Jan Holub

narozen 10. května 1958 - popraven 10. dubna 1986
Vraha usvědčil i otisk jeho ušního boltce

Dne 19. července 1983 v dopoledních hodinách byla ve svém bytě v Brně nalezena mrtvá 29letá Zdena Minaříková. Již z pohledu na její tělo bylo jasné, že byla zavražděna. Ruce a nohy měla svázané. V jejích ústech byly vecpány kalhotky a ústa pak byla převázána punčochou. Druhá punčocha byla omotána kolem jejího krku a hluboce se do něj zařezávala. V hrudi byla patrná hluboká bodná rána. Zakrvácený nůž ležel vedle těla.

Soudní lékaři přímo na místě činu určili, že byla zavražděna jen několik málo hodin předtím, než bylo její tělo nalezeno. Motiv vraždy byl také víc než jasný – žena ležela na své posteli nahá a v bytě nic nechybělo. Případ sexuální vraždy vzbudil pobouření brněnské veřejnosti.

Důsledným ohledáním místa činu byl kromě spermatu a dalších stop zajištěn i nedopalek cigarety, který byl nalezen ve váze na květiny, stojící na konferenčním stolku. Navíc byl na vstupních dveřích bytu nalezen otisk ušního boltce. Pomocí běžného prášku (argentorátu) na vyvolávání daktyloskopických stop byl otisk ucha zajištěn. Důležité bylo také zjištění, že žena vraha nebo vrahy musela znát a vpustit do bytu, protože vstupní dveře a zámek byl neporušený.

Poloha zavražděné ženy

Zdena Minaříková byla rozvedená, pro muže velmi přitažlivá žena, matka malé holčičky. Pracovala nedaleko svého bydliště jako prodavačka obuvi. Občas, když jí matka pohlídala malou dceru, zašla se svou přítelkyní do nějakého večerního podniku. Stálou nebo vážnou známost v době vraždy neměla, s bývalým manželem se téměř nestýkala. Přes veškeré úsilí kriminalistům se nepodařilo vytvořit okruh možných pachatelů už jen proto, že žádný z jejích známých nepřipadal v úvahu, nebo měl nezpochybnitelné alibi.

Důležitým vodítkem k vypátrání vraha byla informace, že několik dnů před vraždou byla Zdena Minaříková v jedné z brněnských vináren, kde se jí vnucoval na první pohled muž mladší, než byla ona sama. Jeho nabídku o doprovod odmítla a z vinárny odešla společně s přítelkyní. Před vinárnou se však rozešly a domů šly každá samostatně.

Otisk boltce ucha zajištěný na rámu dveří

O několik dnů později byl zadržen 25letý Jan Holub, na kterého odpovídal popis, získaný od personálu vinárny, několika hostů a přítelkyně zavražděné. V červnu – tedy měsíc před vraždou Zdeny Minaříkové - byl propuštěn z vězení, kde si odpykával pětiletý trest za znásilnění a vydírání. Po propuštění z vězení neměl o práci zájem a tak se potuloval po Brně a večer pak po vinárnách a barech. Dokonce navázal i dvě známosti, které však neměly dlouhého trvání. Návštěvu vinárny v době, kdy zde byla i Zdena Minaříková, nemohl popřít, protože byl poznán personálem vinárny i několika dalšími hosty.

Otisk boltce ucha Jana Holuba

Kriminalisté pak přistoupili k důkazům, které byly zajištěny na místě činu. Holub byl požádán, aby na tabulku skla přiložil své ucho. Sklo s otiskem ucha pak bylo předáno do laboratoře, kde znalec z odvětví kriminalistické trasologie během krátké doby zjistil shodnost otisku Holubova ucha na skle s otiskem ucha zajištěným na rámu dveří… Z jeho slin bylo zjištěno, že odráží krevní skupinu "A". Tutéž krevní skupinu obsahovaly i sliny na nedopalku cigarety nalezené ve váze, stojící na konferenčním stolku v bytě zavražděné. Shoda s jeho krevní skupinou byla zjištěna i u spermatu z místa činu. Když byl s výsledky zkoumání znalců seznámen, spontánně se k činu doznal a dopodrobna popsal všechny okolnosti případu.

