Vězni z mnoha důvodů a motivů, zvláště v minulosti polykali různé předměty, které se jim v omezeném prostoru dostali do rukou. Byly to především lžíce, ulomená držadla jídelních misek, sklo, žiletky, jehly, teploměry, propisovací tužky a podobně, nezřídka i ve větším počtu. Jeden vězeň spolkl 58 zavíracích špendlíků spojených do řetězce.
Pokud vězeň pracoval ve vězeňských dílnách nebo na pracovišti mimo vězeňský areál, byl "jídelníček" mnohem pestřejší. V takovém případě záleželo pouze na apetitu konzumenta a rozměru předmětu, který se mu podařilo spolknout. Lékaři pak pod rentgenem nacházeli v útrobách odsouzenců šrouby, matice, hřebíky, kousky dřev, kameny a jiné, někdy pro lékaře až neuvěřitelné předměty. Nechyběly ani nábojnice do pistolí v počtu 42 kusů. Odsouzený muž byl totiž pověřen úklidem střelnice pro vězeňskou stráž a některé nábojnice místo do kbelíku "házel" nepozorovaně do úst.
V jednom případě vyoperovali ze žaludku trestance rozřezané části olověné vodovodní trubky a olověných desek z automobilového akumulátoru. Jiný zase spolkl rovný 35 cm ocelový drát - podle lékařské zprávy - silný "jako prst"… Výjimkou nebyly ani případy požití různých chemikálií, se kterými se dostali při práci do styku. Kromě pití čistících a desinfekčních prostředků nechyběly ani louhy, kamenec, benzín i nehašené stavební vápno…
Jsou známy i případy, kdy zloděj odnesl z místa činu zlaté předměty ve svém žaludku. V jedné restauraci na Blanensku byla zadržena žena, která byla podezřelá z krádeže zlatých šperků z rodinného domku v hodnotě 17.000,- Kč. Důmyslný úkryt šperků odhalilo až gynekologické vyšetření…
Mnohé důvody, proč vězni polykali a polykají předměty jsou někdy až kuriózní. Nejčastěji si chtějí zpříjemnit trest pobytem v nemocnici s mnohem již na první pohled příjemnějším a méně přísným personálem, než je ve věznicích. Jiní zločinci chtěli využít změnu prostředí k útěku. V minulosti byla motivem k sebepoškozování i kvalitnější nemocniční strava. Dva odsouzení homosexuálové spolykali předměty jen proto, aby se v nemocnici mohli osobně setkat…
V dalších případech někteří vězňové chtěli svým sebepoškozením získat trvalou invaliditu a úlevy s tím spojené, včetně možného propuštění či alespoň změny vězeňského režimu. Není bez zajímavosti, že většina "polykačů" se do nemocnic vrací se stejnou "diagnózou" v krátké době několikrát. Rekord zřejmě drží muž, který byl z vězení do nemocnice převezen během necelého roku celkem 21krát a proležel tam 211 dnů… Mnozí "polykači" se snažili pobyt v nemocnici co nejdéle prodloužit tím, že do nezhojené chirurgické rány zanášeli infekci. Třeba tím, že ránu znečistili vlastní stolicí…
Zcela originální kovový a životu nebezpečný předmět určený pouze k polykání a následné hospitalizaci byla tzv. "kotvička". Byl to pružící předmět vyrobený z ocelového drátu nebo zhotovený ze zavíracích špendlíků. Vězeň kotvičku stáhl, ovázal nití, obalil chlebem a spolkl. Druhý konec nitě si buď uvázal na zub nebo držel v ruce. Délka nitě tak určila, ve kterém místě jícnu má kotvička působit. Po postupném rozpouštění chleba se kotvička roztáhla a uvízla svými hroty na stěně jícnu. Takový chirurgický zákrok byl mnohem složitější než v břišní dutině a hospitalizace trvala mnohem déle. Přesto dva čeští lékaři vynalezli postup, který zaseklou "kotvičku" v jícnu odstranil během několika minut bez nutnosti chirurgického zákroku…
Důvodem k polykání předmětů byl i pud sebezáchovy. Jindřich Bažant z Pardubic, popravený 28. června 1927 za dvojnásobnou vraždu přítelkyň a jeden pokus vraždy v průběhu vyšetřování snědl svou košili, ke které přidal několik hřebíků a jehel. Chtěl tím soud přesvědčit, že je "smyslů zbavený" a tak se – jako nepříčetný - vyhnout trestu. Z jakého motivu se pokusila známá francouzská travička markýza de Brinvellier při policejní eskortě polknout jehlici, však není známo.
Před několika lety policie na ruzyňském letišti zadržela skupinu podezřelých osob z Nigérie. Při vyšetření pod rentgenem lékaři zjistili, že jejich trávicí systém obsahuje předměty válcovitého tvaru nekovového původu. Lékaři nepovažovali chirurgický zákrok za nutný a nechali předměty vyloučit z těla "přirozenou cestou". Jednalo se o kondomy naplněné heroinem… Smutnou skutečností na tomto případu zůstává, že jeden kondom se protrhl a množství heroinu pašeráka usmrtil…
Jako obvykle bude tento text dříve nebo později vykraden některým z redaktorů časopisu KRIMI-REVUE a vydáván v tištěné podobě jako vlastní. Toto jednání je charakteristické pro ty redaktory, kteří nemají s kriminalistikou, se zvyklostmi zločinců či objasňováním zločinů sebemenší zkušenost, ale rádi o tom píší. Není také bez zajímavosti, že ač uvedený časopis bulvárního zaměření otiskuje v každém čísle více než 300 fotograií, není v redakčním týmu fotograf. Lze proto oprávněně pochybovat, že většina otištěných fotografií byla získána legální cestou.