Povýstřelové zplodiny a možnosti jejich využítí v kriminalistické praxi

Zkoumáním povýstřelových zplodin (nazývaných též vedlejšími zplodinami výstřelu) se zabývá a kriminalistická chemie, často ve spolupráci s kriminalistickou balistikou.

Pod pojmem povýstřelové zplodiny se rozumí:

• různé kovové i nekovové částice mikroskopických rozměrů, vzniklé hořením prachové náplně a zápalkové slože,
• kovové a nekovové částice vzniklé průchodem střely hlavní zbraně,
• nerůznější nečistoty, které jsou v průběhu výstřelu ze zbraně vymeteny.

výstřelové zplodiny

Mezi povýstřelové produkty patří:

• zbytky nespáleného střelného prachu,
• zbytky zápalkové slože,
• otěry pláště střely,
• oxidační zplodiny (rez) ze zbraně i střeliva,
• zbytky konzervačních prostředků (různá mazadla) apod.

Povýstřelové zplodiny ulpívají:

• na rukou,
• obličeji,
• ve vlasech či vousech střelce,
• na jeho oděvních součástkách,
• a dalších objektech a předmětech v okolí střelby.

Na snímku jsou patrny dráhy povýstřelových zplodin
stojí za povšimnutí, že jsou rychlejší, než vystřelený náboj (obr. 2 - zvýrazněná střela)

Z chemického hlediska povýstřelové zplodiny zápalkové slože (označované jako GSR) obsahují olovo, antimon, cín, baryum, síru, případně vápník, křemík a další chemické prvky (podle "receptur" jednotlivých výrobců). V povýstřelových zplodinách se také objevují mikročástice pocházející z povrchu střely či mikročástice z nábojnice, které obsahují měď, nikl, zinek, železo, případně další kovy.

Částice povýstřelových zplodin

V kriminalistické praxi lze povýstřelové zplodiny využít ke třem účelům:

• Ke zjištění, zda konkrétní osoba byla v kontaktu se střílející palnou zbraní nebo byla v blízkostí střelby,
  
  
• zda v určitém prostoru došlo ke střelbě, případně k určení místa střelby.
  
  
• provedení druhového ztotožnění povýstřelových zplodin (GSR) se zápalkou předložené nábojnice.

Povýstřelové zplodiny se nejčastěji vyskytují:

• na palci a ukazováčku ruky a pod nehty prstů,
• na hřbetu ruky,
• na obličeji, vousech a vlasech,
• na oděvních součástkách (včetně čepice, rukavic, kapesníku),
• na předmětech v okolí střelby (včetně brýlí),
• na zavazadlech a věcech, ve kterých byla zbraň přenášena,
• na místech, kde byla zbraň uložena.

Zásady zajišťování povýstřelových zplodin z podezřelé osoby

Objektivní vyhodnocení povýstřelových zplodin a tím i procesní hodnotu takového důkazu ohrožuje nebo zpochybňuje kontaminace (přenesení) částic na podezřelého z jiných zdrojů (od samotných policistů, z oficiální střelnice a pod.).

Před odběrem povýstřelových zplodin je nutné zjistit, zadokumentovat a prověřit:

• čas zajištění podezřelého,
• zda má osoba legální přístup ke zbraním a střelivu,
• zda-li osoba po inkriminované době výstřelu nemanipulovala s palnými zbraněmi,
• zda osoba po střelbě prováděla osobní hygienu,
• jaké oděvní součástky měla osoba oblečeny a zda je čistila,
• zda měla osoba rukavice, masku, klobouk apod.,
• kolikrát bylo vystřeleno,
• okolnosti zadržení osoby (např. zásahová jednotka a pod.).

Poté teprve rozhodnout a určit:

• ze kterých (nekontaminovaných) míst či předmětů osobní potřeby bude odběr pový- střelových zplodin proveden,
• místo či místnost, ve které bude odběr proveden,
• metodu (způsob) zajištění povýstřelových zplodin,
• osobu, která odběr provede (vyloučit osobu, která přichází do styku s palnými zbraněmi, střelivem a vystřelenými nábojnicemi - např. účastník ostrých školních střeleb).

