Terčem vražedných útoků po celém světě se stávají i muži zákona. Bez zjevného důvodu byl v Želeticích u Znojma zastřelen i Kliment Florián. Rukou stejného zločince zemřela také jeho žena Marie… Tulák František Ellinger (narozen 1. 1. 1891) byl 7. října 1929 předveden četnickým praporčíkem Klimentem Floriánem na četnickou stanici v Želeticích u Znojma pro podezření z drobných krádeží v okolí. Společně s ním byl předveden i 17letý výpomocný dělník Josef Baloun. Když byl praporčík Kliment Florián skloněn nad psacím stolem a zapisoval si jejich jména, František Ellinger ho ranou do týla zastřelil.
Na střelbu reagovala manželka Klimenta Floriána, a když vešla z obytné části domu do úřední místnosti, Ellinger ji také zastřelil. Při prohledávání četnické stanice Ellinger narazil i na 6letého syna Klimenta Floriána, na kterého rovněž vystřelil, avšak cíl nezasáhl. Malému klučinovi se podařilo před vrahem uprchnout. Ohrožena byla i dcera Klimenta Florána. Stačila se však v obytné části domu před vrahem ukrýt.
Po činu Ellinger prohýřil několik set korun a daroval i větší obnos prostitutce, se kterou měl krátce po činu pohlavní styk. Ve vazbě se Ellinger snažil získat spojence k vražednému útoku na dozorce a k útěku. Během soudního líčení se hájil svými zásluhami v době I. světové války. Uváděl, že v Rusku s nasazením svého života zachránil prezidenta…
Ellinger byl od 16 let chovancem polepšovny, neboť jeho matka alkoholička se mu nevěnovala. Krátce po ukončení vojny byl trestán pro žhářství. V době první světové války bojoval v Rusku a byl zde údajně také zraněn. Poté dezertoval do Vídně, kde se dopustil loupeže. Za tento čin byl potrestán 10 lety těžkého vězení.
Pravým motivem k vraždě byla nenávist. Vraždu chtěl původně spáchat na jiném četníku, který mu věnoval - jako nebezpečnému zločinci - nepříjemnou pozornost. Když ho nezastihl, zavraždil Klimenta Floriána, jeho ženu Marii a pokusil se zabít i jejich syna…
Ellinger byl 19. února 1930 odsouzen k trestu smrti provazem za dvojnásobnou vraždu prostou, zločin podvodu, nedokonaný zločin vraždy prosté a 1. prosince 1930 také popraven.
Osiřelé děti četnického praporčíka Klimenta Floriána dostaly od prezidenta T. G. Masaryka a vlády na tehdejší dobu velmi vysokou podporu 60 000 Kčs a krajský policejní ředitel generál Vladimír Putna jim byl do 18 let poručníkem. Na domě byla umístěna pamětní deska, která musela být s příchodem fašismu odstraněna. Dnes je v domku jídelna pro děti blízké školy.
Jazyková úprava: Jan Zachrla, Česká Lípa
Jan Zachrla