|
|
Dvě míle
od pobřeží kalifornského města San Franciska se rozkládá nevelký ostrov
o ploše pěti hektarů. Při vyslovení jeho jména naskakovala i těm nejotrlejším
americkým zločincům na těle husí kůže a poléval
je studený pot. Na ostrově totiž stálo "nejbezpečnější"
vězení na světě - legendární Alcatraz.
Nápad zřídit
na tomto ostrově superkriminál pro nejnebezpečnější zločince z celé severní
Ameriky vznikl v říjnu 1933. Tehdejší ministr spravedlnosti USA Homer Cummings
tak zareagoval na mohutnou vlnu zločinnosti, která sužovala obyvatelstvo
amerických měst. Organizované únosy významných osobností včetně dětí, vraždy
a přepady bank se staly denodenní záležitostí, stejně jako vzpoury a útěky
zločinců ze zastaralých a přeplněných věznic. A tak není divu, že od nápadu
k realizaci projektu uplynulo jen několik měsíců. V bývalé vojenské pevnosti
bylo zřízeno celkem 600 cel vybavených mřížemi ze speciální nepřepilovatelné
oceli. Každá cela byla určena jen pro jednoho vězně. Vstup na jednotlivé
vězeňské bloky byl jištěn důmyslným systémem, který měl znemožnit jakýkoliv
pokus o útěk. Každý pohyb vězně byl kontrolován dvěma na sobě nezávislými
dozorci. Jeden z nich byl vždy vyzbrojen samopalem. Celá pevnost pak byla
pod neustálým dohledem dalších dozorců z šesti strážních věží.
Vězeňský
režim
Smyslem
tohoto projektu byla nejen absolutní izolace zločinců, ale i jejich tvrdé
potrestání - bez jakékoliv formy převýchovy. Samotný vězeňský režim byl
proto krutý. Pro vězně platil absolutní zákaz hovoru. Princip vzájemné
izolace vězňů byl podle možností dodržován i ve vězeňských dílnách a prádelně.
Za sebemenší přestupek proti vězeňskému řádu následoval další trest - pobyt
v neosvětlené kobce v podzemí vězení. Zde byl provinilec svlečen donaha
a spoután tak, že celý den musel prostát. V noci mu pak za lůžko sloužila
podlaha. Jedinou potravou byl chléb a voda. Jednou za pět dní dostal kousek
masa. Tento trest mohl trvat i měsíce. Ve výjimečných případech i roky.
Hvězdy amerického zločinu
Koncem
roku 1933 se Homer Cummings a tehdejší šéf FBI Edgar Hoover společně rozjeli
po některých amerických věznicích, aby osobně vybrali do Alcatrazu americké
"hvězdy" zločinu. Al Capone - americký král gangsterů - byl mezi prvními.
Než byl převezen ve speciálním vězeňském vagóně z věznice v Atlantě na
Alcatraz, poskytl novinářům rozhovor, ve kterém sršel humorem. V superkriminále
smysl pro humor brzy ztratil. Zločinec Jim Lucas ho totiž v nestřežené
chvíli bodl do zad nůžkami, které ukradl vězeňskému holiči. Není bez zajímavosti,
že Al Capone byl po této události alcatrazskými dozorci hodnocen jako poslušný
a pokorný vězeň.
policejní
fotografie Al Caponeho
Alvin Karpis
Další "hvězdou"
Alcatrazu byl Alvin Karpis (vlastním jménem Karpovitz) alias Creepy, který
v kriminálech strávil plných 35 let. Do historie kriminalistiky se tento
zločinec zapsal tím, že podstoupil náročnou plastickou operaci, aby změnil
nejen svůj vzhled, ale i papilární linie svých prstů. Neúspěšnou operaci
provedl soukromý chirurg, alkoholik a morfinista doktor Moran z Chicaga.
Karpis se mu za to krutě pomstil - nechal ho v Michigenském jezeře utopit.
Nebezpečného
bankovního lupiče, únosce lidí, vraha a člena organizované zločinecké bandy
Alvina Karpise osobně zatýkal a vlastní vázankou spoutal sám šéf americké
FBI Edgar Hoover.
Arthur Barker
Barker měl s Karpisem mnoho společného a také se velmi dobře znali. Oba totiž "pracovali" v jednomu zločineckém gangu, který vedla jeho matka Katherina Barkerová. Ta měla čtyři syny a všechny je vychovávala v duchu zločinu. Později prošel jejím "školením" i Karpis a stal se jejím "zástupcem". Jedné noci začátkem roku 1939 se Arthur Barker, zvaný Doc společně s dalšími čtyřmi zločinci pokusil z Alcatrazu uprchnout. Než stačil doběhnout k břehu ostrova, byl dozorcem dávkou ze samopalu zastřelen. Neslavně skončil i zbytek rodiny Barkerů. Arthurova matka a jeho bratr Fred byli zastřeleni při divoké přestřelce s policií. “Maminka” totiž při zatýkání použila proti policistům samopal... Další Arthurův bratr - Hermann spáchal sebevraždu, když byl zatýkán pro vraždu. Poslední syn z rodu Barkerů - Loyd byl o několik let později zavražděn svou manželkou.)