Metody zajišťování povýstřelových zplodin z podezřelé osoby

Povýstřelové zplodiny se zajišťují:

• vždy s čistýma rukama nebo v lékařských rukavicích a v nekontaminovaném oděvu (nejlépe v jednorázové biologické kombinéze),

• před odběrem povýstřelových zplodin z podezřelé osoby či jeho věcí provést zajištění vlastních (kontrolních) vzorků na speciální terčíky s uhlíkovou adhezní vrstvou (tím objektivně vyloučit možnou vlastní kontaminaci).

Zajištění povýstřelových zplodin se provádí pěti způsoby, přičemž se vhodný způsob volí podle místa zajišťování a podle charakteru snímaného vrchu.

1) Snímání ("olepení") povrchu s předpokládaným výskytem povýstřelových zplodin na       speciální terčíky s uhlíkovou adhezní vrstvou.

Sada speciálních terčíků s uhlíkovou adhezní vrstvou k
zajišťování povýstřelových zplodin

Terčíky se zajišťují povýstřelové zplodiny z rukou, tváře a jiných menších hladkých ploch. Jedním terčíkem se "vysbírá" (zhruba dvacetkrát) místo vedle místa plocha mezi palcem a ukazovákem.

Stejným způsobem se "olepí" i druhá ruka (mezi palcem a ukazovákem), obě dlaně a obličej. Podezřelý totiž mohl střílet levou rukou či při střelbě mohl držet střelnou zbraň oběma rukama.

2) Stěry na vatové tampony



Stěr vatovým tamponem je vhodný přímo na místě činu na větší plochy (volant a sklo vozidla), případně na drsné plochy a také tam, kde se terčíky s rovnou plochou neuplatní (různé záhyby, škvíry). Lze jej použít i v případě stěru z pod nehtů podezřelé osoby. V nouzi je možné vatu namotat (v chirurgických rukavicích) na špejli. Před stěrem se tampon či vata zvlhčí lihem.

Velikost tamponů nesmí být příliš velká. Platí ve všech případech pravidlo - na malé ploše co nejvíce materiálu ke zkoumání. Tampony se stěry zplodin se vkládají do čistých polyetylénových sáčků nebo speciálních obalů.

3) Výsavky pomocí filtračního nástavce ELAVAK

Jde v podstatě o vysavač s nástavci k zachycení zplodin s bateriovým zdrojem, se kterým je možné pracovat i ve volném terénu. Využívá se při sběru zplodin z velkých předmětů a různých materiálů jako jsou záclony, sedadla vozidel, oděvy a pod.


Výsavka s nástavcem ELAVAK

filtrační nástavce ELAVAK a kompletní kufřík


4) Stěry na čistý hřeben s nataženou gázou


K zajištění povýstřelových zplodin z vlasů a vousů je vhodný hřeben na vlasy. Mezi hroty hřebenu se vplete gáza navlhčená lihem a vlasy a vousy se takto upraveným hřebenem několikrát pročešou. Gáza se pak vkládá do čistého polyetylénových sáčků.

5) Zaslání oděvů a věcí "in natura"

Oděvní součástky nebo jiné předměty lze zaslat přímo ke zkoumání. Každý jednotlivý oděv nebo předmět musí být zabalen zvlášť, nejlépe do papírového nebo polyethylenového pytle. Je-li oděv znečištěn nezaschlou krví, musí se na vhodném místě při pokojové teplotě vysušit a opět dbát na to, aby nedošlo ke kontaminaci (kovem, zbraněmi a pod.). Při skládání se oděv prokládá filtračním papírem.

Porovnávací vzorky povýstřelových zplodin

K vyhodnocení zajištěných povýstřelových zplodin, které umožňují druhovou identifikaci (výrobce či druh střeliva) je nutné zajistit porovnávací materiál. Půjde zejména o:

• nábojnice nebo střely zajištěné na místě činu,
• střely vyjmuté z poškozené (zasažené) osoby,
• zbraně odhozené nebo ukryté v blízkosti místa činu,
• povýstřelové zpodiny zajištěné na jiném místě trestného činu (série) a pod.
• kontrolní vzorky z rukou pracovníka, který který prováděl zajišťování povýstřelových zplodin.

© JUDr. Miloslav Jedlička  

zpět do balistiky

do menu