Z rozhovoru se Zdenou Minaříkovou ve vinárně zjistil, na které ulici bydlí. Na trolejbusové zastávce, která byla několik metrů od jejího domu, se pak vyptával lidí, zda-li znají sympatickou ženu jménem Zdena. Brzy potřebné informace získal. Ještě týž den koupil láhev vína a šel k ní na návštěvu. Neměl však štěstí – oběť nebyla doma. I na podruhé se mu setkání nepodařilo.

Překrytý otisk ucha z místa činu s otiskem ucha Jana Holuba

V odpoledních a večerních hodinách dne 19. července 1983 vypil v brněnských hospodách celkem 10 piv. V noci se pak rozhodl Zdenu Minaříkovou navštívit. Měl s sebou igelitovou tašku a nůž. Když po půlnoci přišel ke dveřím jejího bytu, přiložil ucho na rám dveří. Z bytu uslyšel zvuky a proto zazvonil. Otevřely se dveře a v nich stála oběť v županu. Když se snažila po krátkém odmítavém rozhovoru dveře bytu zavřít, strčil mezi dveře nohu, vytáhl z igelitové tašky nůž a pod pohrůžkami zabitím ji vtlačil do bytu. Protože se snažila volat o pomoc, zacpal jí ústa a s nožem přiloženým na její krk ji znásilnil.

Jeho agresivita však pokračovala dál. Musela se pod pohrůžkou násilím podvolit různým zvrhlým sexuálním praktikám a nakonec jí opětovně znásilnil. Pak jí spoutal ruce za záda, do úst jí nacpal roubík z kalhotek a roubík pojistil převázáním úst punčochou. Nakonec jí svázal nohy a šel si do kuchyně zakouřit a napít vody. Když se po několika minutách vrátil, zjistil, že se oběť snaží z pout vyprostit. Zbytek ještě hořící cigarety hodil do vázy na konferenčním stolku a začal ji rukama rdousit. Pak nahmatal další punčochu, omotal ji kolem jejího krku a utáhl. Vražedné jednání ukončil bodnutím nožem pod její levé prso…

Oběť Jana Holuba

Znalci z oboru psychologie, psychiatrie a sexuologie zjistili u Jana Holuba sexuální deviaci a sklony k sadismu. Přiznal, že se při pohledu na mrtvou ženu vzrušil a dokonce přiložil svá ústa na místo, odkud z těla mrtvé vytékala krev. Znalci však neshledali žádnou duševní poruchu, která by měla vliv na jeho rozpoznávací či ovládací schopnosti a dospěli k závěru, že vraždil jen proto, aby odstranil svědkyni svého jednání. Krátce před zatčením se pokusil o sebevraždu. Prádelní šňůra, na které se chtěl oběsit, se však přetrhla...

Před soudci Krajského soudu v Brně na svou obhajobu doslova uvedl: "Byl jsem ve výkonu trestu a postrádal jsem znalosti společenského bontonu, neměl jsem žádné zábrany ve způsobu, jak se s ní seznámit..." Pak soudce požádal, aby dostal trest nejvyšší - trest smrti. Pokud by mu soud nevyhověl, byl odhodlán zavraždit spoluvězně... Bez ohledu na jeho přání a vyhrůžku další vraždou byl Jan Holub odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 10. dubna 1986...

Z hlediska objasnění se tento případ nevyznačoval žádnou zvláštní obtížností. Zvláštnost případu je daná právě stopou po ušním boltci pachatele zajištěná na rámu dveří oběti, kterou soud uznal poprvé v historii české kriminalistiky jako důkaz. Krátce nato byl tímto způsobem také usvědčen pachatel série vloupání do bytů ve Vyškově. I on poslouchal za dveřmi vykradených bytů, zda-li na chodbách domů není osoba, která by mu mohla zkomplikovat nepozorovaný ústup z místa činu...

© JUDr. Miloslav Jedlička