Vraždící rodina

Čtyřnásobná vražda - doživotní trest 1907

V kriminalistické praxi jsou známy zcela ojedinělé případy loupežných vražd, na kterých se podílí více příslušníků jedné rodiny. Za zcela výjimečný případ lze považovat účast otce, syna a matky na loupežné čtyřnásobné vraždě, jejímiž obětmi se staly dva manželské páry. Osm dětí se v jeden okamžik staly sirotky. Z dnešního pohledu je na tomto případu zajímavý fakt, že již před téměř 100 lety se takto řešily "podnikatelské účty"…

V pátek 5. července 1907 brzy ráno našel hajný Ambros u tehdy prašné silnice, asi 20 minut chůze ze Křtin (okres Brno - venkov) směrem do Jedovnice převrácený povoz se zlomenou ojí, a o kousek dále pasoucího se koně. Když přišel blíže, spatřil těla čtyř lidí bez známek života. Jedno z těl bylo přikryté slámou. Utíkal proto do Křtin, aby událost oznámil na četnickou stanici. Po cestě k četnické stanici stačil o této události říci několika lidem, které potkal.

Místo činu vraždy

Během krátké chvilky se k místu události seběhli místní obyvatelé a policejní hlídka měla co dělat, aby udržela zvědavce v patřičné vzdálenosti od místa činu. Místní lékař dr. Liebiger provedl předběžnou prohlídku mrtvol. Při ní musel konstatovat, že nejde o nehodu, ale že lidé cestující na povoze byli zavražděni. Jejich obličeje byly doslova rozsekány ostrým nástrojem, zřejmě sekerou. Vedle povozu byly rozházené věci – bič, dvě dřevěné bedny na zeleninu, tahací harmonika, hůl, kufřík a tři plátěná zavazadla. Jak bylo později zjištěno, chybělo i 20 kilogramů loje, který zavraždění vezli na voze. Lůj byl pak později náhodně nalezen jedním z křtinských mladíků v blízkém rybníku.

Mezitím velitel křtinské četnické stanice odjel na povoze do Brna vyrozumět příslušné vyšetřující orgány. Když vyšetřující komise po více než deseti hodinách po nálezu mrtvých dorazila, lemovaly místo činu davy lidí nejen ze Křtin, ale i z Jedovnice, Habrůvky, Bukoviny, Kanic, Rudice, Ostrova a jiných míst. Vyšetřující komise společně s místními četníky pak našla v blízkém poli s ovsem stopy, které svědčily o tom, že vrahů bylo více, nejméně však dva. Komise také dospěla k závěru, že se vrahové v poli skrývali a čekali na svou kořist. Rozepnutý oděv a obrácené a prázdné kapsy obětí svědčily o tom, že byly prohledávány.

detail převráceného vozu

Ještě během vyšetřování na místě činu byla určena totožnost obětí. Jednalo se o Josefa Němce a jeho manželku Amálii z Ostrova u Macochy a manžele Hrazdírovi z Krasové (bývalý okres Blansko). Vraceli se z Brna, kde na trhu prodávali máslo, ovoce a zeleninu. Josef Němec, jak bylo později zjištěno, vyzvedl na přání ostrovského pekaře Kupky z I. Moravské spořitelny v Brně 700 korun. Žádné peníze se však na místě činu nenašly.

Protože v blízkosti místa činu byla spatřena čtyřicetičlenná skupina kočujících příslušníků z Dalmácie s cvičenými opicemi, byla četnickou hlídkou dostižena a kontrolována. Jejich kontrolou však nebyly zjištěny žádné podezřelé skutečnosti. Četníci si však všechna jména kočovníků zapsali. Další dva četníci oběhli všech sedm hospod ve Křtinách a zjistili, že kolem jedenácté hodiny v noci navštívil dvě z křtinských hospod jistý Jan Vajckorn (22) z Ostrova a kupoval si kořalku, kterou si odnesl sebou. Hospodským v širokém okolí byl mladý muž i jeho otec dobře znám - vyvolávali s hosty rvačky.

Tuto stopu četnictvo už neopustilo, zvláště proto, že všichni příslušníci rodiny, včetně matky byli několikrát trestáni soudem. Při domovní prohlídce byla na dvorku domku Vajckornů nalezena sekera zaseknutá do špalku. Přestože se zdálo, že je pečlivě omytá, byly na ní nalezeny stopy krve. V domku o jedné místnosti, kde žil mladý Jan Vajckorn společně s otcem a matkou, pak bylo za obrazem nalezeno 135 korun. Prohlídkou šatů Marie Vajckornové (48), matky Jana Vajckorna, byly také nalezeny stopy krve. Stopy krve byly nalezeny i na klobouku Jana Vajckorna. V kamnech pak byl nalezen zbytek ohořelé vkladní knížky, přičemž sami žádnou nevlastnili. Oba byli ještě v den vraždy zatčeni.

V den vraždy byl v hospodě v Jedovnicích zatčen i otec Jana Vajckorna (49). Není bez zajímavosti, že se v hospodě stavil po návštěvě místa činu, kam se vypravil společně s ostrovskými občany a to v době, kdy již byl označen za podezřelého. Krátce nato se u obce Rudky našly zakrvácené šaty, které byly jeho majetkem.

rodina Vajckornů před soudní porotou

Jak expertíza vídeňských znalců prokázala, všechny zajištěné stopy krve byly lidského původu. Protože však v té době nebyla známa metoda určování krevních skupin, nemohla být vyloučena nebo potvrzena shoda s krví zavražděných.

Vyšetřovací komisi a četnictvu se podařilo zjistit celkem 16 svědků, kteří potvrdili výskyt rodiny Vajckornů v noci v bezprostřední blízkosti místa činu. Otec i matka účast na vraždách popřeli. Pod tíhou důkazů se přiznal pouze mladý Vajckorn. Z vyšetřování vyplynulo, že rodina Vajckornů měla v Ostrově obchod, který zkrachoval. Příčinu krachu viděli Vajckornovi v konkurenčním obchodě Josefa Němce a proto po léta k němu chovali nenávist. Několikrát mu dokonce smrtí vyhrožovali.

Soudní jednání bylo zahájeno 13. listopadu 1907 v budově c. k. Zemského trestního soudu v Brně na Cejlu a trvalo tři dny. Obžaloba předložila spis o 1680 stranách, ve kterém vinila Jana Vajckorna staršího, Jana Vajckorna mladšího a Marii Vajckornovou z čtyřnásobné vraždy. V pátek 15. listopadu v osm hodin večer byl vynesen rozsudek – trest smrti provazem pro všechny obžalované. K výkonu trestu však nedošlo. Všichni zemřeli ve věznicích přirozenou smrtí. Mladší Vajckorn na tuberkulózu v květnu 1911 a starší pak v červenci 1920. Oba ve věznici – v Plzni na Borech. V srpnu 1916 zemřela v ženské věznici v Řepích u Prahy i Marie Vajckornová.

další místnost muzea