Vojtěch Běloch v prosinci 1973 ve svém bytě v Dubňanech u Hodonína dvakrát pohlavně zneužil žákyni 1. třídy Marcelu Konečnou a poté ji ze strachu před prozrazením uškrtil. Veřejnost byla vraždou dítěte pobouřena a peticí zaslanou soudu žádala jeho smrt. Dokonce hrozilo nebezpečí, že bude při rekunstrukci činu místními občany lynčován...
Vojtěch Běloch vychodil pouze 5. tříd základní školy. V době činu měl 42 let, byl ženat, měl 3 děti a pracoval jako horník v lignitových dolech v Šardicích. V roce 1958 byl odsouzen na 10 let vězení za pohlavní zneužítí tří dětí ve věku 8 - 11 let. Po pěti letech byl však z vězení podmíněně propuštěn na šestiletou zkušební dobu. Jeden z důvodů jeho předčasného propuštění z vězení bylo 17 kázeňských odměn... V roce 1965 - tedy ve zkušební době - byl znovu odsouzen za pohlavní zneužití 10 leté školačky na 18 měsíců vězení. K tomuto trestu mu bylo připočítáno i pět podmíněně prominutých let. Amnestií tehdejšího prezidenta republiky Antonína Novotného ze dne 9.5.1965 mu byl trest zkrácen o 18 měsíců. Celkem si tedy Vojtěch Běloch za pohlavní zneužívání dětí odpykal trest v délce 10 roků. Propuštěn byl na jaře 1970.
Svou poslední oběť potkal pedofil Běloch ve středu 5. prosince 1973 krátce po 12. hodině, když se vracela lesní cestou ze školy. Pod záminkou, že ji ukáže obrázky z pohádkové knížky lákal dítě do bytu. Přirozenou nedůvěru malé Marcelky k cizím lidem zlomil ujištěním, že v jeho bytě je také její maminka. Aby nebudil pozornost, že jde s malým dítětem, přikázal ji, aby šla deset metrů za ním. Po příchodu do svého bytu ji přes její odpor a pláč dvakrát pohlavně zneužil a pak uškrtil. Krátce po vraždě odešel Běloch z bytu a šel si do obchodu koupit láhvové pivo. Potkal také několik lidí, čímž si vytvořil na kritickou dobu alibi. V tu dobu byla již malá Marcelka hledána svým otcem.
Poté, co si opatřil alibi, vrátil se do bytu. Tělo mrtvé vložil do jutového pytle, počkal až se setmí a pak ji za tmy odvezl na malém motocyklu do lesa. Bylo to právě v době, kdy ji občané společně s policí začali hledat... V lese mrtvolku zahrabal, místo přikryl větvemi a kabátek, školní brašnu a další věci dítěte rozházel po širokém okolí města. Mrtvolka dítěte byla nalezena až po sedmidenním systematického pátrání za účasti více jak 200 občanů města, policistů a vojáků. Mnozí lidé si kvůli nalezení dítěte vzali dovolenou a pracovní volno. Mezitím však byl již Vojtěch Běloch - díky špičkové práci kriminalistů - ve vazbě, kde se pološeptem modlil, aby napadl sníh. To proto, aby se mrtvolka Marcely Konečné nenašla.
Během vyšetřování nejméně desetkrát změnil svou výpověď. Navíc přiznával další případy pohlavního zneužití dětí. Dokonce uvedl, že sexuálně napadl neznámou ženu, kterou pak v řece utopil. Přestože byla skutečně nalezena utopená žena, důslednými prověrkami, kriminalistickými postupy a metodami bylo bezpečně zjištěno, že tyto případy si buď vymyslel, nebo nemohl být v žádném případě jejich pachatelem. Jeho vědomé lhaní prokázali i psychologové a psychiatři. Sexuologové u něj zjistili pedofilní deviaci s prvky fetišismu. Jeho resocializaci (nápravu) označili znalci za nemožnou. Soud, kromě trestu smrti uložil vrahu Vojtěchu Bělochovi, aby rodičům zavražděného dítěte uhradil částku ve výši 7.089,10 Kčs. Nikdy ji nezaplatil...
V tomto videu byly použity materiály z Muzea zločinu, zvláště pak fotografie z místa činu, z rekonstrukce provedené s Vojtěchem Bělochem, fotografie z místa domovní prohlídky a místa nalezu Marcelky Konečné, včetně citace z vyšetřovacích protokolů.
© JUDr. Miloslav Jedlička