Martin Roháč

popraven 17. února 1571 ve Velké Bíteši

Historicky největším loupežným vrahem v českých zemích co do počtu obětí byl zřejmě Martin Roháč z Velké Bíteše, který byl 17. února 1571 popraven ve svém rodišti. Sám či svou loupežnickou bandou spáchal během tří let celkem 59 loupežných vražd, 8 loupeží a jedno vloupání. Mezi oběťmi bylo i 7 žen.

Loupežnická a mordýřská banda Martina Roháče vznikla z osmi propuštěných vojáků, kteří se zúčastnili bojů proti turecké expanzi ve vojsku císaře Maxmiliána II. V roce 1568 byl uzavřen tzv. Drinopolský mír mezi císařem a Turky. Část císařské armády byla rozpuštěna. Propuštění vojáci se ubírali k domovu krvavou cestou zločinu. K nim se přidávali další vojáci vycvičení v zabíjení a vojenském rabování. Oběťmi zločinců byli především bezbranní kupci a řemeslníci, kterým lupiči kradli peníze a zboží. Zavražděným pak zpravidla odcizovali i oděv. Charakteristickým rysem bandy byla neobyčejná krutost a bezohlednost. O tom svědčí skutečnost, že u moravského Kojetína přepadli a zabili bednáře, kterému nevzali vůbec nic - neměli totiž co...

loupežná vražda manželského páru přímo před domem (rytina z XVI. století)

První vraždy spáchal Martin Roháč se svou zločineckou bandou ještě v Sedmihradsku, kde přepadla, zavraždila a okradla čtyři muže, kterým sebrala 24 zlatých a oděv. U Vídně pak přepadli a zavraždili kupce, kterému ukradli 40 zlatých, dvě ručnice a oděv. Zbrojní arzenál si doplnili po dvou vraždách u Rahašpurku, při kterých získali, kromě dvou ručnic i dva kordy. U Stupavy ukradeným kordem přeťali přepadenému ruku a okradli ho o 14 kop peněz. Další vraždy byly spáchány pod Prešpurkem (Bratislava), v Uherském Hradišti, Uherském brodě, u Bánova a v dnešních Velkých Bílovicích.

V Hustopečích u Brna v jeden den zavraždili tři muže, kterým odcizili 7,5 zlatých. V téže obci pak navíc oloupili soukeníky o tři postavy sukna. Dvě vraždy spáchali v Újezdě, Poštorné a u Ivančic. Po krutostech na jižní Moravě se banda podle všeho začala rozpadat. Někteří členové bandy byli u cíle své cesty - u svého domova, jiným se na jižní Moravě cesty k domovu rozcházely. Rozpad se však neobešel bez vnitřních konfliktů. Svědčí o tom případ vloupání do masných krámů ve Věstonicích. Člen bandy - jistý Jan Rychtaříček z Rosic - se odmítl vloupání zúčastnit. Přesto byl Martinem Roháčem pod hrozbou zabitím donucen podílet se na krádeži dvou čtvrtí hovězího masa.

Na další zločineckou cestu, tentokrát do Čech, se vydal jen Martin Roháč z Velké Bíteše, Mikuláš Miča z Předklášteří u Tišnova a jakýsi Jan Čech - řezník. Přestože se síla bandy oslabila, krutost zbytku zločinců se zvýšila.

Návod k mučení podezřelých (tortura)

Hrůzné bylo například provedení tří vražd těhotných žen u Mělníka, za Čáslaví a u Chrudimě. Z mrtvých těhotných žen vyřezali zločinci čtyři plody a nenarozeným dětem vyňali srdce, plíce a játra, která uvařili a snědli "aby lepší smělost měli a aby jim to lotrovství déle trvalo..."

Byla to tehdy pověra zločinců celé střední Evropy, stejně tak jako uřezávání prstů novorozeňatům. Prstíky se obalovaly voskem a sloužily jako svíčky zlodějům, kteří prováděli noční vloupání a krádeže v obydlích. Svíčky byly známy pod názvem "zlodějská světélka" a podle pověry se při jejich záři prohluboval okradeným spánek. Zarážející je však skutečnost, že podobné zprávy se poprvé vyskytují v německém Norimberku až o sedm let později (1577).

Nejdříve byl zatčen a v Tišnově vyslýchán Mikuláš Míča a krátce na to byl zatčen a ve Velké Bíteši vyslýchán Martin Roháč. V 16. století bylo objasňování zločinů založené na neobyčejně kruté formě výslechu - tortuře. Mučením byl obviněný nucen k přiznání svých skutků a k vyzrazení svých společníků. Přes zrůdnost a nesmyslnost vyslýchacích metod je však zřejmé, že se Martin Roháč, Mikuláš Míča a další členové bandy uvedených vražd a loupeží skutečně dopustili. Byli totiž "vyslýcháni" každý u jiného soudu a jejich výpovědi se jak ve skutcích, tak i v dalších podrobnostech shodují.

Rozsudek nad Martinem Roháčem byl vynesen 7. února 1571. Byl stejně krutý, jako byly kruté zločiny spáchané bandou Martina Roháče. Nejdříve měly být odsouzenému u pranýře odnímány články prstů a pak měl být přiveden na popraviště, kde mu měl kat trhat kleštěmi části těla, pak mu měly být kolem zpřeráženy všechny údy a ještě za živa měl být vpleten do kola a takto čekat na svou smrt. Rozsudek nad odsouzencem byl vykonán brněnským katem a jeho šesti pomocníky 17. února 1571...

© JUDr. Miloslav Jedlička