Ondrej Rigo

Devítinásobný vrah
narozen 1955 (Slovensko) - nyní věznice Ilava

V době od 7. června 1990 do 4. března 1992 došlo v Mnichově, Amsterodamu a v Bratislavě k devíti vraždám a jednomu pokusu vraždy. Oběťmi byly, až na jednu výjimku ženy. Nejstarší ženě bylo 88 let, nejmladší 22 let. Společně s jednou ženou byl zavražděn i její 16letý syn. Ve spolupráci s německou a nizozemskou policií byl ze všech vražd usvědčen Slovák Ondrej Rigo. Dvě vraždy spáchal v Mnichově, jednu v Amsterodamu a šest v Bratislavě. Přestože byl usvědčován důkazy a v řadě případů i analýzou DNA, před soudem se k žádné vraždě nedoznal.

Ondrej Rigo byl před spácháním série vražd celkem jedenáctkrát soudně trestán. Naposledy byl ve vyšetřovací vazbě od 28. září do 9. prosince 1989 za tehdy platný trestný čin nedovoleného opuštění republiky. Okamžitě po propuštění z vazby odjel bez platného cestovního dokladu do Rakouska. Ve Vídni si obstaral falešný jugoslávský pas, se kterým odjel do Německa a tam požádal o azyl. Za padělání pasu byl v Německu na dva měsíce uvězněn. Po propuštění odjel do Mnichova, kde spáchal během dvou měsíců dvě vraždy.

První obětí byla 40letá žena, kterou ubil ve spánku v jejím přízemním bytě. Jako vraždící nástroj použil železnou tyčí o váze 2,5 kg, kterou si přinesl s sebou. Na zavražděné pak vykonal soulož. Z bytu však nic neodcizil. Smrtící nástroj odhodil pod okno bytu. Druhou vraždu v Mnichově spáchal v noci 1. srpna 1990 opět v přízemním bytě. Obětí se stala 28letá žena, kterou taktéž usmrtil přinesenou železnou tyčí. Kromě tyče použil ještě šroubovák, který oběti vrazil do krku. Poté vykonal na mrtvé soulož nejen do pochvy, ale i do konečníku. Po souloži mrtvou přikryl a celý byt prohledal. Z bytu odcizil zlatý řetízek s dvěma přívěšky a nezjištěné množství marek. Vraždící nástroj zanechal v bytě. Na místě činu našla německá kriminální policie pánskou ponožku, o níž se domnívala, že ji pachatel použil jako rukavici, aby nezanechal otisky prstů. Tato domněnka se později ukázala jako velmi správná a důležitá při vyšetřování všech devíti případů vražd.

Jedna z obětí Ondreje Riga - 88letá důchodkyně

Po dvou vraždách v Německu odjel do Amsterodamu, kde žila jeho sestra Helena. Ve čtvrtek 27. září 1990 v nočních hodinách vnikl pootevřeným oknem do přízemního bytu 56leté ženy, kterou ve spánku usmrtil dlažební kostkou, vážící více než 5,5 kg. Mrtvou ženu svlékl a vykonal na ní soulož. Z bytu odcizil fotoaparát, dámské náramkové hodinky, dvě pokladničky s mincemi a další předměty. Druhý den po vraždě odjel z Amsterodamu do Bratislavy. Sérii šesti vražd v Bratislavě zahájil Ondrej Rigo v noci z 6. na 7. října 1990 v Domově důchodců. Ve spánku zavraždil 88letou ženu.

Ráno 3. ledna 1991 byla v přízemí podnikové ubytovny nalezena mrtvá 40letá žena a její 16letý syn. Ve stejné ulici zavraždil o tři týdny později 79letou ženu. Teprve 22letá žena zemřela po jeho nočním útoku 14. července. Poslední vraždu spáchal na začátku března 1992. Obětí se stala žena ve věku 67 let.

Vražednému útoku ve spánku se ubránila 31letá žena, kterou Ondrej Rigo napadl 9. ledna 1991 - šest dnů po dvojnásobné vraždě 40leté ženy a jejího 16letého syna. Ve spánku ji zasadil dvě rány do hlavy násadou k motyce. Po druhé ráně se násada zlomila. Žena se po spánku i úderech rychle zorientovala a pokračujícímu útoku se bránila druhou části zlomené násady. Při zápase se jí podařilo rukou uchopit útočníka za pohlavní orgán a silně stisknout. Poté útočník z místa činu utekl.

Kriminální policie všech tří států sice intenzivně pátrala po pachateli vražd, ale každá samostatně. Po zatčení Ondreje Riga slovenskou policií, ke kterému došlo 4. března 1992 - jen několik málo hodin po spáchání poslední vraždy začaly všechny tři kriminální police spolupracovat. Není bez zajímavosti, že v době zatčení byl Ondrej Rigo bez ponožek. Při všech vraždách si je nasazoval na ruce a používal je jako rukavice, aby na místech činu nezanechával otisky svých prstů...

Ondrej Rigo před soudem

Vodítkem k objasnění všech vražd byl "modus operandi" - charakteristický způsob jednání pachatele, který se u soudu stal i jedním z důkazů. Rigo si vybíral pouze přízemní byty nebo byty, do kterých bylo možné vniknout z pavlače. Do bytů vnikal zásadně v noci nebo nad ránem pootevřenými nebo špatně zajištěnými okny. Ve všech případech se jednalo o osamocené ženy a útok zahájil až poté, co oběť usnula. Jako nástroj vraždy použil železnou trubku, železnou tyč, dřevěný kůl, násadu k motyce, dlaždici či kus betonu. Vražedné nástroje zanechával na místech činů. Razantní útoky vedl zásadně do oblasti hlavy. Vlastní ponožky používal jako rukavice, aby na místech činů nezanechal otisky prstů. Oběti po smrti sexuálně zneužil, jejich hlavy vždy přikrýval polštářem či peřinou. Z bytů odcizoval věci. Přitom kouřil a nedopalky odhazoval na podlahu. Kromě dalších důkazů byla k usvědčení vraha použita i metoda DNA. Modus operandi sehrál významnou roli i při objasňování sériových vražd spáchaných Jackem Unterwegerem (Rakousko) a Jozefem Slovákem (Slovensko).

Znalci, kteří vyšetřovali duševní stav devítinásobného vraha Ondreje Riga uvedli, že se jedná o psychopatickou osobnost s nízkou inteligencí. Sexuální deviace ani sadismus nebyl zjištěn. Soulože na zavražděných prováděl pod vlivem psychopatologických charakteristik osobnosti. Na jeho jednání mohl působit i pobyt v cizině, zejména prožívání odcizenosti, nepohostinnosti, neznalost cizí řeči či majetková a sexuální frustrace v cizím prostředí. Městským soudem v Bratislavě byl Ondrej Rigo 9. prosince 1994 odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. Trest vykonává ve věznici v Ilavě.

© JUDr. Miloslav Jedlička