John Dillinger patřil k nové
generaci nebezpečných amerických bankovních lupičů 30. let. Jeho skutky
se staly v USA natolik známé a nebezpečné, že byl prohlášen za "veřejného
nepřítele číslo 1". Byl zastřelen agenty FBI před kinem v Chicagu poté,
co se pokusil při zatýkání použít zbraň.
Ve čtyřech letech zemřela Dillingerovi
matka a od té doby se o jeho výchovu staral otec. Přitom používal velmi
tvrdých metod. Ve svých 20 letech nastoupil dobrovolně na válečnou loď
"Utah". Po několika měsících však z lodi uprchl. Krátce na to vstoupil
do zločinecké bandy, kterou vedl zkušený trestanec. Hned po prvním přepadení
obchodu s potravinami byl společně s ostatními členy bandy zatčen a odsouzen
na 10 - 20 let vězení...
Trest
si odpykával ve státní věznici v Michigan City. Zde se seznámil s celou
řadou kriminálníků, poslouchal jejich příběhy, analyzoval je a určoval
chyby, kterých se při svých zločinech dopustili.Když byl - po 9 letech
vězení - v roce 1933 propuštěn, založil si vlastní gang, složený ze schopných
zločinců,se kterými se seznámil v době výkonu trestu. S nimi se zaměřil
na přepady bank. První banku Dillingerův gang přepadl 17. července 1933
- pár týdnů po propuštění z vězení. Hned na to následovaly další loupeže.
Během čtyř měsíců přepadl gang celkem šest bank. Veškeré loupeže
byly pečlivě připraveny a byla při nich využita řada triků, které upoutaly
pozornost veřejnosti. Navíc byl Dillinger popisován jako smělý, dobře oblečený
gangster příjemného zevnějšku. Veřejnost ho proto nevnímala jako nebezpečného
zločince, ale spíše jako šviháckého hrdinu...
FBI založila k Dillingerovu dopadení
speciální 40členný "Dillingerův přepadový oddíl". V září 1933 byl při další
bankovní loupeži zadržen a měl být vydán justici státu Ohio. Dillingera
však jeho tři komplici z rukou policie osvobodili. Vydávali se za policisty
z Ohia, kteří mají Dillingera převzít.Poté následovala další vlna bankovních
loupeží v Arizoně, na Floridě a v Indianě. Při loupežích byl zabit i jeden
policista. Znovu byl zatčen v arizonském Tusconu a pak předán do vazební
věznice Crown Pointu v Indianě. V březnu 1934 se mu opět podařilo uprchnout.
V cele si zhotovil dřevěnou maketu pistole, pomazal ji černým krémem na
boty a pod pohrůžkou násilí byl stráží z cely propuštěn. Dillinger poté
vzal jako rukojmí zástupce šerifa a dalšího muže a ukradeným autem z města
unikl. Než propoustil rukojmí, potřásl si s nimi rukou... Opětovným útěkem
si Dillinger u veřejnosti zvýšil svou popularitu. Povzbuzen psychickou
podporou veřejnosti a vlastním seběvědomím založil Dillinger nový gang.
Tentokrát však měl gang blíž k násilí a brutalitě než k nějakému vychytralému jednání.
Anna
Sageová
Na jeho hlavu byla vypsána odměna
10.000 dolarů. Dillinger vědom si zájmu FBI o svou osobu si nechal provést
plastickou operaci a pokusil se kyselinou odstranit papilární linie svých
prstů. Jak se později ukázalo, pokus o změnu identity byl marný. Lékaře,
který provedl plastickou operaci nechal utopit v jezeře.
Vypsaná odměna měla nakonec svůj
význam. Majitelka nevěstnice a Dillingerova přítelkyně Anna Sageová si
s Dillingerem domluvila na den 22.července 1933 společnou návštěvu kina
a neopomněla tuto skutečnost, za slib vyplacení odměny, sdělit i policii...
Když dvojice opouštěla kino, pokusila se ho silná skupina agentů FBI zatknout.
Dillinger situaci a hlavně přesilu agentů FBI nevyhodnotil dobře a pokusil
se při zatýkání vytáhnout zbraň. Zasypal ho déšť střel...
Dillinger
je odnášen do márnice
Ostatky
Johna Dillingera v márnici
Ostatní členové gangu později
tvrdili, že agenti FBI nezastřelili Johna Dillingera, ale jeho dvojníka.
Pro toto tvrzení však neexistuje jediný důkaz.
Obdobně dopadli i další členové
Dillingerova gangu. Charles Makely byl zastřelen, když se pokusil uprchnout
z ohijské věznice za použití makety revolveru, vymodelovaného z mýdla.
Harry Pierpont byl za dva roky po Dillingerově smrti popraven na elektrickém
křesle. Homer Van Meter i Nelson byli zabiti při přestřelce s policií.
V Nashville ve státě Indiana má John Herbert Dillinger vlastní muzeum.
Ostatky
Johna Dillingera v márnici
©JUDr.
Miloslav Jedlička
Zpět
|