Kriminalistika
patří mezi vědy, zaujímající významné místo v boji proti kriminalitě. Svou
společenskou funkci plní především tím, že vypracovává nové, dokonalejší
metody odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti, a že zároveň
napomáhá při zavádění těchto kriminalistických metod do vyšetřovací a soudní
praxe.
Společenská
funkce kriminalistiky je ale ve skutečnosti širší. Kriminalistické poznatky
lze přiměřeně aplikovat i tehdy, kdy se nejedná o protispolečenskou činnost.
Například při pátrání po ztracených dětech a jiných osobách, při identifikaci
obětí přírodních anebo dopravních katastrof, při nejrůznějších vědeckých
analýzách historických nálezů nebo uměleckých děl. Mnohé poznatky kriminalistů
mohou přímo úspěšně využívat sami občané, třeba při ochraně svého majetku
a zdraví.
Kriminalistiku
můžeme chápat ve dvou rovinách. Jednak jako vědu a jednak jako praktickou
metodu kriminalistů. Kriminalistická věda zkoumá zákonitosti vzniku a zániku
důkazů a jiných stop a skutečností významných z hlediska boje s kriminalitou
a dále zákonitosti shromažďování a využívání důkazů a jiných stop a skutečností
v zájmu rychlého, úplného a objektivního odhalování, vyšetřování a předcházení
trestné činnost.
Na základě
poznání těchto dvou skupin objektivních zákonitostí pak kriminalistická
věda vypracovává ucelený systém metod a tomu odpovídajících prostředků,
způsobů a operací účinného boje s kriminalitou jednak pro kriminalisty,
působící ve výkonu policejní služby, jednak i pro další orgány činné v
trestním řízení.
Vzhledem
k současným (a popravdě řečeno dlouho diskutovaným) poznatkům v oblasti
klasifikace věd se převážná většina odborníků přiklání k názoru, že v systému
věd má kriminalistika samostatné místo. Není odvětvím ani součástí práva,
ale k trestnímu právu procesnímu i hmotnému má velice blízký vztah. Má
s ním celou řadu společných úkolů. Kriminalistika má rovněž velice úzký
vztah k vědám technickým a přírodním, ale rovněž i k nim má svou samostatnost,
protože poznatky těchto věd nejen využívá, ale tvůrčím způsobem je přepracovává
a dává jim nový charakter a obsah. Kriminalistika má interdisciplinární
charakter, to znamená, že nejde o do sebe uzavřený obor.
vybráno
z učebních definic
o
stranu zpět
|