Postupně
byly na Alcatraz dopraveny téměř všechny skutečné špičky amerického zločinu,
zapsané v "Ten Most Wanted List" - v seznamu deseti nejhledanějších zločinců,
který dodnes vypracovává a pravidelně doplňuje FBI. Některé hvězdy této
"hitparády zločinu" se však krutému Alcatrazu vyhly. Buď byly zastřeleny
při policejních zákrocích, nebo při vyřizování účtů mezi sebou samými.
Celá řada dalších přišla o život zcela "legálně" - na elektrickém křesle
nebo v plynové komoře...
Krutá bilance Mýtus o "nejbezpečnějším vězení světa" vznikl na základě neúspěšných pokusů alcatrazských vězňů o útěk. Za celou dobu existence tohoto vězení jich bylo zaznamenáno celkem čtrnáct a zúčastnilo se jich 39 vězňů. Bilance je krutá. Zločinci při nich "zlikvidovali" čtyři dozorce. Pět uprchlíků bylo dozorci zastřeleno. Dva vězni byli za svůj pokus o útěk popraveni. Šest pokusů o útěk patří spíše do kategorie sebevražd. Prchající vězni se totiž ve studeném moři utopili. Zbytek - 26 vězňů - dopadly stráže. I v těchto případech zpravidla tekla krev. Řada vězňů se doopravdy zbláznila. Ve vězení bylo také zaregistrováno i několik "klasických" sebevražd. Alcatrazské rekordy a kuriozity Celých 10 let strávil v podzemní kobce o samotě, bez světla a v naprostém tichu White Franklin. Byl to trest za pokus o útěk, který provedl společně s Arthurem Barkerem. Jediný zločinec, který se dostal z ostrova na pevninu byl John Giles. K svému pokusu o útěk použil vojenskou uniformu. Získal ji po částech v průběhu několika týdnů ve vězeňské prádelně. Když si vojáci sanfranciské posádky přijeli lodí pro prádlo, nepozorovaně se k nim připojil a z ostrova odjel. Na břehu však na něho čekali alcatrazští dozorci, kteří jeho absenci v prádelně záhy zjistili. Zlí jazykové tvrdí, že byl při zpáteční cestě zbit... Alcatrazská korekce Nejmladším vězněm byl zřejmě 19letý Indián Anthony “Dan” Turano. V květnu 1946 se zúčastnil společně s dalšími pěti trestanci vzpoury - jediné v celé historii Alcatrazu. Zahynuli při ní dva dozorci a osm jich bylo těžce zraněno. Proti šesti vzbouřencům byl povolán pluk námořní pěchoty, sanfranciská policie i posily z okolních věznic. Tři vzbouřenci byli zabiti vojenskou výbušnou náloží. Dan Turano a zbývající dva účastníci vzpoury byli zajati. V prosinci téhož roku byli oba Turanovi společníci v San Quentinu popraveni. Indián byl tedy jediný ze šesti vzbouřenců, který smrti unikl. Podle tehdejšího zákona byl totiž na popravu příliš mladý. Na svobodu byl propuštěn v roce 1973. Konec mýtu o Alcatrazu Dějiny alcatrazské věznice oficiálně skončily 3. března 1963. V té době bylo v jejich celách sedmadvacet "es" amerického zločinu. Byl mezi nimi i Dan Turano. Všech sedmadvacet vězňů bylo v poutech převezeno do jiných federálních věznic. O práci na ostrově přišlo 125 dozorců. Věznice zůstala zcela prázdná a měla být zapomenuta. Rok před jejím zrušením se však stalo něco neuvěřitelného. Z věznice záhadně zmizeli tři bankovní lupiči. Údajně se jim podařilo vrtačkou, zhotovenou z vysavače provrtat betonovou zeď a prchnout. O jejich skutečném osudu se dosud vedou spory. Zastánci teorie o vězení, ze kterého není úniku tvrdí, že se uprchlíci utopili. Odvolávají se přitom na všech šest podobných případů z minulosti. Faktem ovšem zůstává, že přes usilovné pátrání se jejich těla v moři nikdy nenašla. Na pevnině je ale také nikdo nikdy neviděl i když agenti FBI udělali všechno proto, aby aspoň jednoho z nich vyslídili. Své pátrání obnovili v roce 1992 poté, co televizní stanice CNN uvedla zprávu o tom, že jeden z utečenců žije pod cizím jménem v Kolumbii. Ať je pravda jakákoliv, útěk Franka Lee Morrise a bratrů Clarence a Johna Anglinových zle pošramotil pověst o "nejbezpečnějším vězení světa". Legenda o Alcatrazu však žije dál - prostřednictvím propagačních materiálů sanfranciských cestovních kanceláří... |