních a ostatních krádeží). Brzy poté získali londýnští policisté přezdívku "boby", která jim zůstala až do dnešních dob.

V roce1871
anglický parlament přijal zákon o registraci zločinců z povolání pomocí fotografie a popisu osoby. Registrace však brzy byla Scotland Yardu odejmuta a převedena do státního sekretariátu pro vnitro. Teprve v červenci 1895 byla povolena Scotland Yardu registrace zločinců podle "bertilonáže" (podle Francouze Alfonse Bertilona), jejíž podstatou bylo proměřování různých části těla. K přivolání pomoci policisté používali pomoci řehtačku. Teprve krátce před první světovou válkou byla řehtačka vyměněna za píšťalku.

členové birghigamské uniformované policie

1890
Scotland Yard se přestěhoval do nové budovy. Stavba byla zahájena v r. 1875 a měla to být původně opera. Kámen na stavbu lámali vězni z Dartmooru. Součásti budovy byl i podzemní tunel ke stanici podzemní dráhy Westminster Bridge. Budova dostala název New Scotland Yard. Budovu navrhoval architekt Norman Shaw a byla umístěna poblíž Westminsterského mostu uTemže. (Mohutná a vysoká budova byla vystavěna ve skotském baronském stylu.)
policejní fotografie pro evidenční účely (konec XIX. století)
1919
vydán zákon "The police act" Podle tohoto zákona stojí v čele Metropolitan police (Státní policie - Scotland Yard) jeden hlavní velitel "Commissioner of the Police of Metropolitan", který podléhá ministru vnitra. V tomto roce také vznikl proslulý "přepadový" nebo také "létací" oddíl. Zpočátku neměl žádné vozidlo. Teprve časem dostal několik otevřených nákladních vozů. Oddíl byl sestaven ze zkušených policejních důstojníků ze všech oblastí Londýna. Zanedlouho se stali postrachem londýnského podsvětí, které je přejmenovalo na "těžkou partu". Od roku tohoto roku jsou ženy také přijímány do Scotland Yardu.

způsob zajištění podezřelého

1967
se Scotland Yard nastěhoval do zcela nového komplexu na Victoria streat o necelý kilometr od původní budovy a jen pár minut chůze od parlamentu. Jedná se o 20 poschoďovou budovu. Stěhování trvalo 7 dnů a bylo kryto heslem "Operation Crowbar" - "Akce hasák". Bylo převezeno přes 2 miliony otisků prstů, 3 miliony policejních záznamů, archívy a pod. Stěhování bylo prováděno v nenápadných stěhovacích vozech za doprovodu civilních osobních aut. Pro všechny případy nebyl na trase přítomen ani jediný uniformovaný policista, aby se zločinci nemohli pokusit přepadnout konvoj v policejních uniformách. V roce 1970 měl Scotland Yard 20.000 policejních úředníků a dalších zaměstnanců včetně 500 žen. Ti měli na starosti 8 milionů lidí (pouze Londýn).

1972
Nastupuje do vedení Metropolitní policie sir Robert Mark. Prvním jeho činem bylo provedení rozsáhlé čistky. Zřídil rovněž i zvláštní oddělení A - 10, jako oddíl pro vnitřní bezpečnost a vyšetřování a začal s rozsáhlou reorganizací operativních složek. (Podle jeho vyjádření učinil za pět let více změn jako za předcházející století). Vedoucí pracovníci byli dáni pod kontrolu, 18 detektivů bylo zatčeno a odsouzeno do vězení, asi 400 policistů muselo odejít ze služby do civilu. Další byli kázeňsky potrestáni. Všechna tato opatření směřující k očistě policie se minula účinkem.

1978
Scotland Yardem otřásl další korupční skandál a byla zorganizována Operace Countryman, (v níž bylo pro kontrolu příslušníků Metropolitní policie použito policistů z venkovských oddílů). Operace ukázala, že řada policistů je zapletena do loupeží, vydírání a korupce. Vyšetřování trvalo 4 roky a bylo zavedeno na slepou kolej obviněním, že provinční policisté a orgány hlavní prokuratury sledovali klamnou stopu. 8 policistů bylo sice předvoláno před soud, ale byli osvobozeni.

1980
V souvislosti s několika úplatkářskými aférami policistů byl zřízen "Nezávislý policejní úřad pro stížnosti", který má dozor nad průběhem všech velkých akcích a není přímou součástí Scotland Yardu a ani nesídlí v její budově, ale ve své vlastní Tingatel House. Úřad má zkratku CIB (Complains Investigation Bureau). Na základě činnosti CIB byla zjištěna účast commandera Ray Adamse - bývalého šéfa kriminálního vyšetřovacího odboru Scotland Yardu na obchodě s kokainem v hodnotě asi 100 milionů liber (částka zřejmě přemrštěná).
23.3.1990
jsou odsouzeni k 22 letům vězení příslušníci "létacího oddílu" Metroplolitní policie Roy Gardner a Anthony Lundy, kteří pašovali kokain.

Současnost

Z hlediska veřejnosti je nejdůležitější oddělení C. Jeho součástí je i kriminální vyšetřovací oddělení, tzv. oddělení C.I.D. Ve zvláštním oddělení (oddělení C) jsou soustředěny archívy, dokumenty a rovněž oddělení otisků prstů, kterých je téměř 2 miliony (černé pro muže, červené pro ženy). Šéfem C.I.D. je náměstek šéfa Scotland Yardu. Jemu je podřízen jeho zástupce a tomu podléhají 4 vrchní policejní inspektoři, kteří mají na starosti 4 hlavní obvody Londýna. Pro policejní účely je Londýn rozdělen na East End, West End, South End a Notrh End.
Scotland Yardu dohlíží nad 700 čtverečními mílemi (téměř 1.200 km). Střed je uprostřed Londýna a zahrnuje celý Londýn (mimo 1 čtvereční míle v centru peněžnictví City), kus hrabství Middlesexu, Kentu a Herfogu. V současné dovbě má Scotland Yard 27.000 mužů a žen. Šetří případy i mimo Londýn a to jen na požádání velitele místní policie (nesmí mu dávat příkazy). Vede celostátně kartotéku zločinců a otisků prstů. V náplni Scotland Yardu je i starost o bezpečnost královské rodiny všude, kde se objeví (náčelník Scotland Yardu musí umět jezdit na koni. Jeho kůň je tradičně šedý).
Struktura metropolitní policie (uniformovaní muži i ženy) dělí se na policii říční,dopravní, jízdní a pod. Metropolitní policie (kriminální služba) má 3.600 detektivů a samostatnou složku Flying squd - létající četu. Součástí Metropolitní policie i "černé" muzeum.
V roce 1990 byla do provozu uvedena počítačová síť na evidenci zločinnosti. Stála 17 milionů liber šterlingů a bylo na ni napojeno 75 londýnských policejních stanic. Systém je znám pod názvem CRIS (Crime Reporting Information System). Do systému mohou vstupovat policisté na svůj služební průkaz a k dispozici mají přes 2.000 terminálů. V počítači jsou zaznamenány všechny údaje o veřejných budovách, ulicích, pohotovost nemocnic a pod. V paměti počítače jsou také zakódovány informace o policistech, kteří jsou zrovna ve službě. V tomto roce byla také obnovena činnost speciální skupiny pro pátrání po odcizených uměleckých dílech a starožitnostech a podstatně se rozšířil počet pracovníků této sklupiny. (V roce 1988 Philip Lauders založil časopis zabývající se objevováním zmizelých starožitností).
oficiální stránky Metropolitní policie ( Internet)
o stránku zpět
do menu